Vojenské lesy a statky ČR (VLS) loni vybudovaly v Brdech dalších 16 malých vodních ploch. Nejvíce jich vzniklo pod vrchem Špičák mezi Jinci a Podluhy. Další lesníci vyhloubili pod Jineckými hřebeny a přírodní rezervací Koníček, který je součástí veřejnosti nepřístupného posádkového cvičiště. Úkolem vodních ploch je zadržovat vodu v krajině a vytvářet podmínky pro rozvoj rostlinných i živočišných druhů, informoval dnes mluvčí VLS Jan Sotona.
Vojenské lesy budují v Brdech tůně od roku 2018. Spolupracují při tom s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). V minulosti jich vyhloubily více než 40. Po padrťských pláních, Baštině, Pource a dalších oblastech se státní podnik loni zaměřil hlavně na okolí brdského vrchu Špičák a lokalitu kolem Jineckých hřebenů.
Malé jednoduché vodní plochy od 60 do 180 metrů čtverečních jsou bez hrází a výpustí. Vznikají v místech, kde jsou pro ně vhodné podmínky. „Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky,“ uvedl ředitel brdské divize VLS David Novotný.
Tůně poskytují útočiště řadě živočišných a rostlinných druhů, především obojživelníkům a hmyzu. Postupem času se mění v bažinky a opět v zamokřené plochy. „Na rozdíl od budování lesních nádrží či obnovy rybníků je hloubení tůní nenáročnou investicí. Náklady na 16 tůní v loňském roce nepřesáhly 90 000 korun. Určitě proto chceme v jejich budování v Brdech i nadále ve spolupráci s AOPK pokračovat i v dalších letech,“ dodal Novotný.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy vznikla v roce 2016 na území někdejšího vojenského újezdu. CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin.
ČTK
