Zelení se při svém prvním působení v parlamentu stali součástí koaliční vlády. Na starosti v ní měli mimo jiné resort životního prostředí. Politiku ovlivňovali i předkládáním ekologických zákonů. Aktuální volební program zelených pro parlamentní volby je skutečně rozsáhlý. Na osmdesáti stranách textu se z velké části věnuje ekologické tématice. Zahrnuje zelené aspekty dopravy, energetiky, daní, kvality ovzduší, věnuje se zemědělství, ochraně přírody a krajiny. Jak předvolební sliby odpovídají tomu, jak nejprve šest a později jen čtyři zelení poslanci hlasovali o předložených zákonech v poslanecké sněmovně?
Volební program začíná výčtem toho, co se zeleným povedlo. Tím je rozjezd Operačního program Životní prostředí (zhruba 19 miliard korun ročně z evropských fondů), stabilizace územních limitů těžby hnědého uhlí, formulace závazné klimatické strategie v rámci EU, změny v zákoně, které "zabrání bezdůvodnému kácení alejí podél silnic,” program Zelená úsporám, start ekologické daňové reformy, nulová silniční daň pro čistá auta, zabránění dovozu odpadu ze zahraničí, novela zákona o ochraně ovzduší i stavebního zákona, rozšíření ekologického zemědělství a zvýšení domácí produkce biopotravin. „Také díky nám je dnes přidávání biopaliv do benzínu i nafty běžnou praxí,” chlubí se zelení. To prý umožňuje zemědělcům pěstovat i během odbytové krize v rostlinné výrobě tržně zajímavé plodiny.
Stát řídí ČEZ
Podle volebního programu zelených je Česká republika zajatcem své „obstarožní energetiky,” kvůli které firmy i domácnosti platí zbytečně vysoké účty za energii. „ČEZ by měl být řízen státem, ale zatím se zdá, že stát je řízen ČEZem,” říká volební program. Zelení poslanci také v červnu 2009 hlasovali všemi svými čtyřmi hlasy proti přílepku, který elektrárenským společnostem odpustil nakupování povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Přílepek však byl proti vůli zelených schválen. Podle odhadů budoucích cen povolenek tím poslanci připravili stát o téměř 70 miliard Kč budoucích příjmů.
Program se rozsáhle věnuje ekonomice, která by měla přinést nová pracovní místa. Zateplování domů, energetika, recyklace odpadů, veřejná doprava a školství má přinést 70 000 nových pracovních míst. Zelené ekonomice má pomoci pokračování ekologické daňové reformy. Ta začala „nulovou fází,” která zavedla spotřební daň z elektřiny, uhlí, zemního plynu a centrálně dodávaného tepla. Zdanění neekologických zdrojů po České republice požadovala i Evropská unie a vládní návrh v roce 2007 také vsadil na minimální sazby daní, které evropská směrnice umožňuje. Reforma našla místo v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v srpnu 2007 podpořilo všech šest hlasů Strany zelených. Volební program chce zachovat dvě sazby daně z přidané hodnoty jako nástroj hospodářské i ekologické politiky. „Protože navrhujeme snížit zdanění práce, následně připouštíme postupné mírné zvýšení sazeb DPH,” říkají zelení.
Dovoz ropy a zemního plynu je podle programu zelených drahý a nestabilní, uhlí je silným zdrojem znečištění a jeho těžba ničí krajinu. To se má podle zelených změnit. Ke slovu se mají dostat domácí zdroje, zejména biomasa, kterým má pomoci zákon o podpoře obnovitelných zdrojů tepla. „Výpočty takzvané Pačesovy komise potvrzují, že kombinace zateplování a vytápění z obnovitelných zdrojů nám zajistí teplé domovy, aniž bychom k tomu potřebovali jakýkoli ruský plyn,” říkají zelení. Speciální rychle rostoucí dřeviny a víceleté energetické plodiny mají pomoci rozvoji zemědělství, říká program zelených.
V roce 2007 předložili poslanci ČSSD návrh na podporu vytápění biomasou. Návrh požadoval, aby při rekonstrukci nebo výstavbě nového zdroje musel vlastník zajistit, že z celkové vyrobené tepelné energie bude minimálně 20 % pocházet z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Další možností bylo, že by k celkovému množství tepla z jednoho zdroje vyráběl ještě dalších minimálně 25 % výkonu z OZE. Zákon také navrhoval povinnost vytápění minimálně z 20 % z OZE v případě budov stavěných z veřejných peněz. Kritikům návrhu se nelíbilo, že chce zajistit podíl obnovitelného tepla pouze paušálním stanovením povinnosti. Zákon byl nakonec předkladatelům vrácen, což ovšem zelení nepodpořili. Z tehdejších šesti poslanců byli čtyři proti, dva se zdrželi.
Průmyslu slibuje Strana zelených zákon, který stanoví závazné tempo snižování emisí skleníkových plynů o 2 % ročně. Podobný zákon, který chtěl snížit emise skleníkových plynů o 50 % do roku 2050, předložili do sněmovny poslanci ČSSD, KDU-ČSL a zelených dokonce dvakrát. Ani jednou se ale návrh nezabýval konkrétními kroky, ani dopady na podnikatele. Proto návrh poslanci poslali v jednom případě k ledu, podruhé se zasekl před prvním čtení a dále se nedostal.
Ropu mají ušetřit automobily s nízkou spotřebou. Ty budou také zvýhodněné daňově – sníženou nebo nulovou sazbou. Zelení slibují, že nebudou zavírat elektrárny před koncem plánované životnosti. V případě prodlužování jejich provozu si vymiňují, aby ČEZ použil nejlepší technologie dostupné na trhu. „Odmítáme plýtvání uhlím z povrchových dolů a větší škody v krajině jen proto, aby ČEZ mohl použít zastaralé řešení z osmdesátých let,” říká volební program. Program také trvá na respektování schválených územních limitů těžby uhlí.
„Víme, že mnoho lidí nesouhlasí s naším názorem na jadernou energetiku,” říká program zelených. Jako hlavní argumenty proti ní uvádí ekologické škody uranových dolů a neexistenci trvalého úložiště radioaktivních odpadů. A také to, že nové atomové reaktory „posílí bezmála monopolní postavení ČEZu v naší energetice”. Zelení jen možnost nových reaktorů podmínečně připouštějí, ale až po vyčerpání veškerého potenciálu obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivnosti a úspor. A také za splnění tří podmínek: jaderné elektrárny se musí obejít bez státních dotací, provozovatel musí garantovat úhradu veškerých škod při případné havárii a úložiště radioaktivních odpadů musí vzniklo na základě dohody s obcemi, nikoli rozhodnutím státu. Během svého působení ve sněmovně se zelení v rámci koalice dva krát zasadili o odmítnutí návrhů ČSSD, aby o státní energetické koncepci nerozhodovala vláda, ale parlament. Kalkul ČSSD byl takový, že parlament by snáze odsouhlasil dobudování Temelína, než vláda vázaná vládním prohlášením. Do toho totiž Strana zelených prosadila ustanovení, že vláda nepodpoří další stavbu bloků.
3 % pro cyklisty
V dopravní politice sází zelení na veřejnou dopravu a zejména na železnici. Po ní by měla putovat většina zboží, na páteřních tratích by měly jezdit vlaky rychlostí přes 200 kilometrů. Mýtné pro kamiony chtějí zelení rozšířit na celou silniční síť. Sazby by se měly rozlišovat podle místa, času, emisí a hmotnosti vozidla. Dvě třetiny výnosu z mýtného by měly jít do modernizace železnic a do regionálních překladišť zboží. „Úpravou zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury chceme umožnit z tohoto fondu financovat veřejná logistická centra, nové železniční zastávky a parkoviště pro auta a kola u stanic veřejné dopravy,” slibují zelení. Zelení, stejně jako všichni ostatní přítomní poslanci, zvedli ve sněmovně ruku pro přijetí zákona o veřejné dopravě. Ten řeší především finanční kompenzace pro dopravce.
Prioritou na silnicích má být odvedení dopravy z frekventovaných průtahů obcemi a „uspokojení nejdůležitějších dopravních spojení”. O výstavbě silnic by se mělo víc diskutovat s místními, úřady a investoři by měli diskutovat už při plánování a společně s veřejností hledat vhodné trasy. „Soukromé vlastnictví považujeme za nedotknutelné, případné vyvlastnění nemovitosti může přijít v úvahu jen tehdy, pokud se skutečně prokáže nezbytnost dopravní stavby a vyloučí možnost vést její trasu jinudy,” říká volební program zelených. Ti nesouhlasí s trasou rychlostní komunikace přes střed Českého ráje, výhrady mají i k vedení D3 přes Posázaví a trasu Pražského okruhu přes obytná území. Česká republika má ze svých plánů definitivně vyřadit kanál Dunaj-Odra-Labe, zeleným se nelíbí kontroverzní stavba jezu na posledním přírodním úseku Labe u Děčína. Připouští menší, přírodě blízké úpravy ke zlepšení splavnosti řeky.
Letiště Ruzyně má zůstat ve vlastnictví státu, stejně jako hlavní silnice a železnice. Další vzletové a přistávací dráhy v Ruzyni jsou nepřijatelné kvůli hluku. Zelení chtějí vypracování koncepce rozvoje letecké dopravy s důrazem na ochranu životního prostředí. Doprava by se měla zklidnit i ve městech. Zelení jsou pro poplatky za vjezd do centra v případě velkých měst nebo zavedením nízkoemisních zón se zákazem vjezdu vozidlům, která nesplní stanovený emisní limit. Zlepšení ovzduší a snížení závislosti na ropě má přinést elektrifikovaná doprava – tramvaje, trolejbusy a městské vlaky. Prosazují také podporou hybridních automobilů a autobusů, zavádění zemního plynu a biopaliv v autobusech a komunální nákladních vozech. Více by se mělo investovat do cyklistické dopravy. Na tu by mělo směřovat až 3 % rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zemědělství nemá podle programu zelených jen produkovat dostatek potravin, ale také klást důraz na kvalitu potravin, ochranu krajiny a dobré životní podmínky pro zvířata. Z českých polí by podle zelených mělo vycházet více biopotravin a snižovat by se měly dávky pesticidů a průmyslových hnojiv. Naopak do krajiny by se měla vracet zeleň. Zelení jsou proti komerčnímu pěstováním geneticky manipulovaných plodin, které považují za příliš velké riziko pro rozmanitost a stabilitu přírodního ekosystému. Naopak i konvenční zemědělství by mělo být šetrnější, zejména chtějí zelení řešit problémy spojené s monokulturním pěstováním plodin, půdní erozí a snižování organické složky v půdě či znečišťováním vod.
Pěstování biopaliv má probíhat v „rozumné míře,” podpory se má dočkat průmyslová výroba z biologických surovin (kukuřice, brambory, cukrová řepa, konopí). Zelení chtějí aby ekologickým zemědělstvím bylo v roce 2013 obhospodařováno alespoň 15 % zemědělské půdy. Biopotraviny mají být především lokální, díky tomu by se měl usnadnit například prodej ze dvora ale i „přísné veterinární, sanitární či hygienické požadavky odůvodněně kladené na velkovýrobu.”
Důstojný život a dobré podmínky slibují zelení i pro hospodářská zvířata. Chtějí přísnější normy pro chov, například zákaz klecových chovů nosnic. Zvýšit slibují naopak podporu ekologického chovu drůbeže. Navrhují zakázat převoz zvířat na porážku ve vzdálenosti větší než 300 kilometrů a zákaz jejich převážení přes území České republiky. Zakázán by měl být také farmový chov kožešinových zvířat, omezeno držení zvířat v pojízdných zvěřincích a cirkusech, postupně by mělo dojít k zákazu pokusů na zvířatech.
Krajinný plán
Zelení slibují okamžitě zastavit rozprodej státní půdy. Pomoci má zvýšení poplatků za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu předložila již vláda, ve které zelení seděli, ale nedostal se dále než do prvního čtení a zůstal „zaparkován ve sněmovně.” „Zdražení” zemědělské půdy by mělo podle programu zelených vést i k většímu využívání brownfields - nevyužívaných ploch zbylých po průmyslové či zemědělské činnosti. „Dotace na podnikatelské záměry a tvorbu pracovních míst nasměrujeme k likvidaci starých ekologických zátěží a řešení obdobných problémů, které brání využití těchto areálů,” říkají zelení.
Zelení svými hlasy podpořili zákon, který měl pomoci bezplatně převádět státní pozemky do majetku obcí, například lesní porosty o rozloze až 50 hektarů. To by teoreticky umožnilo převádět i pozemky, na nichž leží územní systémy ekologické stability. Sněmovna později nepřijala změnu zákona navrhovanou senátem, proti bylo i šest poslanců zelených.
Budeme prosazovat omezení počtu billboardů v krajině, ochrana přírody a krajiny musí být respektována i při rozvoji větrné a solární energetiky, elektrické dráty by se měly ze stožárů stěhovat pod zem. Zachovány musí být limity těžby, které chrání zbývající obce na Mostecku a Chomutovsku před rozšiřováním uhelných dolů. Pomoci tomu má formální odpis zásob uhlí. Zákon, který by umožnil dokončit proces odpisu uhlí, předložila koaliční vláda. O novele zákona ale sněmovna nikdy nehlasovala, protože ji nedostala k projednání. Novelu nakonec stáhla úřednická vláda. Podobný návrh podala znovu skupina poslanců (Martin Bursík, Libor Ambrozek, Kateřina Konečná, Přemysl Rabas, Ladislav Mlčák) v prosinci roku 2009. Ani o něm ale sněmovna nikdy nehlasovala, vláda k němu vydala nesouhlasné stanovisko s tím, že by mohl „ohrozit naplňování právě připravované aktualizace státní energetické koncepce.” Dále chtějí zelení, aby stát ukončil těžbu uranu v České republice, neotevíral nové uranové doly a zásoby suroviny odepsal.
Zelení prosazují, aby Státní fond dopravní infrastruktury přednostně – a podstatně více než doposud – investoval do silničních obchvatů, lepší veřejné dopravy a dalších opatření. Strana prosazuje státní dotace pro výměnu kotlů za nové, které zaručí čistší spalování a umožní domácnostem přechod na ušlechtilejší paliva. Zelení dále prosazují nový zákon o ochraně ovzduší, který bude účinně omezovat spalování odpadu v domácích kamnech, sníží emise z velkých továren i znečištění z dopravy v centrech měst a obcí. Umožní tak dobrou kvalitu ovzduší, kterou rodinám garantuje evropská legislativa. V poslanecké sněmovně zvedli zelení ruce pro novelu zákona, která krajům umožňuje stanovit tzv. emisní stropy a regulovat tak množství znečištění v regionu.
Rybníčky a mokřady
Volební program zelených navrhuje zpřísnění legislativních a dotačních pravidel, která zajistí ochranu vod před splachy z polí. Pokračovat mají masivní investice do nových čistíren odpadních vod a to nejenom ve velkých městech. Ochraně proti povodním by mělo pomoci více rybníků, rybníčků a mokřadů, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. „Musíme obnovit meandrující toky a vytvářet v říčních nivách louky a lužní lesy, kam se bezpečně může rozlévat voda, aniž by nadělala škody,” říkají zelení. Cestu vidí zelení v novele zákona o vodách, „která musí umožnit snadnější řešení a odbourat existující bariéry bránící revitalizacím”.
Také lesy by se měly dočkat vyšší ochrany, protože jsou klíčové pro ekologickou stabilitu celé krajiny. Vedle problémů s monokulturami porostů, které vedou k nízké odolností vůči nepříznivým vlivům (vítr, hmyz, kyselé deště, imise), ohrožují stabilitu lesů rozsáhlé holoseče. Situaci navíc zhoršují stále příliš vysoké stavy spárkaté zvěře.
Zelení chtějí zvýšit podíl přirozené druhové skladby lesů i jejich prostorové rozrůzněnosti a zvýšit přírodě blízké hospodaření v lesích. Tomu má pomoci zapojení státních lesů do systému certifikace lesů FSC (Forest Stewardship Council). Finanční podpora by se měla odstupňovat podle míry omezení klasického hospodaření v lesích a obnovy lesa pomocí přirozených melioračních a zpevňujících dřevin (listnáče přirozené skladby a jedle) tak, aby v nejbližších letech postupně dosáhlo v obnovovaných lesních porostech jejich zastoupení alespoň 50 %. Vybrané částí lesa v přírodně cenných územích by měly být zařazeny do bezzásahového režimu pro ochranu biologické rozmanitosti, vědecké účely (studium adaptací lesa na klimatickou změnu) a turismus. Zelení chtějí postupně dosáhnout změny mysliveckého zákona tak, aby se zlepšila rovnováha mezi lesními ekosystémy a stavy zvěře v přírodě.
Domácí dřevo se má stát obnovitelnou surovinou v tuzemském průmyslu a stavebnictví. „Změníme zadání pro státní lesy tak, aby byly obhospodařovány lesníky ve prospěch lesů a příjmů státu a bez otevřené či skryté privatizace či jejich tunelování,” říkají zelení. Zelení také navrhli usnesení, kterým v dubnu 2010 sněmovna vyzvala vládu, aby ministr zemědělství zrušil tendry na lesnické práce pro státní podnik Lesy ČR. Ty by totiž umožnily až desetileté zakázky pro velké dřevařské firmy. To se nelíbí malým podnikatelům, ochráncům přírody a vědcům, kteří se obávají devastace lesů využívaných jen pro produkci dřeva.
Vrátíme šelmy do přírody
Program zelených se věnuje rozsáhle i chráněným územím. Slibuje obnovu a zkvalitnění celkové infrastruktury všech obcí v chráněných oblastech z evropských operačních programů a vyplácení náhrad za ekonomickou újmu způsobenou kvůli ochraně přírody.
„V souladu se zájmy místních lidí vyhlásíme národní parky Křivoklátsko a Jeseníky,” říká program zelených. Rozšíření se má dočkat i Národní park České Švýcarsko, počet chráněných krajinných oblastí má vzrůst o vyhlášení CHKO Soutok (oblast soutoku Moravy a Dyje) nebo rozšíření CHKO Kokořínsko o Dokesko na Českolipsku. Zrychlit by měla realizace vymezených biocenter a biokoridorů v rámci územního systému ekologické stability.
Zelení chtějí vytvořit podmínky pro to, aby se velké šelmy (zejména rys, vlk, medvěd), které přirozeným způsobem regulují stavy zvěře, natrvalo vrátily do našich hor. Realizovat se má i program výstavby oplocení vybraných silničních i dálničních úseků a migračních přechodů pro volně žijící živočichy v místech jejich migrace.
Česká republika pořád ještě skládkuje nebo pálí 80 % odpadků, říká program zelených. Proto chce, aby míra recyklace postupně stoupla alespoň na 50 %. Třídění odpadů by mělo být snadno dostupné. Proto program navrhuje nový zákon o odpadech. Upravit se mají poplatky tak, aby domácnosti neplatily podle počtu členů rodiny, nýbrž podle množství vyhozeného smetí. „Dokud v odpadu z domácností stále zbývá velké množství nevytříděných kvalitních využitelných surovin, odmítáme souhlasit s utrácením veřejných prostředků na výstavbu nových spaloven komunálního odpadu,” říkají zelení. Ne říkají také dovozům odpadů ze zahraničí do českých spaloven. Zelení slibují i to, že se zasadí o omezení neúčelného osvětlování noční oblohy z umělých zdrojů – tzv. světelného znečištění.
