JINDRA PAŠKOVÁ
Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava František Krejčí:
* Mnoho dobrých zpráv ze šumavského parku nepřichází, alespoň co se informací v médiích týče. Co vy na to?
Nevidím nic negativního, jen pozitivní změny. A neodradí mě ani články v novinách, většinou se totiž zaobírají maličkostmi. V ochraně přírody jsme národní park vrátili po 12 letech do sítě mezinárodně uznávaných evropských národních parků. Trvalo to půldruhého roku. Malou satisfakcí je pro mne česko-bavorský projekt prezentace parku v Bruselu.
* O co v případě spolupráce s německou stranou jde?
S Národním parkem Bavorský les se snažíme sladit management tak, aby byl na obou stranách hranice I. zóny stejný režim ochrany. Rozsáhlé jednolité území, to je to podstatné. Místo, kde se bude rozvíjet zvěř – vysoká, tetřev a zatoulá se sem i vlk.
* Jak má vypadat ochrana velkoplošného chráněného území?
Prvním pilířem je ochrana přírody na profesionální úrovni a odbornost při výkonu práva hospodaření. Druhým neignorovat potřeby místních obyvatel. Znamená to nejen spolupráci při dobudování infrastruktury se zaměřením na čistírny odpadních vod, tepelné hospodářství či využití obnovitelných zdrojů energie, ale nesmí se zapomínat ani na takzvané „měkké” projekty regionálního významu připravované ve spolupráci s obcemi. Za třetí je to pomoc regionu s příchozími hosty, které se snažíme informovat o přírodě a kvalitách parku, jeho funkci, tradicích a zajímavostech i o tom, jak se v něm mají chovat. Nechceme se podílet na zvyšování návštěvnosti, jde nám o kvalitně informovaného hosta a vytvoření uživatelsky příjemného klidného národního parku. Výsledky jsou znát, informovanost lidí výrazně stoupla.
* Z čeho tak soudíte? Zajímáte se o názor lidí?
Snažím se s nimi hovořit. Letos jsem k tomu využil projížďku na kole kolem Březníku a pěší túru kolem Prášilského jezera. Hodně se dozvím i od strážců NP a zaměstnanců informačních center parku. Vnímají to stejně. Způsob informovanosti je třeba změnit. Občas i my sami musíme vyzkoušet zpřístupněná místa v parku, už proto, aby nebyla rekreačně nevhodná. Prostě vyzkoušíme, zda jsme vybrali dobře.
* Na jakou další trasu se chystáte?
Na jaře příštího roku si s týmem vedení vyzkoušíme nouzová nocoviště, která jsme otevřeli letos. Jsou oblíbená a plná. Stejně populární jsou i trasy s placenými průvodci do lůna přírody – „divočiny”, toto slovo ale nerad užívám. Letos bylo obsazeno na 600 těchto míst. Příští rok chceme nabídnout dvoudenní cesty s přenocováním na německé straně pod Roklanem. Myslím, že právě tyto moderní aspekty dělají park parkem evropským. Lidé se dostanou do hloubi parku, který vidí v celé své kráse, i s proschlými stromy.
* Jak to tedy je s nárůstem souší a kůrovcovou kalamitou v parku? Někteří politici vidí z leteckého pohledu Šumavu v šedé, nikoliv zelené barvě.
To jsou laické pohledy. Park má 55 000 ha lesů. Dvacet procent tvoří horské smrčiny, jsou tu kulturní smrčiny a smíšené lesy. Z letadla málokdo ví, jak velkou plochu právě vidí. Největší bezzásahové území je za Březníkem, má 1300 ha, další velká oblast soušiny je v okolí Trojmezné, 700 ha. Nad takovým územím můžete letět klidně dvě tři minuty. I tam už jsou ale znatelné plochy s výrazným zmlazením smrčinami. O budoucnost bezzásahových oblastí se nebojím, příroda si poradí sama.
* A co se napadení dřeva kůrovcem týče?
Kůrovec napadl po Kyrillu 200 tisíc kubíků dřeva. Polovinu tohoto množství evidujeme v zásahovém a druhou v bezzásahovém území, kde se rozvinul na půl procenta lesní výměry parku. Celkově je to úspěch, protože Kyrill vyvrátil a polámal 850 000 kubíků dřeva. A v minulosti, když zůstalo v lesích nějaké množství dřeva, byl výskyt kůrovce dvoj- až čtyřnásobný. Naše bilance je 1:1, za což nám poděkovali i zkušení šumavští starostové, profesí lesníci.
* Znamená to, že se v zásahovém území osvědčil čtyřstupňový integrovaný systém ochrany lesa s aplikací speciální houby, nastražení feromonových lapačů, otrávených lapáků a trojnožek?
Vyhodnocení proběhne až v lednu, ale předběžné výsledky efektivity zásahu činí 70–80 %. Týká se to ovšem jen likvidace kůrovce, který byl vidět. Zvýšená pohotovost po kalamitním stavu trvá tři roky, zbývají tedy ještě dva.
* Letos proběhla v parku řada workshopů, tématem byl například princip horské smrčiny, princip šumavských řek, šumavská architektura a urbanistika. Na co se zaměříte napřesrok?
V započatých projektech se bude pokračovat, hlavním ale bude projekt obnovy lesa „Zelená Šumava” s důrazem na zvětšení smíšených lesů při využití školek pro podsadbu jedlí, buků a javorů. Je to to nejcitlivější, co můžeme udělat dřív, než vznikne holina.
* Co projekt společné spolupráce s šumavskými obcemi, se kterým v listopadu seznámil starosty ministr ŽP Martin Bursík?
Takzvaný „Master projekt”, který se dvanácti tematickými okruhy zaměřuje na rozvoj šumavského regionu, je stejně důležitým úkolem pro příští rok. Připravován byl téměř rok a podařilo se opravdu kus práce. V zastupitelstvech se budou jednotlivé aktivity projednávat v lednu, realizace plánujeme od března. Máme kvalitní cennou přírodu, kterou je třeba vyvážit odpovídajícím vybavením infrastruktury. Život lidí na Šumavě, služby a příroda musí být v rovnováze a souladu s rozvojem ochrany parku.
* Na příští letní sezónu by se na Šumavě měly otevřít tři nové přechodové hraniční body.
Dohoda s bavorskou stranou platí, zatím ale není podepsána. Všechny trasy jsou citlivě vybrány směrem k populaci tetřeva, kterého budeme monitorovat. A pokud to bude s ohledem na jeho bezpečnost třeba, trasy upravíme. Plánovanou trasu z Březníku na Modrý sloup si v září prošel i ředitel z Generálního ředitelství pro ŽP Evropské komise Ladislav Miko. Z krásné trasy s vyhlídkou na rašeliniště do Luzenského údolí byl nadšen. To ale není vše, dalších 13 hraničních tras bude proznačeno v jižní části Šumavy.
* Existují dohady, zda tetřev na Březníku vůbec je. Kde se tedy vyskytuje?
Hlavní populace tetřeva je v oblasti Poledníku. Jde ale o dynamický proces, který záleží na změně podmínek, potravní nabídce a klidu. V Luzenském údolí už jich není tolik, ovšem oblast Březník–Mokrůvka je přirozeným biokoridorem pro migraci ptáků. Máme poznatky, že stavy tetřeva mírně stoupají v celé oblasti Šumavy, v parku i chráněné krajinné oblasti je jich 300. Naším cílem je, aby se tyto dvě skupiny křížily a vznikla tak jedna populace. Šumavští tetřevi jsou jedinou stabilní populací v ČR nedotovanou umělými odchovy.
* Blíží se Vánoce. Může být vánoční stromek ze šumavského národního parku?
Může, ale jen smrk z kulturních smrčin. Jedle a borovice jsou cenné, neřežou se.
* Máte nějakou vánoční nabídku pro návštěvníky?
Připravili jsme nová zimní pozorovací místa pro sledování jelena. Jsou vázána na přezimovací obůrky, kam zvěř přichází za potravou. První pozorování bude před Vánoci. Zájemci se mohou objednat prostřednictvím našich webových stránek nebo v našem středisku ve Stožci. Je to náš malý vánoční dárek pro rodiny s dětmi.
* Co zábava nebo kultura?
Například kalendář vánočních akcí připravený společně s obcí Kvilda. Patří sem nazdobení a rozsvícení největšího živě rostoucího vánočního stromu. Smrk je 26,5 metru vysoký a na výzdobu bylo použito 2500 diod. Prostřednictvím pelhřimovské agentury Dobrý den usilujeme o jeho zapsání do knihy rekordů. Tato akce patří k tzv. „měkkým” projektům, pro radost.
* Potěšíte také vyznavače bílé stopy?
Určitě. Letos jsou zatím nejlépe připravené trasy jak pro bílou stopu, tak pro pěší turisty. Takových cest máme 400 km. Mluvím o přípravě, která jednotlivé trasy dobře zprůchodňuje, to znamená opravy mostků, přechodů a odstranění nárůstu na cestách pomocí mulčovačů. Na Rokytě se nám podařilo upravit předmostí rechlového mostu tak, aby tudy projela radlice.
* Na co nového se mohou návštěvníci těšit příští rok?
Vrámci další fáze zoologických prvků plánujeme vybudovat vlčí centrum na Srní a jelení na Kvildě. Další centrum by mělo vzniknout pro handicapovaná zvířata.
* Slovo závěrem?
Šumava je kouskem „severské přírody” ve střední Evropě, proto je tak cenná. Prolínají se v ní alpské, subatlantské a severské vlivy. My se snažíme vytvořit špičkový národní park, aby se stal jedním z nejlepších v Evropě. Myslím, že daňoví poplatníci naší země na to mají právo.
