Ovzduší v Neratovicích a okolí je po odstavení amalgámové elektrolýzy ve Spolaně Neratovice v roce 2017 méně kontaminováno rtutí. Vyplývá to ze studie kolektivu pracovníků oddělení environmentální geologie a geochemie Geologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Koncentrace plynné rtuti v ovzduší nicméně podle nich zůstávají v okolí Neratovic přibližně dvojnásobně zvýšené oproti lokalitám, které jsou nezatížené místním zdrojem emisí.
Měření plynných forem rtuti ve vzduchu v okolí Spolany se provádí od roku 2013. V roce 2017 začala společnost vyrábět polyvinylchlorid (PVC) bez použití rtuti, firma tak plnila rozhodnutí Evropské komise. Od té doby koncentrace plynné rtuti v okolí klesly o více než 60 procent, tvrdí vědci.
Spolana po ukončení výroby chloru pomocí amalgámové elektrolýzy následně na základě povolení ministerstva životního prostředí z areálu postupně dala odstranit zbytkovou rtuť a převézt ji k ekologickému zpracování ve Švýcarsku a následnému uskladnění v bývalých solných dolech v Německu, uvedl dnes ke studii mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Do skupiny společnost patří od roku 2016.
„Studie měla za cíl popsat, jak se změní kontaminace ovzduší emisemi rtuti, které pochází z elektrolytické linky, kterou využívali ve Spolaně Neratovice. Žádná studie se ještě nezabývala tím, když se tato technologie odstaví, jak hodně a jak rychle se projeví pokles kontaminace atmosféry v okolí," řekl ČTK Tomáš Navrátil z Geologického ústavu AV ČR.
Měření koncentrace rtuti ve vzduchu od roku 2013 od roku prováděla Spolana, protože jí to nařídil Krajský úřad Středočeského kraje. Vědci jejich měření sbírali a pak je vyhodnotili v dlouhodobé řadě.
Autoři studie dále sledovali koncentrace rtuti ve srážkových vodách, které vzorkovali a měřili samotní vědci z Geologického ústavu. Tato měření popisují situaci od roku 2015 do roku 2021. "Odstavení linky mělo nevýznamný vliv na pokles emisí rtuti ve srážkových vodách. Byly stále nízké," uvedl Navrátil.
Rtuť je neurotoxickým kovem, k jeho nežádoucím únikům do atmosféry dochází v současnosti zejména při spalování fosilních paliv, řemeslné těžbě zlata, výrobě cementu nebo zpracování rud.
Emise rtuti neznamenají pro lidi a přírodu bezprostřední nebezpečí. Problematické jsou, když se rtuť dlouhodobě shromažďuje v půdě, odkud se dostává do vodního prostředí, kde mohou vznikat velmi toxické organické sloučeniny rtuti. Ty se pak mohou vyskytovat v rybím mase.
Jedním ze zdrojů emisí rtuti do atmosféry byla také výroba chloru a alkalických louhů metodou amalgámové elektrolýzy, která se v České republice prováděla do roku 2017. Spolek Arnika tvrdí, že Spolana Neratovice přesto ještě v roce 2022 vypustila do životního prostředí nejvíce rakovinotvorných látek z tuzemských podniků a patří mezi jedny z největších znečišťovatelů ovzduší společně s uhelnými elektrárnami.
Kaidl dnes uvedl, že Spolana dlouhodobě snižuje dopad výroby na okolní prostředí a investuje do nových opatření. „Nedávno jsme za více než 200 milionů korun zprovoznili novou teplárnu na zemní plyn, která nahradila stávající teplárnu spalující hnědé uhlí. Tímto opatřením klesly emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emise oxidu uhelnatého o 60 procent," řekl Kaidl. Dodal, že podnik nyní modernizuje technologie na výrobu kyseliny sírové, což je projekt za miliardu korun.
Rtuťová elektrolýza byla třeba pro výrobu meziproduktu EDC, ten nyní Spolana nakupuje přímo. Spolana je jednou z největších chemických společností v České republice a jediným českým výrobcem PVC a kaprolaktamu. Mezi její produkty také patří hydroxid sodný, síran amonný a kyselina sírová.
ČTK
