Zeměžluč 21:10
Čestmír KLOS; moderátor
Dobrý večer, vážení posluchači. Právě před týdnem jsme se věnovali Ropákovi, dnešní Zeměžluč bude zasvěcena Zelené perle, mladší Ropákově sestře. Obě ankety se těší čím dál větší pozornosti. Společné mají to, že se značnou mírou nadsázky upozorňují na velmi vážné věci, jako jsou necitlivé postupy vůči přírodě a životnímu prostředí v případě Ropákově a nebo na výroky, které jsou na štíru s vnímáním přírodních hodnot a nepřející, ba někdy nepřátelské ke snahám tyto hodnoty chránit, což je doména Zelené perly. Proti Ropákovi, který je navzdory veškeré snaze o nadhled jistou obžalobou antiekologických činů a kritikou nevybíravých postojů k přírodě a k lidem, má perla obrovskou výhodu. Autoři Zelených perel si je sami napsali nebo na veřejnosti vyslovili, takže sami nesou odpovědnost za jejich zveřejnění. Výroky vlastně samy hlasovaly za své autory. Navíc si při jejich citacích může každý posluchač na ně okamžitě udělat svůj názor. Sporné, nepovedené, nepřátelsky zapšklé, nemoudré nebo dokonce hloupé výroky mají navíc tu vlastnost, že vytaženy na světlo leckdy rozesmávají. Takže duch nadsázky je stále přítomen a kritika je o to účinnější. V nejrůznějších novinách vyvolává Zelená perla diskuse, a to je to nejlepší, co se jí mohlo přihodit. K jedné takové besedě vás, vážení posluchači, srdečně zvu. Ve studiu vítám administrátora Zelené perly Miroslava Patrika, dobrý večer. Členku poroty Ropáka a Zelené perly výtvarnici Barbaru Šalamounovou a nezávislého ekologického poradce a grafika Karla Čapka. U vašich reproduktorů vás vítá redaktor časopisu Euro Čestmír Klos. Vážení, Zelená perla má kratší historii nežli Ropák. Proč vznikla?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Pokud mám mluvit za organizátory, tak Zelená perla vznikla o dva roky později než Ropák, to znamená, první Zelená perla byla v roce 1995 vyhlášena a v té době jsme ještě hledali název, takže to bylo takové krkolomné, byla to krkolomná anketa o nejpitomější výrok z oblasti životního prostředí a potom se vymyslel pojem Zelená perla. Anketa o antiekologický výrok. Takže letos jsme vyhlašovali třináctý ročník.
Čestmír KLOS; moderátor
Jak vy sledujete citáty slavných osobností na ekologické téma a zdali Zelená perla odráží vaši zkušenost? Prosím paní Barbaru.
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Já sleduju vždycky to, co dostanu od pana Patrika a vybírám podle toho, co mi přijde nejvtipnější v pozici nejhloupější, takže asi zřejmě ten citát, co letos vyhrál, byl u mě, myslím, na pátém místě, protože mě jiné citáty pobavily ještě více.
Čestmír KLOS; moderátor
A co vy, pane Čapku, vy jste to nedostal od pana Patrika? Sledujete takové výroky?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Sleduju to, já si je občas i zapíšu, ale bavím se jenom tak na povrchu, jako vevnitř se moc nebavím, musím říct. Vevnitř mě občas spíš zamrazí.
Čestmír KLOS; moderátor
Myslím si, že teď mají příležitost i posluchači vychutnat, jestli se pobaví nebo je zamrazí. Já bych poprosil o první výrok. Přečetla nám ho paní režisérka Hana Vohryzková.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Václav Klaus, prezident České republiky. "Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci."
Čestmír KLOS; moderátor
Tak, máme výrok od pana prezidenta na prvním místě, to je Zelená perla roku 2007. Co na to říkáte, pane Čapku?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Tak, úplně nejstručněji bych řekl, směrem na oční. Jako pokud někdo nevidí tyhle ty věci, tak musí k očnímu.
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
To já jako administrátor ankety musím zopakovat to nebo říci to, že pan Klaus vyhrál Zelenou perlu už potřetí. Poprvé hned v prvním ročníku, kdy řekl památnou větu, která možná už je v učebnicích ekologie nebo se učí určitě na vysokých školách. "Ekologie není věda, je to ideologie." Ale chtěl bych připomenou to, že v roce 1993 dostal Václav Klaus Ropáka a bylo to za článek Jarní procházka a tam právě řekl podobnou větu, že při pochodu Praha - Prčice si nevšiml žádného kouřícího komína, žádné nebezpečné skládky, v podstatě všude vzkvétala příroda a nic se neděje. Takže za těch, řekněme, patnáct let on tu větu vlastně zdokonalil. On už se myšlenkově dál neposunul a jenom zdokonalil v tom, že žádné ničení planety nebylo, není a nebude.
Čestmír KLOS; moderátor
Takže nemusíme za tou zkušeností chodit do Prčic.
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Nemusíme, stačí si přečíst staré články.
Čestmír KLOS; moderátor
A paní Barbaro, vy jste říkala, že to pro vás nebyl nejstěžejnější výrok, ale nicméně je první, takže co si při něm vybavujete?
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Připadá mi, že by pan prezident, kdyby náhodou už nebyl prezidentem, tak mohl třeba se stát zábavným bavičem v pořadu zábavným. Já nevím, já z toho mám takovej pocit, že buď si ten člověk dělá legraci, anebo skutečně ty věci nevnímá, anebo je záměrně nechce vnímat a vidět, protože si stojí za tím svým názorem, že to teda rozhodně není třeba podporovat a asi by neustoupil, i kdyby to viditelný bylo ještě čím dál tím víc.
Čestmír KLOS; moderátor
Děkuju, myslím si, že bychom mohli přistoupit k druhé perle. Já bych poprosil režii.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku. "Uhlí, ropa a plyn jsou darem přírody a jejich spalováním uvolňujeme do přírody cenný kysličník uhličitý, který je zdrojem pro obnovu života v přírodě."
Čestmír KLOS; moderátor
To je zajímavé. Takže někteří se snaží toho kysličníku uhličitého zbavit, protože způsobuje skleníkový efekt a pan Mach je přesvědčen o tom, že je to naopak podmínka pro to, aby mohly rostliny vytvářet asimilaci, co vy na to, pane Čapku?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Jako chemickou látku to ty rostliny určitě potřebujou, je otázka, v jakém množství, možná to trošku přeženu, ale je to možná i takový rozdíl, jako jestli se napiju vody a nebo jestli ji polykám, když se topím v rybníku. V tom jistý rozdíl je.
Čestmír KLOS; moderátor
Jak to vnímá organizátor?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Já si myslím, že jako geolog, tak z geologického hlediska je to v podstatě pravda, akorát je problém si uvědomit, že tady je teďka, já nevím, sedm miliard obyvatel planety a při zvýšení teploty o pár stupňů už by opravdu vznikla katastrofa, když si uvědomíme, že poslední doba ledová, když byla poslední doba ledová, tak průměrná teplota na planetě byla o pět stupňů menší a při globální změně klimatu se uvažuje, že během sta let se ta teplota zvýší o dvě až šest stupňů Celsia, takže ty rozdíly jsou sice podobné, ale je to v řádu stovky let, kdežto tam to bylo v řádu tisíce let, takže ta katastrofa by se dotkla zejména lidí, takže to je vlastně humanitární katastrofa.
Čestmír KLOS; moderátor
Paní Šalamounová, jak to vnímáte vy?
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Tak, já se domnívám, že za tohohle stavu by možná Ropák konečně přežil i tu cestu mezi severními Čechy a Prahou, kdy tenkrát během toho natáčení dokumentu bylo ještě příliš dobré ovzduší.
Čestmír KLOS; moderátor
Děkuju, myslím si, že bychom se měli věnovat už třetí perle.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Jiří Janeček, radní hlavního města Prahy za ODS. "Já jsem se tam byl podívat, protože když o tom budu hlasovat, já myslím, že ta lokalita je nádherná, myslím si, že aby tam byl jenom les, je to škoda."
Čestmír KLOS; moderátor
Mluví se v tomto případě o golfovém hřišti a tam, kde je les, tak se nemůže asi hrát golf a je to velký problém, je to pražský problém a v Praze se asi orientujete vy, pane Čapku, nejvíc.
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Já bych to nejdřív zkusil zobecnit, víte, to je takový přístup romantický, mě napadá, ale ve výsledku devastační, kdy přijdu na nějaké hezké místo, ono je hezké a jsem tam spokojenej a říkám si, Ježíš, tady by se hezky bydlelo, to je tak hezké místo. A když zůstanu u tohohle, tak to třeba i zkusím realizovat a pak zjistím, že už to místo není tak hezký a že by možná spíš bylo užitečný se podívat po těch hnusnejch místech a zkusit z nich ta hezká místa udělat. Tak je to asi i v případě toho golfu. Proboha, kdysi třeba za první republiky v tom místě golf byl, ale pokud tam od té doby vyrostl krásný les, tak proč se nezajímat o to ten golf udělat někde kousek vedle, kde to je zplundrovaný místo toho, aby se ten les kácel?
Čestmír KLOS; moderátor
V Brně se taky stavějí golfová hřiště?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
V Brně jedno golfové hřiště je u Jinačovic, které dokonce je soukromé a dokonce na to radní, bývalí radní v Brně poskytli veřejnou dotaci s argumentací, že tam budou hrát sociálně slabí nebo drogově závislí a budou se tam léčit, ovšem výsledek je takový, že tam chodí samozřejmě ta nejbohatší smetánka a nikoliv sociálně slabí lidé. Takže golf je vlastně by možná právem, možná neprávem symbol moci nebo peněz, ale golf je vlastně sport a jak už říkal tady pan Čapek, tak golfové hřiště může být kdekoliv, ale zde se rozhodli pro les a neuvědomují si ti lidé, že strom je vlastně rostlina, která patří mezi nejdéle žijící rostliny a lidé mají v podstatě věk kratší. Když si vezmeme sekvoje, které žijí tisíc let nebo tam ty stromy sto let, tak ten člověk té stovky nedožije a člověk, který rozhoduje o stromu, by měl opravdu vážit, zda je spíš důležitější ten strom než on sám ve svém kulatém razítku.
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Já tady mám ještě, to povídání o golfu je velice zrádný, o tom golfu jako takovým, protože ono to vypadá jako taková velice vlastně příjemná přírodní záležitost, je to v podstatě hezká zelená louka, kde poklidně chodí lidi a pinkají do malýho kulatýho. Ale když si zkusíte více o tom zjistit, tak se dozvíte, že to je jinak. Že ne zrovna málo chemie se tam použije, že ne zrovna málo je to náročné na vodu, a tak dále, a tak dále. Že třeba některé druhy vůbec jako tam vadí, pak zjistíte, že vlastně tam vadí i lidi, že se to oplotí a že ti lidi tam nemůžou přijít, a tak dále, a tak dále. Je to zkrátka něco jiného než golf za první republiky nebo golf jak lidi v představě mají.
Čestmír KLOS; moderátor
Myslím si, že uzavřeme už ty tři medailové pozice a podíváme se, kdo dostal bramborovou medaili.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Marek Loužek, ekonom a politolog, působí v centru pro ekonomiku a politiku. "Fráze šetřeme papírem a chraňme naše lesy je nesmyslná. Lesy se vysazují právě proto, aby se měl z čeho vyrábět papír. Čím bude větší poptávka po papíru, tím bude na světě více lesů a nikoli méně."
Čestmír KLOS; moderátor
Když chcete napsat dopis, pane Patriku, tak můžete jít honem zasadit strom, abyste měl papír.
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Ano, je to správný ekonomistický pohled, že stromy a veškerá příroda je tady kvůli lidem a kvůli nějakému ekonomickému růstu. Je vidět, že pan Loužek je dobrým žákem pana Klause, protože působí v CEPu, kteroužto instituci pan Klaus zakládal. Bohužel je to pro mě jako v tom výroku předtím od jeho kolegy Macha, že příroda se dá zpeněžit. A od té doby, vlastně od toho okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že to je na čtvrtém místě vím, že nemá cenu šetřit papírem, protože takhle likviduji stromy a čím více budu toho papíru spotřebovávat, tím více se zasloužím o stromy. Problém je, že strom jako strom neznamená, že je kvalitní les. Já pocházím ze severních Čech a tam máme stromů na haldách mraky. Jsou pěkně v pravých úhlech, všechny jsou stejnověké, stejnědruhové, ale les to není.
Čestmír KLOS; moderátor
Vážení výtvarníci, vy kreslíte na papír a hodně ho spotřebujete. Jak to vnímáte, pane Čapku?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Tak, něco spotřebuju, v poslední době víc na dopisování třeba s úřadem než na výtvarný věci, ale ta spotřeba je samozřejmě úplně legrační proti těm tunám různých blbostí, který se na papír vytisknou.
Čestmír KLOS; moderátor
Paní Šalamounová, vy učíte nové výtvarníky, jakým způsobem vnímají ti mladí poměr k tomu papíru a k tomu lesu?
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Upřímně řečeno, tohle jsem se svými žáky neprobírala, ale momentálně většina z nich kreslí na počítač, takže toho papíru spotřebuje míň. Já se domnívám, že je dobře, že se dá ze stromu udělat papír, ale dá se jistě i jiným způsobem a nedomnívám se, že by to byl jediný důvod, kvůli čemu se pěstují stromy a u těch studentů, tam jsem si všimla, že řada z nich používá často už papír, který použili předtím, to znamená, třeba druhou stranu nebo snaží se samozřejmě i z ekonomických důvodů používat papíry, který, dejme tomu, třeba z tiskárny vyjely špatně, tak využijou tu druhou stranu, protože stejně nakonec se to celý naskenuje a zpracuje v počítači. Takže ta jejich spotřeba, bych řekla, že není tak obrovská.
Čestmír KLOS; moderátor
Takže mají přirozený cit pro to, aby tím papírem šetřili.
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Nemůžu mluvit za ně, že by to bylo jako prioritní jejich zájem ekologie, nýbrž bych řekla, že to má, samozřejmě asi někde je, že ty děti jsou více uvědomělý, než jsme byli my a taky ta situace byla jiná, ale že to souvisí i s tou ekonomickou stránkou, že si na všechno musí vydělat sami.
Čestmír KLOS; moderátor
Pane Patriku, nebyl tohle taky jeden z takových vtipných výroků?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
No, já jsem tam měl jiné, myslím v komisi pro Zelenou perlu, já jsem tam měl jiné perly. Myslím, dokonce se nedostaly ani do toho finále těch osmnácti, ale obávám se, že ta vtipnější bude až ta pátá.
Čestmír KLOS; moderátor
A tu pátou si tedy pustíme.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Petr Kajnar, primátor Ostravy za sociální demokracii. "Stromy ve městě se mají udržovat tak, aby sloužily a nepřekážely."
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Je zřejmé, že prvních pět perel se dotýká stromů tři. Takže já jsem rád, že členové komise vnímají strom jako něco posvátného, už od dob starých Keltů nebo pohanských druhů náboženství, že strom má jakousi paměť, má své místo v krajině a vlastně když je stromů víc a je to les, tak je to něco tajemného. Bohužel v současné době strom se považuje opravdu u některých lidí pouze za kus dřeva, který se může prostě vykácet, protože jinde vyraší zase několik dalších stromů a jak to s nimi dopadne za pár let nebo za desítky let, to už je jedno a možná, že v České republice je to specifické v tom, že díky předchozímu režimu jsme zlikvidovali stromy v Krušných horách, v Jizerských horách a možná i na Šumavě, takže řada z nás možná ani neví, jak vypadá normální les nebo že strom je něco posvátného, a proto ta neúcta ke stromu u těch politiků, že prostě strom sem, strom tam, je do nebe volající.
Čestmír KLOS; moderátor
Paní Šalamounová.
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Já bych si kladla tu otázku, co to znamená, že nepřekážet, protože jestliže vycházíme z toho, jak říkal pan Patrik, že strom žije sto let a déle, tak asi zřejmě tu byl o něco dřív než my a pak je potřeba respektovat to jeho místo a holt se podřídit tomu, že on už tu svoji architekturu si postavil a my se holt postavíme vedle toho. Musím říct, že jsem nedávno, tak už je to taky nějaký čas, běžel v televizi takový pořad o stromech od pana Munzara a tam to bylo teda výborně a nádherně jako oduševněle a citově vysvětleno, ta každá, ten každej jednotlivej strom a myslím si, že jestli se na to lidi dívali, tak se možná poprvý setkali s úplně jiným pohledem na to, jak vnímat ten strom, nejenom jako přírodninu, ale i jako samostatnou duševní záležitost, protože se i říká, že když člověk obejme strom, tak načerpá z něho tu energii a věřím tomu, že i z tohohle hlediska důležitý je zachovat, protože to, co není vidět, neznamená, že není.
Čestmír KLOS; moderátor
V Šáreckém údolí je mnoho stromů a mnoho stromů je potřeba chránit. Jak to tam prožíváte? Je tam ohleduplnost lidí ke stromům?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Já to prožívám nejenom tam, prožívám to v Dejvicích a bohužel ta moje zkušenost bude asi docela smutná, a to ve dvou věcech. Ne teda v tom údolí, to je přírodní park, ale v zástavbě, tam, kde ten strom je vlastně ten největší hrdina, že tam vydrží a něco pro to prostředí dělá, tak tam právě je ten strom považován za jakýsi nábytek. Když zkrátka se okouká, tak ho vyměním za jinej a vůbec se o tom neuvažuje jako o něčem živým, o něčem, co třeba má nějakou historii, něco za sebou. A možná mnohem horší zvlášť co se týká výsledků je druhá záležitost, která s tím souvisí, a to je to, že ne jedna firma nakoupila motorové pily a teď potřebuje zkrátka vydělávat kačky. Takže kouká, kterej strom by se ještě mohl pokácet a místo toho za veřejný peníze tam zasadit nějaký jiný, pokud možno ještě třikrát, protože dvakrát mezitím uschnou ty stromy a tohle to je úplně to nejhorší, co ovlivňuje zeleň ve městě, protože zkrátka vymýšlejí takovýhle projekty za veřejný peníze.
Čestmír KLOS; moderátor
Pan Kajnar mluvil za své kolegy radní, kteří chtějí vykácet dvouřadou alej v parku v Ostravě, kde těch stromů není nikdy nadbytek. Jak to vnímáte, paní Barbaro?
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Já si myslím, že celkově ať bydlí člověk kdekoli, tak se snaží, aby kolem toho svého bydliště měl stromy, protože to nějakým způsobem vypadá a působí na tu duši příjemněji než když máte kolem sebe jenom byť hezkou architekturu, tím hůř, když ji nemáte, když bydlíte v nějakým domě, který sám o sobě není nijak zvlášť zajímavý a ještě je to zase uprostřed nijak zvlášť zajímavé ulice. Takže mě překvapuje, že zrovna takováhle věc, která je i v létě vlastně ochranným pilířem před třeba sluncem a dodává takovou určitou příjemnou atmosféru, někdo chce zrušit.
Čestmír KLOS; moderátor
Můžeme se obrátit na další výrok, který bude jistě velmi zajímavý.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Jan Virag, živnostník firmy Jan Virag, KBU. "Vyhlášky splníme, na rozdíl od jiných zemí se u nás brojleři mají stejně jako když naši lidé jedou do lázní."
Čestmír KLOS; moderátor
Tak, to bych chtěl vidět ty lázně pro brojlery. Myslím si, že ani nestačí jim narůst peří, že. Jak to je, pane Patriku?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Tento výrok mi poskytl kolega z Dětí Země, který se možná jako jediný zabývá chovem drůbeže a brojlerů a teď se tento rok chce věnovat prasatům a příští rok krávám a on sleduje podmínky jejich života. Pokud si dobře pamatuji, tak ten brojler se má opravdu jakoby prase v žitě těch šest týdnů a pak jde samozřejmě na porážku. Takže ten příklad toho pana Viraga, že lidé v lázních se mají výborně a pak teda po skončení lázně je co? Takže ten brojler, to je opravdu chudák, protože ten má ten svůj život velmi krátký a ty jeho životní podmínky jsou velmi nechutné, takže já od té doby vlastně se opravdu velmi přemýšlím nad tím, zda mám jíst nějaké kuře, protože když zjistíte, v jakých životních podmínkách ty zvířata žijí, tak vás přejde chuť a stanete se rychle vegetariánem a ten člověk, který v tom podniká, tu drůbež opět stejně jako u těch stromů bere jako věc. Prostě vykrmit co nejrychleji za nejlevnější peníze a rychle prodat a další várka v desetitisícových kusech, statisícových kusech, a tak to běží pořád a pořád, takže on už nevnímá, že je mimo nějaký lidský rozměr nebo zvířecí rozměr.
Čestmír KLOS; moderátor
Zdá se mi ten výrok takový sveřepý. Jak na vás zapůsobil?
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
Já jsem ho ze začátku teda upřímně řečeno vůbec nechápala, protože pro mě brojler to je už ta mrtvola na tý tyči, takže jsem to srovnání tedy s lidmi v lázních mi nebylo tak úplně jasný a když to teď pan Patrik takhle hezky vysvětlil, že brojler, to je ještě ta živá bytost, tak se domnívám, že skutečně tam asi zřejmě už za tím není vidět žádná jakoby zvířecí podstata, že už je to prostě kus masa, který se později zpracuje tímto způsobem.
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Já myslím, že pro většinu lidí je to podle toho sloganu, že člověk nemá vidět, jak se vyrábí zákony a salámy, že pak by se mu udělalo špatně. Ale i kdyby člověk nebyl, někdo může říct, útlocitný vůči těm tvorům, tak by měl přemýšlet trošku o sobě, protože pořád, když třeba někomu se to bude zdát směšné, co řeknu, tak pořád jsme také to, co sníme, takže pokud sníme případně šílenou krávu, tak jsme holt šílený krávy, no.
Čestmír KLOS; moderátor
Váš závěr mi vyrazil dech, a proto se vrátím k výrokům a vím, že vstupuje do našeho pořadu teď pražské téma.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy za Občanskou demokratickou stranu. "Máme jediné nebo nejediné, ale máme prostě chronické problémy, které způsobují nejrůznější a já si dnes dovolím tvrdit, militantní, takzvaně občanská nebo ekologická sdružení, které podobně v Plzni prostě brání veřejným dopravním stavbám a já tvrdím, že v devadesáti procentech jsou motivováni ekonomicky, to znamená, mají zájem na tom povětšinou svá vlastnictví příslušných pozemků pod těmito stavbami nějakým způsobem zhodnotit, zkapitalizovat."
Čestmír KLOS; moderátor
Tak, jak vy se díváte na ty ekologické organizace, které zlobí pana primátora Béma?
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
Já se na ně nedívám, já se obávám, že pan primátor asi mluvil i o mně, protože byla nejedna příležitost se s ním potkat, lépe řečeno střetnout v těch věcech. Militantní mi připadal spíše on a můžu panu primátorovi, protože jsme se v poslední době neviděli, tak můžu leda vzkázat, že jsem zatím na tom teda nějak nezbohatl, že předminulý týden, když mě manželka viděla, tak se ptala, jestli jsem utekl z patologie a minulý týden říkal něco o rozvodu, takže já nevím, jak je to s tím bohatnutím.
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Je krásné, když slyšíme stále pojem nebo sousloví militantní ekologové, ale jako neexistujou třeba militantní ekonomové nebo militantní politici. Já si myslím, že ten výrok jenom dokládá to, že politik zjistil, že tady jsou lidé, kteří jsou chytřejší, mají odbornější zázemí a sledují, co ten politik dělá, že mu koukají pod prsty a že mu je to nepříjemné. Já chápu, že když někdo kontroluje politika, že ten politik potom trošku začne zmatkařit a začne tvrdit něco, co vůbec neexistuje a co nemůže dokázat, protože když zmiňuje obchvat Plzně, tak se tam sice nakoupily pozemky v trase obchvatu, ale těch ekologů se tam dalo počítat na prstech ruky, rukou obou a militantní nás nebyl nikdo a pokud si uděláme statistiku, tak spekulace s pozemky se spíše týká jiných typů obyvatel České republiky než ekologických aktivistů, kteří se věnují spíše ochraně přírody a životního prostředí a ne spekulaci s pozemkami pod dálnicemi nebo pod průmyslovými zónami, takže já to vnímám ten jeho výrok tak, že asi už neví, kudy kam, jak by nepřítele napadl, v uvozovkách nepřítele, než že si vymyslí někoho, kdo vůbec neexistuje.
Čestmír KLOS; moderátor
Myslím, že nadešel čas, abychom si řekli další citát.
Hana VOHRYZKOVÁ; režisérka
Václav Klaus, prezident České republiky. "Zatímco některé pouště se mohou rozšiřovat a některé břehy oceánů mohou být zaplaveny vodou, ohromné části Země dosud neobydlené kvůli drsnému, studenému klimatu by se mohly stát úrodnými oblastmi, kde budou moci žít miliony lidí."
Čestmír KLOS; moderátor
Paní Barbaro, už se doufám těšíte, až ty prostory najednou se nám otevřou.
Barbara ŠALAMOUNOVÁ; výtvarnice
To zní velmi ekologicky, já bych to viděla, že se chystá zavlažovat a podobně, s tou přírodou nakládat, aby se stala teda pro člověka přijatelnou, krásnou složkou nebo součástí jeho života.
Čestmír KLOS; moderátor
Pan Čapek to vidí jak?
Karel ČAPEK; nezávislý ekologický poradce
Víte, ono s tou ekonomikou tím prizmatem tý ekonomiky je to všechno zkrátka jinak. Já říkám, že se taky můžu jako člověk měnit a rozvíjet, že buďto můžu nezřízeně tloustnout, anebo se můžu třeba naučit jiný jazyk. To první bych viděl jako ten ekonomickej pohled.
Čestmír KLOS; moderátor
Pane doktore Patriku.
Miroslav PATRIK; administrátor Zelené perly
No, já už asi nemusím nijak komentovat tyto výroky, protože je to pořád stejné. Jsou to názory někde od počítače nebo někde v teple kanceláře, protože jsou tady možná už teď v současné době statisíce a miliony lidí, kteří teď bojují o život, protože se jim zaplavuje jejich ostrov nebo se jim zaplavuje jejich pobřežní čára a obávám se z toho, že úrodné tundry nelze vyrobit za sto let, jak si pan Klaus myslí, protože existuje ta známá poučka, že tisíc let vzniká centimetr úrodné půdy, takže nevím, do jaký míry by se tundry daly využít pro zemědělství. Spíš si myslím, že v Evropě se nám možná, ve střední Evropě bude dařit trošku lépe, že nebudou takové podnebí, jaké je, ale nevím, co budou dělat lidé kolem Středomoří, kteří se budou hrnout na sever. Můj závěr je z tohoto výroku je, že to je prostě demagogie, kterou nemá cenu ani komentovat.
Čestmír KLOS; moderátor
S výrokem pana prezidenta Klause jsme dnes začali, taky dostal Zelenou perlu, tento na osmém místě nám jenom dokreslil uvažování tohoto našeho prvního muže. Další výroky se nám už do našeho pořadu nevejdou a tak se loučím se svými hosty. Ve studiu byli administrátor Zelené perly Miroslav Patrik, na shledanou. Členka poroty Ropáka a Zelené perly výtvarnice Barbara Šalamounová a nezávislý ekologický poradce a grafik Karel Čapek. Též se s vámi loučí redaktor časopisu Euro Čestmír Klos.
