/vzč/
Energetici a ekonomové varují: pokud by členské státy EU27 do roku 2020 realizovaly nynější záměry ohledně energetické exploatace dřevní hmoty, musely by obětovat veškerou těžbu dřeva. Někteří experti Světové organizace pro zemědělství a výživu (FAO) dokonce tvrdí, že Evropa se při formulaci svých ambiciózních cílů substituovat dřevem fosilní zdroje „ocitla mimo realitu”.
S touto skepsí naopak nesouhlasí zelení aktivisté. Upozorňují, že Evropa (a v jejím rámci i ČR) momentálně disponuje maximálně možnou výměrou lesních porostů, které lze navíc za příznivých podmínek těžit. Prizmatem statistiky: zatímco rozloha lesů ve světě každoročně klesá o 0,2 %, v Evropě jsme svědky opačného trendu. Na starém kontinentě lesů přibývá, a to 0,08 % ročně. Evropané si však disponibilní kvótu ekonomicky využitelných lesních porostů sami a systematicky zmenšují jejich zařazováním do areálů se zvýšenou ochranou a tudíž i s vyloučením velkokapacitní těžby. Střídmé odhady do roku 2040 se pohybují v řádu 6-7 mil. ha.
FAO očekává, že spotřeba dřeva v EU pro energetické využití do roku 2030 vzroste nejméně na trojnásobek. Už v roce 2020 by mohl objem takto exploatovaného přírodního materiálu přesáhnout hranici 700 mil. m3. Že to není chiméra, tomu nasvědčuje bilance jednoho z posledních předkrizových roků 2006: Evropané spotřebovali bezmála 640 mil. m3 dřeva a museli si přitom vypomoci jeho importem. Vědci v této souvislosti zdůrazňují, že podpora, kterou věnují energetické exploataci dřeva politici, se neopírá o dlouhodobě udržitelné přírodní a biologické předpoklady. Hranici roční těžby, od níž už nebude návratu, odhadují v Evropě v rozmezí 720-730 mil. m3.
Řešení jak omezit těžbu dřeva k energetickým účelům se přitom nabízí řada: od striktních legislativních zákazů (kupř. razantní novely zákona o podpoře bioenergií), přes mnohá finanční opatření (včetně restrukturalizace současného systému výkupu energie z OZE), až po nesmlouvavé organizační restrikce a limity (mj. upřednostnění vytěžené hmoty pro papírenský průmysl a produkci vlákniny). Posledně jmenované obory pak mohou bazální surovinu prokazatelně zhodnotit vyšší přidanou hodnotou.
Česká republika podpořila lisabonský ekologický imperativ „2020-20”. Do roku 2020 bychom chtěli posílit podíl energie z OZE na celkové energetické bilanci alespoň na 13 %. Ekologickým iniciativám se to zdá málo. Kritici naopak zdůrazňují fakt, že složitě zápasíme i s metou 7 %.
