Rubrika: Kraj Moravskoslezský
MÍSTO STROMŮ OBCHODY Řada změn čeká zanedlouho obyvatele ostravských obvodů Poruba, Pustkovec či Třebovice. Stavět se budou silnice, domy i obří obchody. Jak se to promítne do kvality vzduchu, který lidé dýchají?
Ostrava - Porubu a přilehlé ostravské obvody čeká rozsáhlá výstavba.
Hypermarkety Interspar a Globus, prodloužená Rudná, čtyři obří věžové domy v lokalitě Větrník, rozlehlý logistický areál či zatím jen pouhé změny funkčního využití ploch v územním plánu směřující k možnosti budoucí zástavby. To je několik z již probíhajících nebo chystaných projektů.
Na mohutnou výstavbu a změny, které obvody čekají, v celistvosti poukázal Petr Jančík z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Upozornil hlavně na souvislost s jejich vlivem na ovzduší.
Zeleň je stále vzácnější
"Je jasné, že bouřlivý rozvoj, který region v současnosti zažívá, s sebou přináší zhoršení ovzduší. Ruku v ruce s výstavbou by měly jít i snahy o zkvalitnění životního prostředí," říká Jančík.
Probíhající výstavba první etapy logistického centra v porubské lokalitě zvané Za Humny blízko ulic Rudná a 17. listopadu i jeho plánované druhé etapy či výstavba takzvané prodloužené Rudné podle Jančíka nepříznivě ovlivní ovzduší v Porubě. "Prodloužená Rudná jistě odlehčí ovzduší v blízkosti třídy 17. listopadu a Opavské, všechno se to ale nachází na návětrné straně Poruby, a tak se zároveň plošně zvýší imise." Jančík uznává, že rozvoj regionu je nutný, ale s ohledem na zachování zeleně. I malé ostrůvky keřů a stromů místně snižují koncentrace škodlivin v ovzduší.
"Když jsme vytvářeli studii o znečištění ovzduší v Plzni, přišli jsme na to, že model nesedí v jednom místě s imisním monitoringem. V reálu jsme pak zjistili, že šlo o lokalitu blízko rušné komunikace za parčíkem. Není to zcela potvrzeno, ale je velmi pravděpodobné, že lokální zeleň zde snižuje množství prachových částic o mikrogramy až desítku mikrogramů," uvádí Petr Jančík.
V Porubě byl za loňský rok v šedesáti čtyřech dnech překročen limit průměrné denní koncentrace polétavého prachu. "O rok dřív to bylo v devětadevadesáti dnech," sděluje Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Pro srovnání uvádí průměrné roční koncentrace v několika ostravských obvodech. Zatímco měřící stanice Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě-Porubě za loňský rok zaznamenala průměrnou roční koncentraci polétavého prachu 38 mikrogramů na metr krychlový, v Zábřehu naměřili 44, na Fifejdách 47, v Přívoze 45 a v centru města na Českobratrské ulici 54 mikrogramů na metr krychlový.
"V porovnání se zbytkem republiky jsou však koncentrace škodlivin na Ostravsku dlouhodobě vyšší," upozorňuje Libor Černikovský. Ovzduší na Ostravsku patří v současnosti k vůbec nejznečištěnějším v Evropě. Helena Váňová z ostravské pobočky sdružení Arnika poukázala na nedávné výroky primátora Petra Kajnara o souvislosti znečištěného ovzduší a zájmu investorů o region. "Máme tady nejznečištěnější ovzduší ve střední Evropě, ale zabírají se veškeré volné zelené plochy, pořád se kvůli nové výstavbě kácejí stromy. Přitom je známo, že právě ony zachycují tolik škodlivý polétavý prach."
Náměstek ostravského primátora Dalibor Madej podotýká, že za každým kácením následuje náhradní výsadba minimálně dvou nových stromů. "Z logiky věci vyplývá, že nevysadím třicetimetrové duby," reaguje na námitku, že nové stromy rozlohou koruny většinou neodpovídají svým předchůdcům.
Vrací se k projektu rekonstrukce porubských ulic nacházejících se v městské památkové rezervaci, v souvislosti s nímž má padnout více než stovka zdravých vzrostlých stromů. Na jejich místě vzniknou nová parkovací místa. "Na stole mám kupu papírů, kde si lidé stěžují, že mají v bytech kvůli stromům tmu a vlhko. Mám negativní posudky od hygieny na zdejší bydlení."
Šlonc: Ve velkém se netěžilo
Petr Jančík upozorňuje, že už několik let pozoruje v porubském lesoparku těžbu dřeva ze strany soukromých firem. Revírník Tomáš Šlonc z Ostravských městských lesů však tuto skutečnost popírá: "Těžba probíhat mohla, ale vždy jen nahodilá, hlavně kvůli kůrovci. Ve velkém se netěžilo."
Svou obavu o likvidaci části porubského lesoparku na úkor stavebních parcel vyjádřil Jančík v námitce proti návrhu změny územního plánu. Díky ní by se mělo změnit funkční využití části zdejšího území z funkce "lesy" na funkci "hromadné bydlení". "Odůvodnění, že změna posílí jeden z pilířů udržitelného rozvoje, soudržnost společenství obyvatel, které jsem získal na Útvaru hlavního architekta města Ostravy, je nesmyslné a není ničím zdůvodněno." V souvislosti se změnou územního plánu se podle něj v případě výstavby určitě zhorší kvalita ovzduší.
