Izraelští vědci zjistili, že rostliny vydávají zvuky, a to zejména ve stresujících situacích, například kvůli nedostatku vláhy. Různé druhy přitom mluví jiným „jazykem“, lidský sluch ale tuto řeč nezachytí. S odvoláním na studii publikovanou v prestižním časopise Cell o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel.
Rostliny při stresu podle dřívějších vědeckých poznatků komunikují různými způsoby. Mohou se fyzicky změnit, například uvadnutím a změnou barvy listů, mohou zhořknout, aby odradily býložravce, nebo mohou vydávat pachy, aby ostatním rostlinám sdělily, že jsou napadeny, například hmyzem. Jedna nedávná studie zjistila, že rostliny mohou reagovat na zvuk například zvýšením koncentrace cukru v nektaru, aby nalákaly opylovače, kteří bzučí v okolí.
Studie vědců z Telavivské univerzity je ale první, která zvuky vystresovaných rostlin nahrála a klasifikovala. Ukázalo se, že rostliny „mluví“ praskáním, které zní trochu jako pukání popcornu. Zvuky jsou vydávány s hlasitostí podobnou lidské řeči, ale na vysoké frekvenci, kterou lidský sluch nezachytí.
„Vyřešili jsme velmi starý vědecký spor. Dokázali jsme, že rostliny skutečně vydávají zvuky!“ uvedla spoluautorka studie, profesorka Lilach Hadanyová. „Naše zjištění naznačují, že svět kolem nás je plný zvuků rostlin a že tyto zvuky obsahují informace - například o nedostatku vody nebo zranění. Předpokládáme, že v přírodě zvuky vydávané rostlinami detekují tvorové v okolí, jako jsou netopýři, hlodavci, různý hmyz a možná i jiné rostliny, které mohou slyšet vysoké frekvence a odvodit z nich příslušné informace,“ dodala.
Zjištění však podle Hadanyové může být přínosem i pro zemědělství, například pokud to povede k výrobě senzorů, které budou moci zvuky zachytit a předat tím informaci, že rostlina potřebuje zalít. „Idylické pole květin může být zřejmě poměrně hlučným místem. Jde jen o to, že my ty zvuky neslyšíme,“ uvedla vědkyně.
Výzkumný tým zaznamenával ultrazvuk vydávaný rostlinami rajčat a tabáku, které neměly dostatek vláhy, byly seříznuty, či se s nimi nic nedělo. Rostliny byly nahrávány jak v tiché akustické komoře, tak v hlučném skleníku. Sledovány byly také vizuální změny rostlin. Modely strojového učení byly vycvičeny tak, aby odpovídaly zvukům různých druhů rostlin a různým stresům, kterým byly vystaveny. Nestresované rostliny vydávaly v průměru méně než jeden zvuk za hodinu, zatímco poraněné a uvadající rostliny vydávaly desítky zvuků každou hodinu. Později byl experiment rozšířen o jiné druhy rostlin, včetně pšenice, kukuřice a kaktusu.
Vědci se domnívají, že zvuky mohou alespoň částečně souviset s tvorbou dutin ve stonku. Když je rostlina ve stresu, mohou se v xylému - komplexu drobných trubiček, které přenášejí vodu a rozpustné látky z kořenů do stonku a listů - tvořit, rozpínat a hroutit vzduchové bubliny.
ČTK
