Ekonomika
DALIBOR DOSTÁL
Praha/ Ještě nedávno měla biomasa pověst ekologického paliva. Odborníci však nyní varují, že rozšiřování tohoto způsobu vytápění znamená vážnou hrozbu pro české lesy.
Pro topení se totiž v kotlech na biomasu využívají veškeré zbytky dřeva, včetně drobných úlomků po těžbě, kusů kůry a větví.
„Dřevaři tak lesy doslova vyluxují,” říká Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. Lesy tím velmi trpí, zbytky dřeva jsou totiž hlavním zdrojem živin pro lesní půdy. Když nezetlejí na místě, ale jsou odvezeny na topení, je ohrožen zdravý vývoj porostů v dalších generacích. „Ve větvích a v kůře je dokonce více živin než v tom samotném kmeni,” upozorňuje Bláha.
Lesničtí experti přitom již před časem varovali, že české lesy vlivem špatného a příliš intenzivního hospodaření na mnoha místech umírají. Zpracování veškerého dřeva pro spalovny biomasy by jim mohlo zasadit další ránu.
Odborníci proto nyní vymezili nejohroženější část lesů, celkem 21 procent z celkové rozlohy porostů, odkud by se zbytky dřeva neměly při těžbě odebírat.
„Jedná se většinou o horské lesy,” řekl Deníku Jakub Hruška z České geologické služby, který pro ministerstvo životního prostředí mapu zpracovával. Podle něj nebyl problém, když dřevem a jeho zbytky topily generace našich předků. Nastupující masové, téměř průmyslové využívání biomasy znamená však pro životní prostředí hrozbu. „Tlak na lesy může být neúnosný,” varuje Hruška.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha proto navrhuje zrušení dotací, které umožňují získávání zbytků dřeva pro spalování přímo z lesa. Nadále by se pro tyto účely podle něj měly využívat pouze odřezky a piliny, které vznikají při zpracování dřeva na pilách, v nábytkářských továrnách a podobně.
Ministerstvo životního prostředí však omezení dotací neplánuje. „Naopak. Klíčové je, aby se v mnohem větší míře rozjelo cílené pěstování energetických plodin. Dotační tituly na to k dispozici jsou, spolu s daňovým zvýhodněním je to dobrá motivace pro zemědělce,” říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Pěstování rychle rostoucích energetických plodin však rovněž není bez nebezpečí. Většinou totiž jde o nepůvodní druhy, u kterých existuje hrozba, že se začnou nekontrolovatelně šířit do krajiny a stanou se z nich nevítané, invazivní druhy.
„Je to určitě riziko,” říká o rychle rostoucích dřevinách Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. „U nepůvodních druhů je problém, že se dopředu neví, co mohou udělat. Někdy jsou v pohodě desítky let, a najednou zareagují na nějaký faktor a všechno je jinak,” říká Stýblo a dodává: „Věřím, že pěstování druhů, u kterých je riziko známé již nyní, nikdo nepovolí.”
Mezi energetické rostliny spadají některé druhy křídlatek. Právě křídlatky přitom patří k agresivním invazivním druhům, jejichž likvidace stojí stát a kraje ročně desítky milionů korun.
***
„Zelené” palivo znečišťuje vzduch
První špatné zprávy o negativním vlivu spalování biomasy na životní prostředí se objevily loni. Ukázalo se totiž, že v Česku patří k největším zdrojům znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi. Ty vědci řadí mezi nejrizikovější škodliviny pro lidské zdraví. Například v roce 2005 spalování biomasy vyprodukovalo v zemi 54 procenta prachových částic pocházejících z topení pevnými palivy. Přitom se biomasy spálilo dvakrát méně než například uhlí. Podobné jsou i zkušenosti z Německa, kde se po nástupu spalování biomasy objem nebezpečných prachových částic v ovzduší za osm let zdvojnásobil. (dal)
