Strážnický les už není součástí radějovské obory, ve které se přemnožili daňci. Strážničtí si postavili nový plot
Strážnice, Radějov -Na tři sta hektarů strážnického městského lesa včera obsadili myslivci a lesníci. Měli jediný úkol - pomocí rojnice se pokusit vytlačit co nejvíc vysoké a černé zvěře do vedlejší obory, kterou má v nájmu Leoš Novotný.
Reportáž
Podzimní pondělní ráno. Nad kopci na Mlýnkách se valí mlha, která zasahuje až do radějovské obory. U vstupní brány už netrpělivě čeká několik desítek myslivců, lesáků i učňů z nedalekého lesnického učiliště ve Bzenci. Čeká je nesnadný úkol, na úseku necelých tří kilometrů vytlačit v rojnici vysokou a černou zvěř. Někteří nic podobného ještě nikdy nedělali. „Je to poprvé, co v takové rojnici půjdu. Co od toho očekáváme? Gulášek a pivo,” směje se jeden z dobře naladěných pracovníků společnosti Lesy Horňácko, která ve strážnickém lese pracuje. Nálada je mezi všemi dobrá. Jako jediný obranář lidí se akce účastní asi pětikilový jezevčík. „Páníček ti nevzal gumáky?” vtipkuje jeden z myslivců. Před desátou hodinou už se všichni aktéři začínají pomalu seřazovat a čekají na pokyny. Jako první k nim promlouvá starosta Strážnice RistoLjasovský.
„Chci vám poděkovat, že jste přijali naše pozvání nebo spíš prosbu o to, abyste nám alespoň částečně pomohli řešit otázku, která se pořád medializuje a která se pořád týká strážnické obory. Dospěli jsme k řešení, které by se dnes mělo nějak finalizovat,” pronáší. Poněmzačne pětaosmdesáti aktérům vysvětlovat postup celého procesu zástupce města Strážnice Petr Řihák. Pokyny, které dává, jsou jasné. Rozestupy mezi jednotlivci na dvacet metrů a každý kus zvěře zapsat do sčítacího lístku. „Na sčítacích lístcích bude zvěř srnčí, dančí vysoká a černá. Doufám, že se jich dozadu ale moc nevrátí,”vzkazuje. Skupiny se začínají rozestupovat. Vyráží se na jednotný pokyn. První minuty jsou klidné. Když se však začne rojnice přibližovat k hustším porostům, ve kterých se zvěř schovává, vše se dává do pohybu. Z kopce jsou slyšet výkřiky mužů a dolů se řítí vyplašená zvěř snažící vyhnout se lidské síti.
První, který končí za zády rojnice, je srnec. Muži vytahují lístky a zapisují si pro pořádek, kterou stranou kolem nich proběhl. O několik minut později se daří utéct dalšímu kusu vysoké. Mlhu střídá slunce a ze stromů jako by sněží listí.
Čím víc se blíží konec úseku, tím víc je slyšet křik a tleskání, kterým muži v rojnici zvěř plaší. Vše končí po asi hodině pomalé chůze u nového plotu, který zatím leží na zemi a čeká aby byl postaven, až zvěř přeběhnedo obory. Muži neváhají a dva týdny nachystané oplocení věší na připravené kůly.
Cesta zpátky už odsýpá svižněji. Les se mezitím od mlhy vyčistil. Přes hrozný pohled na mrtvé stromy, ze kterých, poté co je ožrala vysoká zvěř, vytekla smůla, je podzimně zabarvený do oranžova, zlata a zelena. „Padesát roků práce je zničených,” říká jeden z mužů a ukazuje na ožraný smrk. Přes cestu běží stádo pěti zvířat, kterým se podařilo rojnici proběhnout.
Trpělivost se současným nájemníkem daňčí obory Leošem Novotným došla obcím Strážnice a Radějov po masakru, který se v radějovské oboře odehrál na začátku letošního roku. Tedhy se zvěř v oboře téměř trojnásobně přemnožila a musela být následně vybita, a to včetně březích daněl. Zvýšený počet vysoké navíc způsobil to, že hladová zvěř les téměř zničila. Vedení Radějova a Strážnice se tehdy rozhodlo, že z obory vystoupí. Radějov přitom vlastní asi šedesát hektarů a Strážnice téměř tři sta. Po výstupu následovalo takzvané vyplocení, jehož podmínkou bylo právě šetrné vytlačení zvěře.
