Filip Černoch, Profit
Možnost zažádat si o evropské dotace mnoho lidí nevyužívá. Přitom mohou výrazně pomoci ve financování firmy. Někteří ale musí podat žádost již v říjnu. Stačí zažádat a získáte třeba třetinu prostředků, které budete muset vynaložit.
Loňskou výzvu Programu rozvoje venkova, zaměřenou na lesnické projekty, žadatelé doslova vytěžili na kost, letošek nejspíš nebude jiný. "Je to pochopitelné, jde o uživatelsky poměrně jednoduchý program bez administrativních zbytečností a komplikací. A ta blížící se výzva je navíc zaměřena velmi praktickým směrem," očekává vysoký zájem žadatelů analytik Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank Lukáš Bumbálek.
"Největší zájem bude určitě o dotace na lesnickou techniku typu traktorů nebo harvestorů, ty potřebuje snad každý v oboru. Neméně zajímavá je také podpora na vybavení provozoven technikou a svou cílovou skupinu má i budování lesnické infrastruktury," shrnuje tři základní směry otevírané výzvy Bumbálek. I v té nejchutnější polévce ale může plavat moucha, kterou je v tomto případě termín pro příjem žádostí: 7. až 27. října. Ten případným zájemcům příliš času pro otálení nenechává, a pokud tedy s přípravou žádosti ještě nezačali, mají nejvyšší čas. I proto, že další podobně zaměřenou výzvu mohou lesní podnikatelé čekat nejdříve za šest měsíců, spíše ale až za celý rok.
Křištálová lupa Plaťte za úspěšnou práci "Zaměřili jsme se na lesnickou techniku, potřebovali jsme totiž peníze na nákup traktoru s hydraulickou rukou a odvětvovacím zařízením v hodnotě asi čtyři miliony korun. A povedlo se - dostali jsme zhruba třetinu nezbytných prostředků," ukazuje praktické využití blížící se výzvy jednatel Lesnické společnosti Troneko František Kolář. Dotování pouze části nákladů je u evropských fondů běžnou praxí, s určitou finanční spoluúčastí musí žadatel samozřejmě počítat vždycky. Přičemž konkrétně v tomto případě může podpora pokrýt maximálně 50 procent uznatelných nákladů projektu, a to až do výše 200 tisíc eur v období tří let. Takto přísně nastavený limit může být výhodou pro malé a střední podniky, neboť ze hry do značné míry vykazuje jejich velké konkurenty. Těm je sice výzva otevřena také, ale přeci jen skromnější dotace mohou být mimo jejich zájem. Široké pole působnosti se naopak otevírá třeba i drobnějším projektům typu dvousettisícové dotace na drtič klestu nebo stotisícové dotace na štěpkovač, jak bylo nakonec vidět vË™minulém roce. Pro dotační nováčky navíc podnikatel Kolář nabízí i šikovnou radu, jak si při žádání o podporu zajistit co možná nejkvalitnější práci poradenské firmy, pokud ji samozřejmě chtějí žadatelé využít. "Za zpracování dokumentace jsem zaplatil 40 tisíc korun předem a zbylých 110 tisíc po schválení projektu. Původně měl být ten poměr mnohem vyrovnanější, ale zatlačil jsem na ně s tím, že pokud jsou tak dobří, jak slibují, musí nést riziko neúspěchu se mnou," vysvětluje Kolář. Platí totiž jednoduché pravidlo, že poradenskou firmu by měly ke kvalitní práci motivovat nejvíce právě procenta ze získané dotace, nikoliv paušální platby předem.
Být malý se tu vyplácí Samozřejmě jedna věc je dřevo v lese pěstovat nebo těžit, jinou otázkou je ale jeho následná úprava třeba na pile. "A právě na technické vybavení provozoven je zaměřena druhá část chystané výzvy. Kmenové či pásové pily, štípače, odkorňovače, pásové katry, to jsou přesně projekty vhodné k podpoření," vysvětluje Alena Kubů z příslušného oddělení ministerstva zemědělství. V každém případě ale musí jít o prvotní zpracování dřeva, nikoliv třeba o zařízení na výrobu nábytku nebo pokročilejších výrobků ze dřeva. Do této oblasti podpory navíc spadají i projekty na zbytkové využití biomasy pro energetické účely, kam může spadat například zařízení na lisování dřevní hmoty do pelet. Výše podpory je zde stejná jako v předchozím případě, znatelný rozdíl je zde ale vË™okruhu možných žadatelů. O dotaci totiž mohou žádat pouze takzvané mikropodniky, tedy firmy zaměstnávající maximálně deset lidí, s obratem nejvýše dva miliony eur.
Křištálová lupa Možnost až stoprocentní dotace A konečně zajímavé příležitosti nabízí i poslední oblast výzvy, cílená na lesnickou infrastrukturu. Tu pravděpodobně nejvíce využijí obce a neveřejná sféra, úprava lesních cest nebo třeba odbahnění retenční nádrže jsou ale aktivity lákavé i pro zájemce z oblasti byznysu. "Jen pozor, musí jít skutečně o nekomerční projekty zaměřené na samotný les.
Měli jsme třeba žadatele o dotaci na přivedení elektrické sítě do hájovny, což už je ale samozřejmě něco úplně jiného," varuje Alena Kubů. Na druhou stranu, vzhledem k veřejně prospěšnému zaměření těchto projektů je na ně možné získat až stoprocentní dotaci, což už je skutečně velmi výrazná výhoda. V souvislosti s financemi je dobré myslet i na občas opomíjenou specialitku Programu rozvoje venkova, tedy možnost si do uznatelných nákladů započítat až 20 tisíc korun využitelných na zpracování projektové žádosti. Tato částka sice na plné pokrytí případné pomoci poradců nejspíše stačit nebude, bankovnímu kontu žadatele ale aspoň malou radost udělá. Naopak určité problémy mohou nastat v situaci, kdy se o dotaci snaží nájemce, nikoliv majitel lesa. "To je samozřejmě možné, ale je potřeba doložit nájemní smlouvu uzavřenou na dobu udržitelnosti celého projektu, tedy aspoň na pět let, případně smlouvu s obdobně dlouhou výpovědní lhůtou," připomíná analytik Lukáš Bumbálek.
"Zdrojem občasných potíží bývají také projekty neúměrné velikosti žadatelových lesů. Nějaký obří stroj kupovaný do tříhektarového porostu rozhodně nepodpoříme," uzavírá Alena Kubů.
