Daniel STACH, moderátor ČT
Takhle to začalo, dnes jsme ale mnohem dál. Program Kopernikus už funguje čtvrt století. Dnes vám ukážeme mimo jiné ukázky toho, jak pomáhá třeba v zemědělství tak, aby zemědělci nemuseli příliš mnoho hnojit, aby efektivně využívali vláhu. Ukážeme vám, jak pomáhá při sledování celých ekonomik jednotlivých států i válečných konfliktů. Ukážeme, jak pomáhá při sledování klimatické změny i zachraňování životů při různých přírodních katastrofách. Zaměříme se na to, co všechno umí evropské oči dívající se na planetu zemi.
Mauro FACCHINI, vedoucí programu Copernicus, Evropská komise
Doufám, že to, že dokážeme pozorovat, jak se mění svět, bude znamenat, že dokážeme, aby byl lepším místem k životu.
Daniel STACH, moderátor ČT
Hodně tato data pomáhají i v běžném životě. Jak konkrétně, i to probereme s Ondřejem Švábem, vedoucím oddělení kosmických technologií a aplikací z ministerstva dopravy. Dobrý večer, vítejte.
...
Ondřej ŠVÁB, vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací
V případě Sentinelu dva, který se právě hodí pro zemědělské aplikace, tak jsme na tom s rozlišením 10 krát 10 m na jeden pixel, 10 m, na pixel. Ta výhoda dat je ze Sentinelu dva, že jsou dostupná bezplatně a že jsou dostupná po celém území České republiky, ale i Evropy a v podstatě po celém území světa. A v tu chvíli, kdy můžeme vlastně v těch datech listovat jako v knize. V případě, že jsou data potřeba vyššího rozlišení, tak je nutné ta data objednat, je nutné je někde koupit a v tu chvíli už se cena dat promítá i do ceny služby. To znamená, ta služba je výrazně dražší a už je potom vždycky na zákazníkovi, zdali ta informace, kterou z těchto dat pořízených prostřednictvím akvizice, prostřednictvím objednávky a zaplacených, zdali se mu ta služba vyplatí. A zdali pro něj ta informace má takovou hodnotu, aby byl ochoten do těchto prostředků investovat. Nicméně i co se týká technologického rozvoje, tak zde se blýská na lepší časy, protože samozřejmě máme tady dronové technologie, máme tady fúzování dat, o které tady už byla řeč, máme tady i možnosti v blízké budoucnosti. Pozorování země z vysoké atmosféry prostřednictvím tzv. Platforem do vysoké atmosféry, zkráceně hapsů. Zjednodušeně si to můžeme představit jako drony do vysoké atmosféry, což jsou neorbitální systémy, které jsou jakoby zavěšený nad zemí, a které poskytují data s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Ono na to časové rozlišení se častokrát zapomíná, jde v podstatě o to, jak často ta data jsou k dispozici, a to v případě například České republiky, kde máme poměrně vysoké procento oblačnosti. Tak samozřejmě začíná být zajímavým parametrem.
Daniel STACH, moderátor ČT
Tak, abychom prostě viděli, co se tam děje.
Ondřej ŠVÁB, vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací
Přesně tak.
Daniel STACH, moderátor ČT
A to se může týkat různých situací v České republice, může se to týkat třeba i lesů v České republice. Tady se můžeme podívat na to, co se také dělo v České republice a konkrétně na Vysočině. Díváme se na lesy, jak vypadaly v roce 2018 a jak vypadaly v roce 2022. Ten rozdíl, který tady můžete sledovat, je rozdíl daný kůrovcem. A i tohle je téma pro Dr. Petra Lukeše z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Pane doktore, vítejte, hezký den.
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Dobrý večer vám i divákům.
Daniel STACH, moderátor ČT
Než jste měli k dispozici právě tahle data ze satelitů, jakým způsobem jste zjišťovali, jaké škody kůrovec v konkrétním lese napáchal?
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže tento typ analýz, který my provádíme, by ještě před pěti lety nebyl vůbec možný, protože jsme k dispozici neměli takto detailní a hlavně pravidelné celorepublikové snímkování, které nám umožnilo sledovat vlastní porosty několikrát ročně, což je pro takto dynamický jev, jako je kůrovec, bylo velice důležité. Ten rozsah kalamity se zjišťoval až dodatečně ze statistických evidencí od lesníků, objemu nahodilé těžby a pochůzkou v terénu.
Daniel STACH, moderátor ČT
Kolik tedy času a peněz reálně ušetříte, pokud vezmete tato veřejně dostupná data?
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Reálně si myslím, že ten, jak jsem zmiňoval, tento typ analýz vůbec nebyl v minulosti k dispozici, takže ta hlavní výhoda je v tom, že máme zcela nový typ informace, kterou vlastně může použít dynamicky ministerstvo zemědělství, například pro nějaký proaktivní management v lesních porostech, například pro definici tzv. Kalamitních zón, na kterých se můžou aplikovat různé způsoby managementu.
Daniel STACH, moderátor ČT
My se můžeme i podívat na to, jakým způsobem se měnily lesy v České republice. Tady konkrétně vidíme to, jak se měnila a měnil tzv. Zdravotní stav lesů v České republice. Tady se konkrétně díváme na Vysočinu a na to, jakým způsobem se vyvíjela situace na Vysočině v letech 2020-2022. Tady, kde vidíme ta červená místa, tak tam došlo ke zhoršení situace. Čím tmavší zelená, tak tím naopak lepší situace nastala v těch uplynulých letech 2020-2022. Prosím, pane doktore, co se do tohoto započítává, jakým způsobem se sleduje zdravotní stav lesa?
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže toto je typ produktů, který my získáváme z časových řad satelitních dat Sentinel dva, kdy my jsme. na začátku vlastně, když ten satelit byl vypuštěný, tak jsme si museli vyvinout náš vlastní algoritmus, jakým způsobem hodnotit ten zdravotní stav lesů. Ta první fáze spočívala v tom, že jsme měli nějaké pozemní vyšetření v lesních porostech. Získali jsme nějakou analýzu těch zdrojových dat Sentinel-2. Algoritmus, který nám je dostatečně robustní na ty data pozemního šetření. A poté vlastně, když jsme získali tento algoritmus, tak jsme ho aplikovali na časovou řadu těch satelitních pozorování. Sentinel dva.
Daniel STACH, moderátor ČT
A právě tyto trendy jsou k dispozici pro každého i na webu. Stačí se podívat na web Trendy.uhul.cz, kde se dá podívat právě i na to, jakým způsobem se vyvíjí zdravotní stav lesů. Můžete se podívat, jak na ten celkový pohled na celou Českou republiku, tak na jednotlivé oblasti České republiky. Třeba na Šumavu a vybrat si trendy konkrétních let. Nejenom 2020-2022, ale také 2017-2022 anebo historicky 1984-2022. Díky tomu se člověk může podívat na jednotlivé lokality a podívat se, v jakém stavu jsou lesy právě v jeho nejbližším okolí. Do jaké míry se to potom, pane doktore, používá v praxi? Třeba proto, aby došlo k nějakým zásahům v daném lese. Tak, aby došlo k nějaké pomoci tomu lesu, ve kterém se ta situace třeba prudce zhoršuje.
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže vlastně první, k čemu jsou ty data dobré, jsou pro nějakou objektivní celorepublikovou informaci o tom zdravotním stavu lesů v České republice. K čemu se to dá také použít, je vlastně, jak vidíte, ty oblasti mírného zhoršení. Tak to jsou pro nás oblasti, kde ten les je dosud stojící. Nicméně jsou to oblasti, které mají nějakým, z nějakého důvodu zhoršující se trend v posledních dejme tomu třech letech, což můžou být porosty, které aktuálně chřadnou.
Daniel STACH, moderátor ČT
Vidíme také druhové složení lesů České republiky, kde se můžeme zaměřit na to, jakým způsobem se mění anebo vytváří jednotlivé různé skupiny stromů, které jsou na konkrétních místech. Vidíme tady jednotlivé barvy, které nám ukazují jednotlivé, jednotlivé porosty. Třeba modře, ta asi nejvíce vidět je konkrétně borovice. Jakým způsobem nám to pomáhá zase v ochraně českých lesů? Je to třeba určité varování pro konkrétní situaci, že se jedná o konkrétní monokultury, které by mohly být potenciálně rizikové?
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže to, že různé druhy dřevin mají své specifické chování v čase, tak to můžeme dobře využít a analyzovat si tady ty snímky pořízené v různém období. A díky tomu můžeme vytvářet takovéto celorepublikové mapy druhového složení vlastních porostů. Tímto získáme opět objektivní informaci o aktuálním složení vlastně lesů v České republice. To, že se druhová skladba našich lesů mění, tak to už probíhá cca posledních 20 let. A ze statistik víme, že podíl smrků v České republice klesá. Tento typ dat, zcela nezávislých dat nám toto tvrzení, pro toto tvrzení poskytuje nezávislou a objektivní evidenci. A důležité pro nás bude určitě v budoucnu sledovat změny, které souvisejí se změnou toho složení, díky probíhající kůrovcové kalamitě.
Daniel STACH, moderátor ČT
A nemusí se jednat o kůrovcovou kalamitu. Může se jednat i o další nepříjemné situace, jako byl například zmiňovaný požár ve Hřensku. Tady vidíme data ze satelitů, která nám právě ukazují to, co se reálně dělo. Tohle je ten reálný pohled, zjednodušeně řečeno našima očima. Tedy pohled těmi reálnými barvami. Tady už vidíme upravený pohled, kde jsou barvy nastavené tak, aby lépe kontrastovaly ty konkrétní situace, ty konkrétní věci, které nás zajímají. Jehličnaté porosty, listnaté porosty. Tady jsou ty shořelé porosty a tady třeba ta situace, kdy ještě probíhá aktuální požár. Pane doktore, s jakou přesností a hlavně také s jakým tempem, s jakou rychlostí můžeme tyhle informace získávat a jak nám potom pomáhají v praxi jednak se zvládáním toho daného, té dané katastrofické situace, ale také v následné pomoci lesům poté, co už třeba oheň dohoří.
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže satelitní senzory, jako například Sentinel-2, tak jsou schopné snímat i v oblasti vlnových déle, které jsou pro lidské oko neviditelné. Typicky jsou to infračervané vlnové délky. A ty nám přináší mnoho dalších možností, jak získat z těchto snímků různé informace, které by nám jinak byly skryty. To dobře ilustruje tento snímek, který je pořízený v přirozený barvách a i v infračerveném spektru. A věřte, nebo ne, tak se jedná o stejný snímek, který je jen zobrazený pomocí nám neviditelných vlnových délek. A pozorujeme na něm teda jednak to, že se vůbec neprojevuje oblek kouře, hořících lesů a jsme tak schopni dobře identifikovat aktuální požářiště a vlastně ty hotspoty aktivních požárů. Pro okamžitou reakci a monitoring tohoto požářiště jsou určitě vhodnější dronová letecká data. Ovšem co, k čemu jsou satelitní data velice, velice vhodná, je vyhodnocení stavu před a po požárem, protože máme k dispozici archivní satelitní data. Vlastně před vznikem požáru můžeme hodnotit rozsah požáru, po jeho skončení. A případně také faktory prostředí, které k jejímu šíření mohou přispět.
Daniel STACH, moderátor ČT
Tohle je pomoc konkrétně v České republice, jak jste, pane doktore, pomáhali například v Mongolsku?
Petr LUKEŠ, vědecký pracovník, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Takže jako poslední bych zmínil to, že vlastně jsme se, dosud jsme se bavili pouze o České republice. Ale ty data Copernicus jsou k dispozici globálně pro celý svět. A my tak máme možnost například mapovat těžko přístupné oblasti, jako v tomto případě odlehlé lesní porosty v Mongolsku, pro které typicky žádnou jinou informaci nemáme. Zde vidíte například prvotní mapování druhového složení lesů ve velmi odlehlé oblasti, kde je tmavě zelenou barvou, jsou znázorněny /výpadek/, porosty a světle zelenou převážně jehličnaté porosty. A červené vidíme v oblasti zachycující těžbu lesa mezi roky 2000-2022. Tyto podklady by jiným způsobem vlastně lesníci nebyli schopni získat a slouží tak jako prvotní informace vůbec o dostupnosti terénu a co můžou očekávat na místě.
Daniel STACH, moderátor ČT
Popisuje Dr. Petr Lukeš, z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa a z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd. Moc vám děkuji, pane doktore a hodně štěstí do další práce.
Celý pořad najdete zde
