Výzkum probíhá v jihozápadní Zambii nedaleko města Livingstone a Viktoriiných vodopádů v komunitě Sichiasa ve správě náčelnictví Mukuni. Ženy z komunity se věnují sběru plodů a ovládají tradiční dovednosti při jejich zpracování. Kamila Hejlíková Tembo z LDF MENDELU, která dlouhodobě v oblasti žije, zde založila s místními ženami kooperativu na lisování mongongo oleje. „Naším cílem je najít vhodné způsoby pěstování, využití a komercializace druhu Schinziophyton rautanenii za účelem dodání přidané hodnoty nedřevním lesním produktům, což podpoří udržitelnost obhospodařování dřevinné vegetace a přispěje k odolnosti krajiny. Tyto aktivity zároveň posílí sociálně-kulturní identitu, znalosti a dovednosti místních obyvatel a zajistí udržitelnost projektu,“ přiblížila vědkyně z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Booma Women Cooperative vznikla v roce 2023. Vykupuje semena od místních žen, které je tradičně sbírají pro domácí spotřebu, a zpracovává je na kosmetický olej a olej na vaření, který dodává do místních obchodů, hotelů a wellness center. „Booma znamená v místním jazyce semeno zkoumaného druhu. Kooperativa plánuje oleje exportovat do zahraničí a diverzifikovat zpracování semen o další místní druhy dřevin, jako je například baobab a marula. Místní ženy takto získávají dodatečný příjem pro domácnost ze sběru plodů a z prodeje výrobků,“ popsala Hejlíková Tembo.
Místní lidé, především ženy a mládež, tradičně sbírají a zpracovávají mongongo ořechy již po mnoho staletí, dle archeologických nálezů nejméně od doby pozdního holocénu. „Tradiční zpracování plodů mongongo rozbíjením tvrdého osemení pomocí kamenů je v tuto chvíli jedinou známou a efektivní metodou, jak získat výživné ořechy ke konzumaci i pro další zpracování. Proto je nutné zachovat tradiční sběr a zpracování těchto ořechů, jinak by mohlo být ohroženo přežití druhu samotného,“ nastínila výzkumnice. Pokud bude mongongo opomíjen, mohou jej nahradit jiné využívanější druhy.
Rizikovým faktorem pro obnovu porostů a zachování populací S. rautanenii je nízká klíčivost jeho semen. Proto vědci v laboratořích MENDELU testují jak klíčivost semen, tak i vlastnosti lisovaného oleje. Pro výzkum klíčivosti semen tohoto druhu dřeviny navrhli dvě verze předosevní přípravy semen a podmínek pro jejich klíčení. „V první metodě budou semena skladována po dobu tří měsíců při konstantní teplotě 4 °C. Po tomto chladném období bude proveden test klíčivosti. Druhá metoda bude sledovat účinek fytohormonu etylénu. Rajčata, banány nebo mango při dozrávání produkují etylén a když jsou skladovány spolu se semeny v plastových sáčcích, uvolněný etylén by měl mít vliv na jejich klíčivost. Při druhém způsobu tedy bude jedna část semen ošetřena vodným roztokem Ethrelu a druhá část semen bude uložena po zvolenou dobu v plastových sáčcích spolu s banány a mangem,“ uvedl Lukáš Karas z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU.
Schinziophyton rautanenii se přirozeně vyskytuje od severní Namibie po severní Botswanu, jihozápadní Zambii a západní Zimbabwe, ale i ve východní Malawi a východním Mosambiku. Tyto regiony mají podobné klimatické podmínky. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 20 °C, maximální denní teploty často přesahují 30 °C. Tento druh preferuje horké, suché klima s minimálními srážkami. V Zambii roste výhradně na hlubokých písčitých půdách okrajových částí pouště Kalahari.
Výzkum byl podpořen Velvyslanectvím České republiky v Lusace. Podpora zahrnovala dodávku lisu a technologického vybavení pro měření klimatických a ekologických aspektů ovlivňujících fyziologii S. rautanenii. Kromě Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU probíhá spolupráce i se zambijskými partnery, především Úřadem pro lesnictví, místními kooperativami a Zambijskou rozvojovou agenturou.
TZ MENDELU
