Karlova Studánka - Praděd, Šerák-Keprník a další vzácné části Jeseníků by se v budoucnu mohly stát národním parkem. Včera o tomto návrhu, který poprvé zazněl před rokem, jednali starostové jesenických obcí s ministrem životního prostředí, zástupci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO) a dalších institucí. Jednání v Karlově Studánce bylo prvním setkáním na toto téma.
„Za sebe a kolegy z Rýmařovska mohu říct, že myšlenku národního parku vítáme. Pokud bude mít jasně vymezené hranice, aby neohrožoval rozvoj obcí, podnikání, život lidí,” řekl starosta Dolní Moravice Ladislav Velebný. Podle ministra Ladislava Mika si Jeseníky vznik národního parku zaslouží. Zajistil by jim lepší ochranu území mimořádné hodnoty, na němž se například jedinečně zachovalé a rozsáhlé horské smrčiny střídají s vrcholovými oblastmi alpínského bezlesí.
„Zdejší přírodní hodnoty jsou unikátní a na takové úrovni, že splňují podmínky pro zřízení národního parku. Ale bez spolupráce s obcemi, kraji a dalšími partnery to nebude možné,” řekl Ladislav Miko.
Upozornil na to, že včerejší jednání bylo první z řady dalších, během nichž by se měly v diskuzi s obcemi stanovit mimo jiné hranice možného národního parku. Jeho navrhované území sahá zhruba od rašeliniště Skřítek přes hlavní hřebeny a masivy až po Obří skály. „Jedná se asi o dvacet procent území CHKO, tedy zhruba o sto padesát kilometrů čtverečních. Prosazujeme ještě o něco větší variantu,” řekl Ondřej Bačík, jeden z iniciátorů petice za vznik Národního parku Jeseníky. Tu za tři měsíce podepsaly více než tři tisíce lidí včetně známých osobností.