Zdroj: Týdeník Klatovska
Datum: 18.04.2007
Podtitulek: "Vyvážení a prodej dřeva z parku je prohřešek," je přesvědčen odborník ze SRN
Autor: MILAN KILIÁN
Rubrika: TÝDENÍK KLATOVSKA
Železná Ruda/Ze Šumavy brzy zmizí smrky. Suché stromy necháme ležet, neboť chrání nový porost. I takovéto názory zazněly v česko- bavorském informačním středisku v Železné Rudě - Alžbětíně na mezinárodním semináři na téma polomy v národních parcích a o tom, co bude následovat. Řeč byla ponejvíce o Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les.
Už se nesmějí
Úvodní referát měl prezident německého okruhu ochrany přírody Hubert Weinzierl. "Změny klimatu přinesou mnohá překvapení," řekl. "Šumavský les budoucnosti bude vypadat jinak, budou ustupovat některé druhy stromů, jako například smrk." Upozornil také, že chráněné oblasti budou postupně nabývat na důležitosti. "Na sněmu v roce 1965, kde se projednávala vize chráněné lesní oblasti na území Československa, Německa a Rakouska, se tomu ještě mnozí lidé smáli. Dnes je to realita. Je však důležité, aby do vzniku velkých ochranářských projektů byli zapojeni všichni účastníci."
Nerušit území
Předseda bavorského Bund Naturschutz Hubert Weiger zdůraznil, že na území Národního parku Bavorský les musí být i v rozšířené části parku zachována na převážné části území nerušená dynamika přírodních procesů. "Biomasa musí zůstávat v národním parku, její vyvážení a prodej je trvalý prohřešek proti filozofii národního parku."
Namnoží se brouk?
Na semináři vznikl i návrh pro zpracování kalamity po orkánu Kyrill, který na území sousedního bavorského parku porazil 150 000 m3 polomového dřeva (čtyřikrát méně než v Národním parku Šumava). "V jádrových a plánovaných jádrových zónách parku se dřevo zpracovávat nesmí," doporučil Weiger. "V případě zpracovávání je narušena půda a ohroženy chráněné druhy ptactva. Argument, že si tímto způsobem budeme v parku kůrovce uměle množit, není správný. Přes ochranná opatření proti kůrovci dochází v lesích k plošnému odumírání smrku a tím i k dalšímu rozmnožení kůrovce. Tradiční metody boje proti kůrovci znamenají destabilizaci porostů a více polomů." Weiger navrhl lepší monitoring kůrovce v obou národních parcích už proto, že "rok 2007 může znamenat masivní rozmnožení kůrovce nejen v lesích národních parků, a tím pádem další ohrožení smrku."
Složitá situace
Mezinárodně uznávaný český lesník Josef Fanta, který přes svou dlouholetou pedagogickou činnost v Holandsku patří ke znalcům Šumavy, podotkl: "V lesích Šumavy jsme svědky složité situace. Největší nebezpečí hrozí od jednostranných názorů, které se prosazují jak v Česku, tak v Německu. Jednostranným názorům můžeme kontrovat jedině tím, že na svou stranu získáme lidi. Součástí konzistentní péče o národní park musí být i systematická práce s veřejností."
Chránit přírodu
Fanta navrhl místo tradičních hesel o ochraně přírody ochranu přírody s člověkem a pro člověka podle hesla "Příroda pro lidi, lidi pro přírodu." Lesník a zakladatel Národního parku Bavorský les Hans Bibelriether zdůraznil, že v lesích národního parku máme mít šanci pozorovat nejen zrození, ale i umírání lesa. "Bohužel však stromy v našich lesích jsou pokáceny dříve, než mohou zemřít. Říká se, že v našich lesích nemají mrtvé stromy co dělat. Tím je však narušena stabilita porostů."
Nechme je ležet
V závěru vyzval Bibelriether k tomu, aby v národních parcích zůstaly v jádrovém území polomy ležet, protože, jak řekl, "ležící suché stromy chrání nový porost. Polom a kůrovec je metodou přírody jak z nestabilního lesa učinit stabilní přirozený les." Odborník v cestovním ruchu Jaroslav Neužil vyzval: "Nespěchejme s opravováním lesů. Vítr nám předložil výzvu: bude se to opakovat? Mnozí návštěvníci Šumavy se děsí vývratů a uschlých stromů. To přece není les, jaký by měl být! říkají. To jsou ale pouze naše civilizační měřítka, jak by les měl vypadat. A přespříští generace bude mít měřítka jiná. Bude se však na ně dívat ještě stále stejná generace lesa."
(S využitím podkladů od Radovana Holuba)
MILAN KILIÁN
Foto - I takový pohled se dnes naskýtá turistům na Šumavě. Podle odborníků může být i hůř, pokud se nezačne jednat.
Foto Milan Kilian