Zpravodajství
Radomír Dohnal
Nepřímým důsledkem degradace životního prostředí je řada vážných lidských onemocnění. Přírodní a přírodě blízké životní prostředí naopak dokáže zdravotní stav pozitivně změnit. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund – WWF), kterou tato organizace zveřejnila těsně před letošním mezinárodním dnem lesnictví, jenž připadá na 21. března.
„Naše výzkumy potvrzují to, co instinktivně dávno víme: Lidské zdraví je neoddělitelně spjato se zdravím planety,” tvrdí Chris Elliot, výkonný ředitel sekce ochrany přírody WWF. Studie nese název „Vital Sites” (Místa života) s podtitulem „Přínos přírodních chráněných oblastí lidskému zdraví”. Organizace pro světové zdraví (World Health Organistaion – WHO) přichází se zjištěním, že přibližně 23 až 25 % zdrojových míst výskytu nebezpečných chorob může být odstraněno pouhým zlepšením a udržením stávajících přírodních podmínek.
Mezi klíčové faktory ovlivňující lidské zdraví patří podle WWF odlesňování. „Odlesňování vlastně zasahuje lidské zdraví hned dvakrát,” tvrdí Chris Elliot. „Napomáhá šířit řadu zhoubných chorob a zároveň napomáhá ničit životní prostředí živočichů a rostlin, které mohou být v budoucnu klíčem k vyřešení chorob milionů lidí.” Zachovaná krajina může být podle WWF lidskému zdraví užitečná právě jako zdroj budoucích přírodních léčiv a taky schopností snížit dopady znečištění, toxinů a extrémních výkyvů počasí. Zároveň příroda poskytuje místa pro rekreaci, podporující zdravý rozvoj fyzického a duševního zdraví.
V pralesích Bornea byla během minulého desetiletí podle WWF objevena řada stromů a keřů, které mohou být využity jako medikamenty k léčbě rakoviny, HIV a malárie. Dohromady bylo za posledních 25 let objeveno na Borneu 422 nových rostlinných druhů. Odlesňování ale pokračuje, a tak se nově objevené druhy záhy stávají druhy ohroženými vyhynutím. „Když WWF zdůrazňuje význam biodiverzity, není to jen tím, že nás baví rozmanitost a bohatství druhů stromů nebo třeba žab. Je totiž vědecky podloženo, že tyto stromy a žáby jsou podstatné pro život pralesů, a víme, jak je zdraví pralesů nezbytné pro zdraví lidí,” tvrdí Elliot.
Obecně zpráva hovoří o tom, že lidstvo je velmi výkonné v pěstování rostlin, které mají zřejmou využitelnost a vysokou produkční hodnotu, zároveň má ale chabé znalosti o těch, které nemají žádné nebo jen malé využití. Problémem podle WWF zůstává, že ničení lokalit přináší zároveň ztrátu potenciálně hodnotných druhů, aniž bychom je stačili objevit a testovat jejich využitelnost.
Jak říkají představitelé fondu, krátkozraké využívání lesního bohatství jen jako zdroje dřeva tak může mít významné ekonomické dopady – vždyť v roce 2000 byla biofarmaceutika, tedy využívání přírodních zdrojů k lékařským a kosmetickým účelům, vyčíslena jako obor hospodaření vynášející 30 miliard dolarů ročně.
„Většina lidí si myslí, že národní parky a rezervace slouží jen k ochraně přírody, ale právě komplexní ochrana rozmanitých ekosystémů nám může poskytovat nezanedbatelný ekonomický přínos,” píše v předmluvě studie Kathy McKinnon, odbornice Světové banky na problematiku biodiverzity.
Další informace:
Studie WWF byla v době zveřejěnní tohto článku ke stažení na adrese http://assets.panda.org/downloads/vital_sites.pdf
