Suroviny pro výrobu biomasy či biopaliv zemědělci na Děčínsku vůbec nepěstují. Jejich doménou je chov skotu.
Děčínsko/Praha/ Především na chov skotu, ovcí a koz se zaměřili zemědělci na Děčínsku. Jejich rostlinná výroba prý, podle nich, svět nespasí a výrobu biopaliv už vůbec ne.
„Stejně jako většina zemědělců na Děčínsku i mi pěstujeme obiloviny pouze pro vlastní potřebu, jinak se spíše zaměřujeme na chov jatečního skotu,” řekl Ludvík Efler z Agrofarmy v Merbolticích.
Spotřebuje pro svá zvířata
Jeho slova potvrdil i zemědělec Ladislav Opat ze zemědělské farmy v Malšovicích, který vedle chovu skotu patří mezi ty větší producenty obilovin na Děčínsku.
Malšovickou hlavní vývozní devizou je ječmen, který vyváží do Německa, kde z něho vyrábí pivovarnický slad. Surovinu pro biopaliva tu sice také pěstují, ale jen na velmi malých plochách a to ještě ne na Děčínsku, ale na pozemcích, které vlastní na Teplicku.
Jen na desetině plochy
„Samozřejmě jsem se zavázal k pěstování suroviny pro biopaliva, ale nejsem tomu vůbec rád a rozhodně tomuto trendu nefandím. Vždyť v posledních letech je nejen u nás, ale po celém světě, menší sklizeň obilovin, než se spotřebuje,” zdůraznil zemědělec, který pro výrobu biopaliva pěstuje surovinu zvanou tritikále, což je kříženec mezi žitem a pšenicí. „Tuto plodinu ovšem pěstuji pouze na jedné desetině půdy,” uvedl malšovický zemědělec. Ladislav Opat také potvrdil, že poptávka by byla i po slámě a senu, ale ani tuto surovinu nemůže výrobcům biopaliva poskytnout. Má tolik dobytka, že celou produkci slámy a sena dokáže spotřebovat sám.
Museli se zbavit kotelny
To, že je na Děčínsku těžké sehnat biomasu potvrdil i starosta malé obce Rybniště, která ještě nedávno vlastnila kotelnu na biomasu. Nyní je rád, že jedinou kotelnu na biomasu ve Šluknovském výběžku pronajali soukromé firmě, která se o zásobu paliva musí starat sama. A to tu přitom nevytápí více než třicet rodinných domů, školu, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou a v nejbližší době se na ni připojí i sedm nových chráněných bytů. „Pokud vím v minulosti se štěpka do kotelny dovážela až ze Slovenska,” potvrdil František Ovčáčik. Dodal také, že v původním projektu rybnišťské biokotelny se plánovalo pouze spalování dřevního odpadu, tedy štěpky, pilin či stromové kůry, avšak po zahájení výstavby byl projekt dodatečně změněn a do kotelny přibyla nová technologie na spalování slámy. Ale i zde je problém.
„Linka pojme jen čtvercové balíky, jenže když se podíváte na pole, všude vidíte pouze balíky slámy ve tvaru válce. Navíc na Děčínsku není dodavatel, který by byl schopen kotelnu slámou zásobovat,” upozornil. Dodal, že firma, která nyní jejich kotelnu provozuje, tak štěpku dováží ze Cvikova.
Z biopaliv ekoproblém
Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o 40 procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Proč?
Zvětšuje se podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde o řepku olejku, ze které se vyrábí bionafta a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.
„Poptávka po biopalivech sice souvisí s růstem cen potravin, avšak není toho bezprostřední příčinou. V druhé polovině minulého roku byl zaznamenán růst cen potravin ještě před zahájením povinného přimíchávání biopaliv do fosilních pohonných hmot. V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,” brání biopaliva mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Hnutí Duha biopaliva v zásadě podporuje, zároveň ale prosazuje, aby vláda větší pozornost než bionaftě věnovala plodinám pro použití při výrobě elektřiny a tepla - mají totiž lepší energetický výnos.
„Lepší výsledky než motorová biopaliva mají energetické plodiny pro elektrárny a teplárny, proto se vláda musí soustředit na ně,” říká Vojtěch Kotecký z Duhy.
