Případy, kdy zloději přijíždějí autem s vozíkem, majitelé lesů většinou nehlásí
Prostějovsko/ Dřevo se stává oblíbeným topivem. Není proto divu, že se množí krádeže dřeva přímo v lese. Mizí celé stromy i kulatina nařezaná na metry. Majitelé lesů na Prostějovsku však ročně oznámí jen malý počet krádeží. Časté případy, kdy zloději přijíždějí autem a na vozík naloží první dřevo, na které narazí, majitelé lesů vůbec nehlásí. „Oficiálně registrujeme jen několik krádeží dřeva do roka,” potvrdila prostějovská policejní mluvčí Alena Nedělníková s tím, že většinou se jedná o pár kubíků. Největším majitelem lesů v regionu je státní podnik Lesy České republiky. Jeho mluvčí Michal Kačena potvrdil, že na Prostějovsku se dřevo ztrácí: „Ročně dochází tak k pěti krádežím v rozsahu několika desítek kubíků dřeva.” Lesy ČR ročně vytěží mezi sedmi až osmi miliony kubíků dřeva. Policii každoročně nahlásí krádeže v rozsahu jednoho až dvou tisíc kubíků.
To, že se stromy z lesa ztrácejí, dokládá i čerstvý případ z Kožušic na Vyškovsku, kde v úterý neznámí pachatelé pokáceli šestnáct modřínů. Domů si odvezli okolo třiceti kubíků kvalitního dřeva vhodného na nábytek a způsobili majiteli škodu za šedesát tisíc korun. Za neoprávněnou těžbu dřeva hrozí pachateli podle lesního zákona pokuta až do jednoho milionu korun.
Lesníci se snaží proti zlodějům bojovat. „Důležitý je co nejrychlejší odvoz zpracovaného palivového dřeva. Na vybraných lesních cestách používáme závory a také dbáme na každodenní osobní přítomnost revírníků v terénu,” vypočítal Kačena. Vzhledem k rozsáhlosti lesů však lesníci nemohou být všude.
Zákon však na druhou stranu dovoluje sbírat suchou, na zem spadlou klest o průměru do sedmi centimetrů, pokud ovšem sběr probíhá v souladu s pokyny vlastníka lesa. „Při nákupu dříví z majetku státních lesů by měl ten, kdo ho z lesa odváží, mít u sebe doklad,” poradil mluvčí Kačena. Lidé se tím podle něj vyhnou nedorozumění při případné kontrole revírníkem. Krádeže soušek a malého množství dřeva jsou záležitostí svědomí. „Ale může za tím být i nedostatečné povědomí o tom, že nejde o bezcennou věc, ale normální zboží,” poznamenal Kačena.
