23.května proběhla v budově pražského velkoobchodu OSPAP tisková konference bývalého Svazu průmyslu papíru a celulózy,který nyní nese nový název Asociace českého papírenského průmyslu ACPP (Association of Czech Pulp and Paper Industry)a pyšní se i novým logem, výrazně zdařilejším než bylo logo předchozí.
ACPP sdružuje celkem 23 řádných členů,je členem českých a mezinárodních organizací včetně CEPI. ACPP se podílí na řešení způsobu hospodaření s dřevní hmotou v ČR a smluvních vztazích Lesů ČR a lesnických společností,je členem lesnické asociace KLDS.
V dubnu se v Praze konalo výroční jarní zasedání CEPI,kterého se zúčastnili vrcholní manažeři evropského papírenského průmyslu.
Papír zjevně podraží
Podle ing. Iva Klimši,prezidenta ACPP, činila loňská výroba českého papírenského průmyslu 1,023 mil.tun papíru a 780 tis.tun buničiny. Z toho tvořily 696 tis.tun technické a obalové papíry, 304 tis.tun komunikační (grafické a tiskové)papíry a 23 tis.tun hygienické papíry.
Celková spotřeba papíru činila 1,557 milionu tun,tedy 150 kg na obyvatele. To je již nad úrovní průměru EU,který je ale ovlivněn přistoupením nových členských zemí,které mají až na Slovinsko vesměs výrazně nižší spotřebu papíru než ČR. Průměr starých členských zemí se pohybuje nad 200 kg (například v Německu 253 kg).
Oproti roku 1995 se u nás spotřeba papíru již více než zdvojnásobila. Pro srovnání-Čína dnes s 50 kg na obyvatele již vyrábí více papíru než Rusko se 42,4 kg! Loňský dovoz do ČR činil 1,365 mil.tun papírů a lepenek,zejména grafické papíry (652 tis.tun),hygienické papíry (119 tis. tun),obalové papíry a lepenky (537 tis. tun)a ostatní (57 tis.tun).
Český papírenský průmysl je významným výrobcem energie z obnovitelných zdrojů,v celulózkách se spaluje kůra,piliny a zejména výluhy v regeneračních kotlích (např. Biocel Paskov vyrábí potřebnou tepelnou energii ze čtyř pětin z obnovitelných zdrojů,jen z pětiny z fosilních paliv). Zaměstnává zhruba 8400 zaměstnanců,na tvorbě HDP se podílí 1,4 %. Významně se orientuje na export,tudíž jej negativně ovlivňuje posilující koruna a podobně jako celou Evropu i slabý dolar.
Tento průmysl je ale značně energeticky náročný,zatěžuje jej rostoucí cena elektrické energie,uhlí a plynu i plánované změny EU v obchodování s emisemi či „energetický balíček”v celku. Energetická soběstačnost je obecně jednou z největších výzev papírenskému průmyslu.
Čechům přebývá sběr
Jak uvádí člen představenstva ACPP ing. Jaroslav Tymich,činila vloni spotřeba sběrového papíru v České republice 466 tis.tun,což je téměř 43 %z celkového podílu surovin pro výrobu papíru. Toto množství zpracovalo 19 papírenských společností,přičemž 4 z nich se spotřebou nad 50 tis.tun použily celkem přes 310 tis.tun. V porovnání s průměrem vyspělých zemí Evropy sdružených v mezinárodní papírenské asociaci CEPI (EU15 +Norsko a Švýcarsko)je podíl sběrového papíru na výrobě téměř totožný.
V posledních čtyřech letech však spotřeba sběrového papíru v ČR stagnuje. Hlavním důvodem je,že existující kapacity vyčerpaly svůj potenciál postupnými investicemi již v devadesátých letech.
Naopak významně meziročně roste sběr papíru především kvůli razantnímu zvyšování spotřeby papíru a lepenky (zdroj sběrového papíru)a zejména pak poptávce ze zahraničí. V roce 2007 se sebralo téměř 700 tis.tun sběrového papíru, což představuje 43 %,vztaženo ke spotřebě papíru a lepenky v zemi. Sběr roste rychlým tempem o více než 10 %ročně za posledních deset let. Z výše uvedených čísel vyplývá,že Česká republika je přebytkovým trhem s výrazným exportem. V roce 2007 bylo exportováno více než 270 tisíc tun.
Pro porovnání - sběr v zemích CEPI byl za rok 2006 v průměru 64 %. Z toho je vidět velmi zajímavý potenciál vyššího sběru s možným následným využitím sběrového papíru. Bohužel nové zpracovatelské kapacity se plánují především mimo ČR.
Do míry recyklace negativně zasáhne rozhodnutí o zastavení stroje na výrobu novinového papíru společnosti Norske Skog ve Štětí z února tohoto roku. Tím dojde ke snížení spotřeby sběrového papíru o přibližně 100 tis.tun za rok. Předpokládá se ale,že nedojde k vážným problémům s odběrem sběrového papíru a že exportní trh toto množství bez problému absorbuje.
Stejně jako mnoho druhů podnikání se i trh sběrového papíru stal globálním a hlavním prvkem určujícím situaci na trzích je poptávka z Číny. Od roku 2000 se světový export do Číny zvýšil šestkrát až na 24 mil.tun v roce 2007. Z pohledu ohlášených nových kapacit se tento vliv bude ještě zvyšovat.
Bezprostředním následným určujícím vlivem pro tuzemský trh je poptávka z Německa a Rakouska. Obě země jsou deficitním trhem se spotřebou sběrového papíru více než 18 mil.tun. Pro český papírenský průmysl je nepříjemné,že sběrový papír je nakupován v Rakousku a Německu za vyšší spotové ceny,než papírny nabízejí na domácím trhu.
Kromě tržních vlivů situaci na trhu sběrového papíru a recyklaci významně ovlivňuje i legislativa jak z EU,tak i následná implementace u nás.
Zapal a...has!
Nejnebezpečnější je směrnice o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů pro výrobu energie na 20 %v roce 2020. To kromě katastrofálního vlivu na dostupnost dřeva jako suroviny pro papírenský průmysl ohrožuje i recyklaci papíru,protože sběrový papír je definován jako biomasa a může být tedy zahrnut do podpory spalování a spalován pro výrobu energie místo jeho materiálového využití.
S tím souvisí i trend smíšeného sběru, který znemožňuje i po vytřídění využití v papírenském průmyslu vzhledem k možnému biologického znečištění. Velmi důležitým prvkem pro budoucnost sběrového papíru a jeho recyklaci je nová směrnice o odpadech,která se připravuje v EU k roku 2009.
Papíráři zastávají názor,že pro energetické účely nelze používat dřevní hmotu,která může být zpracována na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Spalovat se mají dřevní zbytky,zelená štěpka,rychle rostoucí dřeviny apod.
Podle finské poradenské společnosti Jaakko Pšyry Consulting činí přidaná hodnota spálení tuny suchého dřeva 118 eur, zatímco při jeho využití pro výrobu tiskových papírů 1670 eur. Navíc spálení tohoto množství vyžaduje jen 2 „mužohodiny”, kdežto využití v řetězci papírenského a polygrafického průmyslu 201 „mužohodin”. Je tedy výrazně zajímavější i z hlediska zaměstnanosti.
Cenově ovšem vychází zpracování sběrového papíru v této chvíli zhruba stejně draze jako primární těžba a vzhledem k jeho ekologické náročnosti a použití chemie při ní je vhodnější jej co nejméně zušlechťovat (a používat tedy na vnitřní vrstvy lepenek a hrubší hygienické papíry). Recyklovat totéž papírenské vlákno je možné maximálně šestkrát.
