Lesní dělník Josef P. po příjezdu do lesa porazil a postupně zpracoval tři smrky.
Čtvrtý strom chtěl skácet kolem porostní stěny. Vyřízl zásek a při dokončování hlavního řezu nasadil přetlačnou lopatku a s její pomocí se snažil usměrnit kácený strom do zamýšleného směru pádu, což se mu nepovedlo, ani když dořízl nedořez.
Tažný klín do řezu, případě hydraulický klín však na pracovišti neměl... A protože improvizace je silnou stránkou českého národa, když uříznutý strom zůstal stát na pařezu, chtěl na něj skácet druhý smrk a tím ho porazit do požadovaného směru. Josef P. si byl jistý, že jeho improvizované lesní domino splní svůj účel. Vyřízl proto zásek směrem na podříznutý strom, provedl stejným způsobem hlavní řez, ale kácený smrk mu začal svírat pilu, protože měl těžiště vychýlené proti zamýšlenému směru kácení a lopatkou strom nešel přetlačit. Proto vyndal pilu z řezu a odřízl nedořez ze směru od záseku, načež uříznutý smrk zůstal stát na pařezu opřený větvemi o korunu za ním stojícího stromu. Aby se mu podařilo tento smrk nějak uvolnit, vyřízl pomocný boční zásek na oddenku a zřejmě chtěl pomocí obracáku uvolnit strom do tohoto směru. V okamžiku však byl změnou proudění vzduchu uvolněn první uříznutý smrk, který padl ve směru postiženým uvolňovaného druhého smrku. Tím, že zasáhl z pravé stany (z pohledu od padajícího stromu) korunu uvolňovaného smrku, jeho pád šel do směru pomocného záseku a pod korunovou částí kmene udeřil stojícího Josefa P. do hlavy. Vlivem nárazu stromu postižený, který držel motorovou pilu, zřejmě nechtěně přidal plyn a při pádu si ošklivě pořezal pravou paži. Na následky těžkého úrazu a velké ztráty krve později zemřel.
Sečteno a podtrženo, příčinou těžkého pracovního úrazu byla v případě lesního dělníka hrubá nedbalost a rutinérství.
Josef P. za to zaplatil daní nejvyšší -svým životem.
