Martin Čermák, redaktor
A my jdeme na hosta týdne. Blíží se letní prázdniny, které pro většinu obyvatel naší země znamenají především dvě věci, koupání a výlety a vycházky do přírody. Dnes se budeme věnovat tomu druhému tématu. Souvisí totiž s jedním z největších bohatství, které naše země má, a to jsou lesy,. Bohužel právě lesy v současnosti sužuje řada problémů, jejichž řešení se zdá být v nedohlednu. Pojďme se podívat na příspěvek Oldřicha Janeby.
Oldřich Janeba, redaktor
České lesy ročně vydělají zhruba 27 miliard korun, poptávka po dřevu je stále větší, proto péče o lesní porosty připomíná zemědělskou produkci. Vysází se rychle rostoucí dřeviny, jednou za generaci se vykácí a zasadí nové. Jenže opakující se sucho zasadilo tomuto konceptu značnou ránu. Smrkové monokultury nejsou schopné přežít opakované ataky kůrovce, přestože s námi tento brouk žil v relativní harmonii po staletí, současné vyprahlé ekosystémy mu nedokážou odolat. V nížinách a pahorkatinách usychají stromy prakticky před očima. Hlavně na Vysočině a severní Moravě se celé kopce během několika let proměnily v nekončící vykácené holiny, které sahají od horizontu po horizont. Stát se snaží na tuto situaci reagovat tím, že sází více listnatých a méně jehličnatých stromů. Podle odborníků je však toto tempo pomalé a neodpovídá kalamitní situaci v českých lesích. Na nový lesní zákon, který by dokázal tuto situaci vyřešit, čekáme od roku 2007. Součástí středoevropské identity je zvyk chodit volně do krajiny. Lesy u nás totiž nejsou exkluzivně oplocený vlastnictvím, jako je tomu například ve Spojených státech. Každý občan bez rozdílu má právo chodit na výlet do lesa a sbírat houby nebo klestí. Podle nedávných průzkumů každý průměrný občan této země navštívil každý druhý týden nějaký les. A důvodem nemusí být jen turistika, ale třeba lesní plody. Za minulý rok se jich vysbíralo za necelých 7 miliard korun. Proti výnosům z těžby je to sice malé číslo, ale jenom zdánlivě, oněch 27 miliard za vykácené dřevo není totiž čistým příjmem, je třeba od něj odečíst náklady na těžbu, odvoz, zpracování, následný prodej a výsadbu nových stromků. Monitoringu návštěvnosti českých lesů se věnuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Vyhodnocuje, jak jsou přírodní lokality oblíbené. Pomáhá jim to při povolování hromadných akcí nebo při projektování nových turistických stanovišť. Agentura také vyvíjí vlastní aktivitu přímo směrem k výletníkům. Jedním z kroků je iniciativa Pojďte s námi do přírody, která návštěvníka provede místy, kde může příjemně strávit volný čas.
Martin Čermák, redaktor
A právě z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je tu se mnou ve studiu Ondřej Vítek, zdravím vás, hezký den.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Krásné odpoledne.
Martin Čermák, redaktor
Já začnu věcí, která mě osobně a věřím, že i statisíce lidí u nás trápí. Když jedete třeba po dálnici na Brno, tak tam, kde ještě před pár lety byly husté lesy, dnes není nic. Jsme opravdu proti kůrovci tak bezbranní?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Já bych neříkal bezbranní, proti kůrovci můžeme dělat spoustu věcí a záleží na tom, kterou z těch různých možností si vybereme, pokud si vybereme kácení, je otázka, jestli to je ten správný zásah, jestli jenom nepomáháme tomu, aby naše praděti za nějakých 80, 100 let nezažívaly úplně totéž. Možná, že můžeme alespoň na některých místech upřednostnit jiné metody toho takzvaného boje s kůrovcem.
Martin Čermák, redaktor
A ty jsou tedy, jaké ty další metody, kácení je teda jedna, kterou jste zmínil.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Můžete kácet ty napadené stromy. Zkoušela se třeba metoda infikování kůrovce pomocí hub, které ho zabíjí nebo dají se použít jiné metody, které mu zabrání se rozmnožovat, ale ty netradiční metody jsou spíše v plenkách a ve fázi ověřování, protože ne všechny fungují ve všech místech. A problém kůrovce je v tom, že my máme spoustu lesů s přeměněnou druhovou skladbou, kde je upřednostňován smrk, který kůrovci velmi chutná a tím pádem ho ty lesy decimuje ve velkým, bohužel.
Martin Čermák, redaktor
Vy jste mluvil o tom, že kácení není podle vás tím ideálním způsobem, jaký tedy je za vás ten způsob, který by měl být využíván a byl takový, že nás nenechá bezbranné, jak jsme o tom mluvili.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Já bych byl nejradši, kdybysme měli míň smrkových lesů a vůbec, kdyby se ty smrkové lesy omezovaly na ty polohy, kde je smrk jako lesní dominanta přirozený, to znamená v horách. A kdybysme v nížinách a ve středních polohách víc pěstovali ty listnaté lesy, které budou stabilnější. A může tam být samozřejmě příměs smrku, i v nížinách se smrk objevuje přirozeně třeba v zaříznutých údolích, kde se drží chladnější vzduch a tam mi smrk rozhodně nevadí, ale ty monokultury na místech, kde ten smrk je nemocný, protože mu nevyhovují ty podmínky, tak bohužel nahrávají tomu kůrovci.
Martin Čermák, redaktor
Právě díky kůrovci asi možná budeme mít méně těch smrkových lesů. Jak se tedy díváte na hlasy některých ekologů, kteří zastávají názor, že by se ta situace měla nechat na přírodě, ta si s tím poradí, mělo by se to nechat čistě v její dikci a počkat, jak to dopadne.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Může to být nebezpečné ve chvíli, kdy jsme závislí na produkci dřeva, protože příroda si s tím může poradit způsobem, který my nedokážeme odhadnout. A pokud nám jde o dostupnost dřeva jako materiálu, například na stavební konstrukce, na nábytek a tak podobně, tak se musíme zajímat o to, o ty metody, jak udržet produkci dřeva i ve chvíli, kdy nám tady hrozí kůrovec. A je to o tom, jestli jsme schopní využívat i jiný dřevo dostatečně efektivně, protože smrk má rovný kmeny, poměrně měkký dřevo, krásně se zpracovává, ale také nevydrží tak dlouho, jako třeba dub, který je ovšem podstatně dražší, protože od pěstování až po to zpracování dřeva je to prostě náročnější.
Martin Čermák, redaktor
Možná navazující problém na kůrovce je i sucho, ty problémy jsou nějakým, nějaká spojená nádoba, dá se to vůbec řešit, když jedním z těch vlivů, který do toho vstupuje, je počasí?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
No, je to počasí a je to změna klimatu a je to možná spousta dalších věcí, který se dodneška zatím neprojevily a projeví se nám v budoucnu, o kterých dneska nemáme tušení, takže musíme být připraveni včas na to reagovat a včas se domluvit na tom, že potřebujeme změnit ty naše zaběhaný způsoby, připravenost na tu změnu musí být velká a nemáme prostor bohužel často čekat na to, až se dohodnou politické špičky nebo lesní majitelé.
Martin Čermák, redaktor
Když se bavíme o suchu, tak další navazující problém jsou lesní požáry, před 2 lety 20 dní hořelo Hřensko, zasahovaly tam stovky hasičů. Jak to tam vypadá teď, už se ta krajina vzpamatovává z těch požárů?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Vzpamatovává se postupně, ostatně tak, jak se očekávalo, ten požár není fatální pro les jako takový, ovšem nesmíme vnímat les jenom jako stojící živé stromy, les může být i suchý, a to nejenom v důsledku požáru nebo kůrovce, někdy to je přirozená součást vývoje toho určitého typu lesa a z tohohle pohledu tam ten les je i nadále. A dneska tam jsou semenáčky, který vyrašily, spousta bylin, pro který je tam místo a ta příroda si bere samozřejmě to území svým způsobem tak, jak dokáže zase zpátky, ukazuje nám, co dokáže a rozhodně tam není nějaký mrtvý prostor, který by ten požár zcela zničil.
Martin Čermák, redaktor
V Hřensku, tam ten požár způsobilo lidské pochybení, nicméně v té obecné rovině tyto velké požáry, bývá jejich příčina většinou ve člověku?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Ve střední Evropě jednoznačně, zcela výjimečně se může stát, že by takovýhle lesní požár byl způsobený nějakým přírodním činitelem, ale jsou samozřejmě ve světě i oblasti, kde jsou ty přirozený požáry například v důsledku blesku běžnější součástí.
Martin Čermák, redaktor
Když jsme tedy u požárů a u toho, že člověk na ně může mít velký vliv nebo minimálně u nás je tím velkým viníkem mnoha velkých požárů, tak můžeme našim divákům, řekněme, zrekapitulovat nějaká taková pravidla, když vyrážím do lesa, tak logicky rozdělávat oheň si asi uprostřed lesa nebudu, ale třeba takový nedopalek od cigarety, je to něco, co může vůbec způsobit rozsáhlý požár?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Může způsobit a nejednou způsobí, ale můžou to být třeba ohňostroje, a nemyslím teď velký ohňostroj, ale jenom rachejtle, kterou si někdo třeba za hotelem na kraji lesa odpálí a může to mít tenhle důsledek. Občas se mluví i třeba o těch tzv. balonech štěstí, který člověk vypustí, a ano, oni by měly spadnout na zem ve chvíli, kdy to dohoří, takže ve chvíli, kdy je to bezpečný, ale ve chvíli, kdy se pohybujete v nějakým údolí, foukají větry, o kterých dole netušíte, tak samozřejmě i ten hořící balon se může dostat do vegetace a může ji zapálit.
Martin Čermák, redaktor
Existuje nějaká norma, když si opravdu chci rozdělat táborák, jsem na výletě, jak daleko od lesa, co všechno musím vyhodnotit za faktory?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Máme zákon o lesích, který zakazuje rozdělávání nejenom v lese, ale i do vzdálenosti 50 metrů od hranice lesa. V lese si můžete rozdělat oheň s povolením jeho majitele, pokud si ho chcete rozdělat v tom ochranném pásmu těch 50 metrů, tak musíte mít souhlas příslušného úřadu, čili je to vlastně o to složitější. Tím důvodem je to, že vlastně oheň se používá při lesnický činnosti poměrně běžně na likvidaci těžebních zbytků a tak podobně, takže proto je to tam jednodušší, ale obyčejný návštěvník to má zakázané, stejně jako to kouření, který zmiňujete. Nicméně oheň může vzniknout třeba od odhozené láhve, ať už skleněné nebo plastové, zejména pokud je v ní zbytek tekutiny, tak tam může fungovat velmi dobře jako lupa a ačkoliv se nám to zdá neuvěřitelné a nedochází k tomu nijak často, tak ta možnost tady pořád je.
Martin Čermák, redaktor
Bavili jsme se o tom, co ničí naše lesy. Pojďme se posunout k nějaké obnově našeho lesa, především netěžíme třeba příliš?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
To je velmi dobrá otázka. A co znamená příliš? Těžíme hodně. Pokud se podíváme na to, jak vypadají lesy v České republice, tak budete velmi těžko hledat les, který není ovlivněn člověkem, i to, co nazýváme dneska pralesy, jako třeba Boubínský prales nebo Mionší, tak jsou lesy, který proběhly nějakým využíváním ze strany člověka. A dneska nemáme vlastně přirozené lesy nikde, takže všechno, co kolem sebe vidíme, tak je do určitý míry dílem člověka, byť je to tak krásným prostor jako les, který často považujeme za tu přírodu.
Martin Čermák, redaktor
Teď mě k tomu napadá možná trochu ekonomická otázka, ale já jsem ze Šumavy a tam vidíte dennodenně kamiony naložené dřevem, jak směřují do Rakouska, do Německa. Je to běžné, že my vyvážíme surovinu, místo toho, abysme jí tady zpracovávali, vyvážíme něco primárního a pak si kupujeme drahé židle z toho vyrobené a tak dále.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Je to dneska naprosto běžné. Nejvíc to bylo, když začala ta poslední velká vlna kůrovce, kdy jsem běžně potkával celý vlakový soupravy mířící třeba do Chorvatska, do dalších pro nás vlastně z hlediska odbytiště dřeva exotických zemí a v menší míře to samozřejmě probíhá pořád a je to na politickém rozhodnutí.
Martin Čermák, redaktor
Jak vy to vnímáte, že vlastně zahraniční státy vyrábí nábytek z vašeho dřeva?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
A my si zase dovážíme ze zahraničí jiné výrobky, takže já to beru jako běžnou součást globalizace a trhem hýbou peníze, takže tak, jak je nastaven trh, tak to bohužel vypadá a je to asi hlavně v rukou tedy našich politiků, jakým způsobem nastaví to prostředí, jestli budeme vyvážet surový dřevo, nebo jestli si budeme pěstovat kvalitnější, třeba to dubové dřevo, abychom z něj mohli vyrábět kvalitnější výrobky a byli schopni je prodávat.
Martin Čermák, redaktor
Nějakou pětinu nebo možná čtvrtinu našich lesů tvoří lesy v soukromém vlastnictví, co musí vlastník lesa dělat, jaké má povinnosti a naopak, jaká má práva, může si třeba ten les oplotit a někoho tam nepustit?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Tak zrovna oplocení nepatří mezi běžné součásti lesního hospodaření, ale pokud chcete ochránit čerstvě vysázené stromečky, tak na to máte právo, buď můžete oplotit každou jednotlivou sazenici, což je samozřejmě náročnější, anebo uděláte oplocenku, nemůžete ji udělat libovolně velkou, neměli byste bránit v přístupu veřejnosti do toho lesa, to znamená, i když uděláte oplocenku, měl by tam být nějaký přelez, který nepřekonají zvířata, ale člověk ano.
Martin Čermák, redaktor
Ale věříte v to, že tohle to zůstane, že budeme moct v České republice volně chodit do jakýkoliv lesů, sbírat si tam houby, borůvky, možná nějaké klestí?
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Tohle je opět závislé na tom, o čem rozhodnou politici, teď jsme zrovna čelili návrhu změny zákona, který toto mohl omezit a dát větší pravomoci vlastníkům lesa. Z hlediska poměrů, který dosud panují v České republice, kde je právo volného průchodu krajinou, by to byla poměrně významná změna a pak by záleželo na tom, jak se k tomu postaví ti vlastníci.
Martin Čermák, redaktor
Tak uvidíme, zdali to tak i zůstane, zdali lesy zůstanou pro nás pro všechny a taky hlavně, v jakém budou stavu, v jakém stavu je přenecháme našim dětem, našim vnoučatům.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
My jsme národ, který chodí do přírody a do lesa tradičně a myslím si, že jsme i navyklí na to si z lesa leccos odnášet, ať už to jsou houby jako česká klasika nebo ty borůvky, takže doufám, že to vydrží.
Martin Čermák, redaktor
Také v to doufám. Děkuji.
Ondřej Vítek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Děkuju vám taky.
TV Nova
