Tomáš Jirsa (ODS) Jiřina Rippelová (ČSSD)
Zelenou variantu anketa nepřipouští. . .
V minulých dnech různá média uveřejnila výsledky ankety, kterou pořádalo Hnutí Duha ve spolupráci s Národním parkem Šumava.
Výsledkem ankety je, a přiznejme si, že pořádají–li anketu tyto dvě organizace, nemůže to být jinak, že návštěvníci parku se přiklánějí k tomu, ponechat kůrovcem napadené stromy v prvních zónách přírodním procesům. A samozřejmě, většina turistů na Šumavě je spokojena s pohledem na suché stromy. A nejenom turisté. I místní lidé si podle ankety prý myslí, že by se proti kůrovci nemělo zasahovat. Již několikráte jsme kritizovali zavádějící otázky této ankety, která dává vybrat pouze mezi uschlým lesem anebo holinami. Variantu zeleného lesa a zelené Šumavy, tak jak ji známe po generace, anketa nepřipouští. Ekologisté mluví o kácení, ale neříkají, že je potřeba pokácet jeden strom ze sta a ostatní zůstanou zelené.
Ponechme stranou také skutečnost, že jako jasnou odpověď na zmanipulovanou anketu zorganizoval Svaz obcí Národního parku Šumava petici s názvem „Zachraňme Šumavu”, kterou již podepsalo několikanásobně více lidí, než se zúčastnilo výše uvedené ankety. Petice mluví jasně: Na Šumavě probíhá bezohledné ničení hodnot, pro které byl národní park vyhlášen. Vládo, ty jsi národní park svým nařízením zřídila, zasáhni proti usychání nejcennějších ekosystémů!
Zatímco vedení národního parku i ministr Bursík rozmnožení kůrovce bagatelizuje, vědci z České zemědělské akademie (Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc. a Doc. Ing. Vladimír Švihla, DrSc.) ve svém prohlášení konstatují, že přemnožení kůrovce se postupně a nekontrolovaně zvětšuje. Konstatují, že vzniká pandemie, která nejenže ohrožuje přírodní hodnoty NPŠ, ale také lesy okolních vlastníků i v zahraničí.
Vědci také očekávají ohrožení krajinného rázu a veřejně prospěšných environmentálních funkcí lesa. Nový rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner si vzal boj s kůrovcem šířícím se z české strany jako jednu ze svých priorit.
Kam však výsledky ankety směřují? Rozšíření kůrovce na Šumavě je takové, že národní park pravděpodobně nezvládne kalamitu zastavit. Kalamita se dá zastavit pouze lesnickými metodami, tedy kácením napadených (umírajících) stromů. A to si přece návštěvníci nepřejí.
Existuje reálné nebezpečí, že tam, kde se kůrovec rozšíří do druhých zón, vedení NPŠ prohlásí tyto lokality za zóny první, kde se přece proti kůrovci nemůže zasahovat. Vždyť si to občané v anketě nepřejí. Skutečnost, že nevládní organizace a vědecká sekce NPŠ po dalším rozšiřování bezzásahových zón volají, tuto domněnku podporuje. A občanům nezbývá nic jiného než volat na odpovědné politiky: „Zachraňte Šumavu!”
