Vyplývá to z nové zprávy ministerstva životního prostředí, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici
Praha - Ministr životního prostředí Ladislav Miko se chystá zveřejnit ojedinělou zprávu o stavu české přírody.
Mezi nejpřekvapivější zjištění analýzy, kterou má online deník Aktuálně.cz k dispozici, patří to, že necitlivé zalesňování krajiny zabíjí vzácné druhy motýlů. Česko je evropskou jedničkou v likvidaci denních motýlů.
"Poslední místa, kde mohou motýli ještě žít, zalesňujeme a ještě si myslíme, že děláme přírodě dobře," řekl Aktuálně.cz Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.
Ministerská zpráva konstatuje, že současný stav denních motýlů v české přírodě je žalostný.
"S více než jedenácti procenty vyhynulých druhů se naše republika řadí na 4. místo v Evropě v relativním a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát," upozorňuje dokument, podle něhož více než polovině zbylých druhů motýlů hrozí stejný tragický osud.
Bruselské stamiliony na zalesňování
Ministerstvo životního prostředí zároveň ve své analýze sestavilo pořadí největších motýlích "zabijáků" v české přírodě.
"Největší hrozbou je záměrné zalesňování "neplodných" půd, které jsou posledními útočišti motýlů v krajině, a samovolné zarůstání takových míst," uvádí se v ministerském dokumentu.
Na zalesňování přitom přispívá stovkami milionů korun Evropská unie. Do roku 2013 se mají investovat bezmála dvě miliardy korun, přičemž Brusel poskytne 80 procent. Podle entomologa Čížka je ovšem problémem spíše to, jak české úřady peníze rozdělují a kde se zalesňuje.
Vyhubení hrozí dalším druhům
Z české přírody například zmizel celosvětově ohrožený žluťásek barvoměnný, který ještě v 90. letech žil v Bílých Karpatech ve velkém počtu. Jenže pak ho začalo dramaticky ubývat. Tamní chráněná krajinná oblast přitom byla posledním místem, kde motýl v Česku dosud žil.
"Ještě v roce 2004 byly v Bílých Karpatech pozorovány desítky kusů, v roce 2006 dva kusy a v letech 2007 a 2008 ani jediný motýl," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a v Entomologickém ústavu Akademie věd.
Stejný osud jako žluťáska barvoměnného by mohl potkat například i okáče skalního. Ještě v 60. letech patřil tento motýl mezi poměrně rozšířené druhy, ovšem v současnosti je podle důkladného mapování na pokraji vyhubení.
"Kriticky ohrožené druhy přežívají v posledních populacích a bez cílených opatření je jejich vyhynutí otázkou času. Vedle toho se také zmenšují populace druhů hojných," konstatuje zpráva.
Motýli potřebují pestřejší přírodu
Entomolog Lukáš Čížek uvedl, že v západních zemích už na chybu se zalesňováním přišli a snaží se hospodaření v krajině upravit, aby zelené dotace nezpůsobily ekologickou katastrofu.
V Česku se péče o krajinu už také začíná pomalu měnit, i když zatím jde především o chráněná území. Motýli a další hmyz totiž potřebují ke svému životu mnohem pestřejší krajinu.
Například ve zmiňovaných Bílých Karpatech zavádějí od roku 2006 ochranáři takzvanou mozaikovou péči. Znamená to, že na loukách ponechávají dočasně neposečené nebo nespasené plochy.
Tím narůstá i naděje, že by se vyhubené žluťásek barvoměnný, který ještě žije na slovenské straně hor, mohl na citlivěji udržované louky vrátit.
