Jana Fabianová, moderátorka
České lesy se po kůrovcové kalamitě mění, třetí rok po sobě lesníci vysázeli víc listnatých než jehličnatých stromů, na ploše zničené kůrovcovou kalamitou a suchem tak vyrostou lesy druhově pestré a odolnější ke změně klimatu. Zároveň se poslední 2 roky těží méně kůrovcového dřeva, vloni to bylo přes 5,5 milion metrů krychlových.
Marek Slavík, redaktor
Bude navždy jiný, než si ho lidé pamatují. Ondřejník v Beskydech se stále vzpamatovává po kůrovcové kalamitě, zničeny byly 2/3 lesů.
Martin Konvičný, lesní správce, Biskupské lesy
Těch holin za těch posledních 8-9 let vzniklo zhruba 440 hektarů, tyto holiny byly okamžitě zalesňovány, na zalesňování těchto holin se použilo zhruba 2 800 000 stromků.
Marek Slavík, redaktor
Změna je vidět na první pohled, po několika letech se svahy zazelenaly. Tady na Ondřejníku teď rostou hlavně listnaté stromy, jako je například buk, bříza nebo javor. Své místo ale tady stále má i smrk.
Ladislav Bár, revírník, Biskupské lesy
V minimálně míře tady máme zasazené opět i smrky, ale spíše tady pomáháme tomu borovicí, modřínem a snažíme se tady zase vnést ve vyšším podílu jedli.
Marek Slavík, redaktor
Lesy se mění i jinde, monokultury střídá druhově pestřejší les.
Jiří Groda, oblastní ředitel, Lesy ČR
Druhová skladba, která bude bohatější, dává větší šanci toho, že když přijdou škůdci nebo právě přísušky na ostatní dřeviny, že nám v tom lese zůstane více stromů a nebudou vznikat holiny, o kterých jsme se bavili. Pokud nebudeme mít holiny, budeme šťastní lesníci.
Marek Slavík, redaktor
Těžba kůrovcového dřeva postupně klesá, vrcholem kalamity byl rok 2019, kdy bylo v beskydských lesích vytěženo téměř 300 000 kubíků smrku.
Jiří Groda, oblastní ředitel, Lesy ČR
V loňském roce už to bylo jenom 106 000 kůrovce, což je samozřejmě pokles, ale opravdu budeme bojovat neustále, protože smrky tím, jak se otepluje, trpí poměrně zdatným způsobem.
Marek Slavík, redaktor
Podle Jiřího Grody se v budoucnu setkáme se smrky pouze ve vyšších polohách, kde je deštivěji a chladněji. Marek Slavík, Česká televize, Beskydy.
Jana Fabianová, moderátorka
Komentář připojí Marek Turčáni z České zemědělské univerzity v Praze. Přeju vám dobrý den, pane profesore.
Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze
Dobrý den vám i všem televizním divákům.
Jana Fabianová, moderátorka
Jsme za vrcholem kůrovcových potíží v tuzemsku?
Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze
Těžko říct, jsme určitě za vrcholem současné kalamity, která tady byla od roku 2014 do roku 2022, ale já odhaduji, že do roku 2030 ještě jedna velice podobná kalamita může nastat, takže musíme být připraveni na to, že nejsme úplně za celým problémem.
Jana Fabianová, moderátorka
Bude to ve stejných oblastech, nebo naopak v těch, které zatím kůrovcové potíže neměly?
Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze
Tak samozřejmě tam, kde ta kalamita proběhla, to znamená na Moravě, na Vysočině, částečně i na jihu, tak tam už přece jenom ty smrkové porosty, které byly nejvíc ohrožené, tak ten kůrovec už sežral, ale stále máme obrovské, obrovské výměry smrkových porostů, hlavně v západních Čechách, kde ještě odhadujeme, že ta zásoba může být kolem 200 000 000 kubíků a tam pravděpodobně, když nastane vhodný průběh počasí pro kůrovce, tak může ta kalamita bouchnout znovu.
Jana Fabianová moderátorka
Ještě jedna věc, jak zásadně kůrovec ovlivnil tuzemský ekosystém a co ona místa v tuto chvíli čeká?
Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ovlivnil ho velice významným způsobem, protože tyhle kalamity obvykle přicházejí na rozsáhlý území a samozřejmě les, který tam rostl 100 let, tak zmizí v průběhu 2-3 let a ovlivní to úplně všechno, ovlivní to faunu, i floru, ovlivní to půdu, úplně se tam změní skladba bylin, které předtím byly přizpůsobeny na stín. A samozřejmě ovlivní to i ty další lesy, které tam chceme pěstovat, protože na těch, na těch místech, kde žádný stín není, tak jsou extrémní klimatické podmínky. Tak, jak říkali moji kolegové, tak se snažíme tam vnášet listnaté dřeviny. A my bychom strašně rádi tam vnesli i jedli, ale ta jedle právě ty velice výhřevné a suché podmínky zase až tak moc nesnáší.
Jana Fabianová, moderátorka
Děkuju vám za rozhovor. Hezký den.
Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze
Taky děkuji. Přeji všem krásný den.
ČT 1