Zuzana Petrů, moderátorka
A detaily boje s kůrovcem teď probereme s Petrem Jelínkem z Mendlovy univerzity v Brně, dobrý podvečer.
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
Dobrý den.
Zuzana Petrů, moderátorka
Pane Jelínku, považujete ty pokuty za účinné, pokud se tedy majitel o ten les nestará? Protože v reportáži jsme viděli, že v případě několika obcí skutečně pomohly.
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, ne vždy je to účinné, je potřeba posuzovat to individuálně, protože pokud je to malý vlastník a je tam pouze pár těch kůrovcových stromů, tak je to možný prominout asi podle zákona jako potřeba s tím kůrovcem bojovat, ovšem ta kůrovcová kalamita byla tak silná, že ti malí vlastníci vlastně na to doplatili, často nestihli včas poznat, že tam toho kůrovce mají. A jakmile ty stromy už jsou oloupaný bez toho, bez tý kůry, tak ten kůrovec je pryč a vlastně už to nemá cenu jako kácet, boj s kůrovcem už skončil.
Zuzana Petrů, moderátorka
Dá se vlastně proti kůrovci účinně bojovat i jiným způsobem než tím, že odtěžíme to napadené dřevo?
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, tak kůrovcová kalamita je důsledek dvou věcí. Jednak špatnýho lesnictví v minulosti, protože smrkový monokultury prostě toto způsobilo, mají, ta obrovská nabídka jednoho druhu stromu pro tento hmyz je jako lákavá a druhá věc je pozvolná změna klimatu, která vlastně zapříčiňuje to, že je teplejc, ten smrk je horská dřevina nepatří do ani středních poloh a proto se šíří.
Zuzana Petrů, moderátorka
Tomu rozumím, ale je něco, je něco, co můžou ti vlastníci lesa udělat ještě teď v tuto dobu?
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, tak je potřeba jako vyhledávat stromy, který jsou ještě živý, opadává z nich jehličí a tam jako zasahovat, u těch suchých stromů prostě už je pozdě.
Zuzana Petrů, moderátorka
Jak to třeba funguje v národních parcích nebo v chráněných oblastech, kde naopak vlastně ze zákona se těžit nesmí?
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, i tam se povoluje občas těžba a je to potřeba posuzovat individuálně, samozřejmě lepší je to nechat být a vždycky se musí individuálně zhodnotit, jestli hrozí velké nebezpečí okolním vlastníkům toho lesa. Jinak v národních parcích jako usilujeme o to, aby ty monokultury byly změněny v nějaké přírodě blízkej les, nejlíp listnatej, záleží na nadmořský výšce.
Zuzana Petrů, moderátorka
My se teď podíváme, kolik kůrovcového dřeva už se na jižní Moravě vytěžilo. Nejvíc to bylo v roce 2021, skoro 330 tisíc m3, o rok později už jen 93 tisíc. Loni dřevaři vykáceli ještě zhruba o 1/2 méně. Pane Jelínku, jak moc podle vás ta těžba zabrala? Podařilo se na většině území to šíření kůrovce zastavit?
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, já myslím, že to bylo nezastavitelný, ty sucha byly takový, že ten kůrovec se prostě logicky musel šířit a inspekce by tohle měla brát v úvahu. Je potřeba spíš teďka podporovat nějaký převody na to přírodě blízký lesnictví a aby se sázely teda lesy, který to vydrží, to znamená listnatý lesy většinou.
Zuzana Petrů, moderátorka
Letos je ale poměrně zatím deštivo, dá se tedy čekat, že kůrovec nebude mít ideální podmínky k množení?
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
No, teď ty suchý léta přijdou zase, takže si myslím, že hlavně je potřeba myslet na to, že ten smrk v těch nižších polohách nebo i ve středních polohách je potřeba aspoň mísit s něčím jiným, ale lepší je sázet teda ty listnatý lesy.
Zuzana Petrů, moderátorka
Říká Petr Jelínek z Mendlovy univerzity v Brně. Díky za váš čas.
Petr Jelínek, dendrologie a geobiocenologie
Děkuju, na shledanou.
Zuzana Petrů, moderátorka
A na závěr ještě jedna informace k tématu. Pokuty uděluje Česká inspekce životního prostředí nejen za neodklizené dřevo napadené kůrovcem, ale taky za nedostatečné zalesňování holin, které v lesích po kalamitě vznikly.
ČT 1
