Přečetl jsem si 3. září v Českobudějovickém deníku čtenářský názor Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha na článek hejtmana Jana Zahradníka. Podstatou článku je letitý šumavský spor zasahovat, nebo nezasahovat proti kůrovci, nyní navíc ovlivněný následky orkánu Kyrill. Nechci se vyjadřovat k problému, na kterém se neshodnou ani odborníci, ale chtěl bych opravit některá tvrzení pana Bláhy, kterými oponuje článku pana hejtmana.

Má se na Šumavě kácet?

V první řadě pan Bláha tvrdí, že "zveřejněné výsledky průzkumu veřejného mínění ukázaly, že roste podíl návštěvníků, kteří si na rozdíl od něho (pana hejtmana) myslí, že příroda v Národním parku Šumava by měla být ponechána vlastnímu vývoji". Měl - li autor průzkumem veřejného mínění na mysli anketu u Pramene Vltavy organizovanou před nedávnem Hnutím Duha, pak bych mu chtěl v první řadě připomenout, že zevšeobecňuje zbytek pralesa nad Pramenem Vltavy s celým územím Národního parku Šumava, což není totéž.

Za druhé byla návštěvníkům v rámci ankety položena rafinovaná otázka: "Má se ve zbytku pralesa v první zóně národního parku u Pramene Vltavy kácet?" Na tuto otázku se dá samozřejmě odpovědět jenom záporně.

Jiná situace by nastala, kdyby otázka zněla: "Chtěli byste, aby 75 % rozlohy národního parku bylo postupně pokryto suchými lesy tak, jako je tomu v okolí Březníku?
Jsem přesvědčen, že odpověď veřejnosti by byla také jednoznačná. Není totiž žádným tajemstvím, že tak zvanou bezzásahovost na 75 % rozlohy parku (tj. více než na 51 000 ha) pan Bláha propaguje při každé příležitosti. Argument, který používají zastánci rozšiřování bezzásahových oblastí, že dnes pod suchými smrky raší nové smrčky, není zas tak velikým zázrakem, protože to malé stromky obvykle ze semínek dělají. Ale to, za jak dlouho v podmínkách suchého lesa vyrostou stromky do normální výšky, se už obvykle neuvádí.

Co je posláním národního parku

Pan Bláha dále ve svém článku argumentuje tím, že o tom, co je veřejným zájmem, rozhodla vláda před šestnácti lety založením Národního parku Šumava. Při svém tvrzení, že každé dítě ví, že posláním národního parku je ochrana přírody, však zapomněl dodat, že posláním národního parku je také mimo jiné i uchování a zlepšování přírodního prostředí a zachování typického vzhledu krajiny, což suchý les v zamýšleném rozsahu určitě nezaručuje.

Také klade zbytečnou řečnickou otázku "Má snad vláda vyhlášení národního parku zrušit?"

Odpověď je naprosto jasná, protože zde žádný názorový problém není. Šumavské obce o nutnosti a potřebě Národního parku na Šumavě nikdy nepochybovaly. Nelíbí se jim však způsob, jakým se národní park dosud spravoval a jakým způsobem se s nimi projednávala problematika, která se jich bezprostředně týkala. A takovým problémem z poslední doby je i rozšíření bezzásahových zón v důsledku orkánu Kyrill.

Jako bývalý člen Rady Národního parku Šumava ví pan Bláha velice dobře, že ze zákona 114/92 o ochraně přírody vyplývá povinnost projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany přírody a řízení národního parku v této radě. A přestože zkušenosti z historie šumavských lesů potvrzují, že diskutované rozhodnutí o ponechání 133 tisíc kubických metrů dřevní hmoty v lese představuje z hlediska šíření kůrovce velké riziko, nebyl tento postup v radě parku projednáván.

Kyrill tedy jednoznačně pomohl obejít kdysi pozastavené projednávání rozšiřování 1. zón, a tedy potenciálně i bezzásahových území.

V závěru svého článku pan Bláha nabádá pana hejtmana, že by měl spory mezi obcemi a správou parku řešit a ne je rozdmychávat. Chtěl bych připomenout, že pro uklidnění sporů bude stačit, když se budou plnit dané sliby, když se bude jednat s obcemi jako s rovnocennými partnery a když se budou respektovat nařízení a zákony.

Závěrem k naposled uvedené problematice bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že když se mění vedení organizace, jsou předpoklady, že může dojít i ke změně názorů a v důsledku toho i ke zlepšení vztahů a to je aktuální právě v této době, kdy začíná pracovat nové vedení Správy Národního parku Šumava.

František Nykles, člen Rady Národního parku Šumava

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.