Jan Král
Jedna čtvrtina plochy Krkonošského národního parku je uzavřena. Správa parku tak učinila kvůli sběračům borůvek, kteří devastují české hory. V Krkonoších jde především o sběrače z Polska. Sbírají úrodu ve velkém pomocí takzvaných hřebenů. Správa parku k podobným opatřením letos přistoupila už poosmé.
Borůvky před sběrači hlídají profesionální i dobrovolní strážci, v pohotovosti je i policie. Tresty pro chycené sběrače jsou však malé. Na místě mohou dostat maximálně tisícikorunovou pokutu, ve správním řízení až desetitisícovou. Policie či profesionální strážci mohou ještě sběračům odebrat jejich hřebeny. Nasbírané borůvky si však mohou sběrači nechat.
V Polsku jsou tresty vyšší „Skoro nic jim nehrozí,” hovoří o výších trestů pro sběrače mluvčí Krkonošského národního parku Alena Machačová.
V polské části Krkonoš platí podle mluvčí jiná, daleko přísnější pravidla. Ten, kdo by byl při sběru borůvek v chráněných rezervacích v Polsku přichycen, odešel by s mnohonásobně vyšší pokutou než v České republice.
„Překupníci vjíždějí auty do terénu a hned borůvky od sběračů vykupují,” popisuje rychlost nelegálního borůvkového byznysu Machačová. Podle ní se sběrači rekrutují převážně ze sociálně slabších skupin občanů, kterým navíc ochrana přírody mnoho neříká.
Jen za loňský rok zahájila Správa Krkonošského národního parku se sběrači zhruba jedno správní řízení denně po dobu dvou a půl měsíců, kdy zákazy kvůli sběru borůvek v horách platí.
Pokuty ze správních řízení lze díky legislativě Evropské unie vymoci i v Polsku. Machačová říká, že správcům parku by pomohla změna legislativy alespoň v tom smyslu, že by mohli zabavovat natrhané borůvky. „Sušili bychom je a mohli bychom jimi přikrmovat zvěř v zimním období,” vysvětluje mluvčí.
Ze sběru borůvek v Krkonoších se stává problém, který už řeší i diplomaté. Letos se – stejně jako již loni – vedení Krkonošského národního parku obrátilo na velvyslanectví a konzuláty Polska, aby své občany o zákazech v Krkonoších informovaly. O zákazy se zajímají i diplomaté z Nizozemska. „Chtějí sami předcházet tomu, aby se nizozemští návštěvníci Krkonoš dostali do problémů,” vysvětluje postoj Nizozemců Machačová.
Krkonoše nejsou jediné Borůvky v českých horách netrhají jen cizinci. I v Jeseníkách zápasí jejich ochránci s organizovanými skupinami sběračů, kterými jsou z velké míry Češi. „Letos ještě sběr ve velkém nezačal, nejspíš kvůli škaredému počasí. To se ale brzy změní,” řekl včera Jindřich Chlápek z Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Borůvkáři sbírají v Jeseníkách ve velkém zejména v okolí Pradědu. Sem je vstup povolen jen po vymezených stezkách.
***
Borůvčí v ohrožení
Brusnice borůvka
Opadavý keřík vysoký 20 až 50 centimetrů. Má hranaté zelené větve, listy jsou okrouhle vejčité až vejčitě kopinaté, na okraji jemně zubaté. Květy vyrůstají z úžlabí listů, jsou jednotlivé. Koruna je kulovitě baňkovitá, s nazpět ohnutými velmi krátkými cípy, v barvě bílé, růžové a částečně také nazelenalé. Plodem jsou modrofialové bobule. Vyžaduje kyselé, živinami chudé, humózní půdy. Roste v jehličnatých i listnatých lesích, na vřesovištích, pastvinách, horských loukách, rašeliništích, v porostech kosodřeviny a dalších podobných místech. V horách a středních polohách je běžná, v nížinách vzácně. Často vytváří rozlehlé porosty.
„Kanadská borůvka”
Český botanický název zní borůvka chocholičnatá, také se jí říká borůvka zahradní či velkoplodá. Bývá pěstována na zahrádkách. Kanadská borůvka je keř, který dorůstá až do výšky dvou metrů, listy má opadavé, sytě zelené a lesklé. Plody jsou kulovité bobule o průměru až 1,5 centimetru s tmavě modrou slupkou. Dužnina je světlá, aromatická.
Hřeben na borůvky může ničit keříky borůvek, a to včetně kořenového systému. Obnova takto poškozeného keře může trvat i déle než pět let.
Sběr borůvek by se měl provádět způsobem, který nepoškozuje rostliny ani lesní ekosystém. Podobná omezení platí také pro maliny nebo ostružiny. Ruční sběr borůvek je však namáhavý a zdlouhavý. Mnoho sběračů proto používá takzvaný hřeben na borůvky.
Borůvka je důležitá lesní plodina. Z jejích plodů se vyrábí kompoty, džemy, šťávy, různě se jinak upravují nebo se konzumují jen tak syrové. Jsou velmi zdravé a užívají se zároveň s listy v lidovém léčitelství, k přípravě čajů.
