IVAN TRUHLIČKA
Borovice kleč uměle vysazená po druhé světové válce na hřebenech Krkonoš se tak dobře ujala, že začíná ohrožovat ostatní chráněné druhy horských rostlin. Správci Krkonošského národního parku proto začali s jejím postupným prořezáváním.
Na Labské louce, odkud by mělo během dvou let zmizet na tisíc tun kosodřeviny, začala včera s odklízením odřezaných větví ochranářům pomáhat i dvacítka dobrovolníků ze zahraničí.
„Mladí lidé z Jižní Koreje, Srbska, Španělska, Itálie, Francie a dalších zemí se v neděli ubytovali na Labské boudě a hned v pondělí ráno se pustili do náročné manuální práce v drsných podmínkách našich nejvyšších hor,” uvedl Martin Benda z liberecké společnosti přátel přírody Čmelák, která mezinárodní workcamp spolupořádá.
Dobrovolníci pomáhají ochranářům především s ručním stahováním odřezaných větví k cestám, odkud je auta svážejí ke štěpkovacím pracovištím.
„Účastníci workcampu samozřejmě nebudou až do příštího pátku jen pomáhat prořezávat kleč. Připravili jsme pro ně i výlety do dalších částí Krkonošského národního parku,” doplnil Benda.
Kosodřevina se rozpíná a ohrožuje i unikátní půdu
S intenzivní výsadbou kosodřeviny v hřebenových partiích Krkonoš se začalo po druhé světové válce. Oproti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazenice vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů, které nyní znepokojují přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí.
Kleč totiž začíná utlačovat cenné druhy rostlin a živočichů a ohrožuje i unikátní druhy půd z tříděných kamenů.
„Pokud bychom nezasáhli,mohli bychom přijít o vzácnou flóru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,” upozornil ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.
Proto ochranáři připravili projekt prořezávky novodobých klečových výsadeb. Na bezmála 180 hektarech krkonošských hřebenů dojde místy jen ke kosmetické, jinde však k výrazné redukci množství keřů kleče, vysázené v rámci akce horského zalesňování v 50. letech minulého století, ale také výsadeb pozdějších, ukončených až v roce 1991.
„Vzhledem k tomu, že v Krkonoších kleč roste nad horní hranicí lesa, která je totožná s nejpřísněji chráněnou 1. zónou národního parku, nikdo dosud žádné zásahy v kleči neprováděl a ta se tak stala hrozbou pro unikátní přírodu arktoalpínské tundry Krkonoš,” vysvětlil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Letošnímu spuštění projektu předcházel mnoho let trvající výzkum kleče samotné i jejího vlivu na okolí. Důležité zkušenosti získali správci národního parku především v lokalitě U čtyř pánů, kde v posledních pěti letech proběhlo několik zkušebních výřezů, při kterých se hledaly nejvhodnější a nejšetrnější technologie.
„S odstupem doby je v této lokalitě patrné, že zásah byl úspěšný a do vymýcených prostorů se vracejí klečí vytlačené chráněné druhy,” uvedl Drahný.
Většinu nákladů uhradí finance z Evropské unie
Plánovaná prořezávka se dotkne necelých devíti procent z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších ve třech hlavních oblastech Pančavské a Labské louky, Bílé louky a okolí Chalupy Na Rozcestí. Přednostně budou odstraňovány keře napadené bejlomorkou, rzí nebo mechanicky poškozené. Vitální keře naopak ochranáři dle možností ponechají bez zásahu.
„V letošním a v příštím roce se práce soustředí především na Labskou louku, přičemž se bude postupovat od křižovatky U čtyř pánů k severu k Violíku. V oblasti pod Violíkem, daleko od cest, využijeme pro vývoz asi 300 tun větví helikoptéru, která bude snášet dřevní hmotu na parkoviště na Dolních Mísečkách. Zvažovali jsme i použití levnější lanovky, ale nakonec jsme od toho upustili, protože její instalace by byla příliš velkým zásahem do terénu,” upřesnil Drahný.
Svoz větví bude probíhat mimo turisticky nejexponovanější části dne a v neděli nebudou auta jezdit vůbec, takže návštěvníci Krkonoš by měli být v terénu omezeni nebo rušeni jen výjimečně.
Získanou štěpku z rozdrcených větví budou ochranáři odvážet mimo území národního parku, kde bude zřejmě použita jako alternativní zdroj energie.
„K samotnému odstraňování keřů budeme využívat maximálně šetrné technologie s vysokým podílem ruční práce. Nejlépe se nám osvědčily vyvětvovací nůžky,” uvedl Drahný.
Projekt zaměřený na prořezání kosodřeviny v Krkonoších bude stát přes 5 milionů korun. Většinu nákladů uhradí Evropská unie.
