Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.
„Všechna tato vegetace tu dříve nebyla," řekl profesor Oleksandr Chodosovcev, obklopený v parčíku v Chersonu bujnou vegetací vyšší než on sám. Park byl loni zaplaven podobně jako většina oblasti poté, co výbuchy protrhly přehradu.
Ze zničení vodního díla se vzájemně obvinily Rusko a Ukrajina. Podle ukrajinské verze přehradu, okupovanou ruskými silami, vyhodila do povětří Moskva, aby zhatila připravovanou ukrajinskou protiofenzívu, která nakonec nevedla k prolomení ruské obrany. Moskva obvinění popírala a svalovala vinu na Kyjev.
Cherson leží několik desítek kilometrů od Kachovky a profesor Chodosovcev s týmem vědců zaplavenou oblast několikrát navštívil nehledě na riziko, protože Dněpr odděluje obě znepřátelené strany a boje pokračují.
Vynaložené úsilí podle profesora stálo za to, protože "ještě nikdo na světě nikdy nemohl studovat obnovu vegetace na tak obrovské ploše". Když do této zóny vědci zavítali poprvé, několik týdnů po pohromě, připomínala "marťanskou krajinu" posetou mrtvými skořápkami, zavzpomínal botanik. Vysychání svého času budilo obavy z prachových bouří, nakonec však vědce překvapilo, jak rychle tu vyrostlo množství vrb. Svědčí to podle něj o tom, že příroda se vzpamatovává.
„Kachovská nádrž nyní představuje 150.000 hektarů zeleně," řekl ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, podle kterého jde o jedinečný fenomén měnící se přírody. AFP dodala, že jde o pětinásobek rozlohy Malty. Při pohledu z vyvýšeného břehu vypadá bývalá nádrž jako modrozelená mozaika vodní plochy a vegetace.
Vědecké pozorování tu ale není bez rizika. Levý břeh stále okupují Rusové, kteří ostřelují ukrajinské pozice na pravém břehu. „Loni na podzim nás tak ostřelovali, že jsme museli rychle odjet," řekla Anna Kuzemková z botanického ústavu.
Ukrajina nadále usiluje o odsouzení Ruska za „ekocidu", tedy genocidu přírody, protože zničení přehrady ohrozilo desítky živočišných a rostlinných druhů, z nichž některé se vyskytovaly jen zde. Vláda slibuje přehradu znovu postavit, jakmile to bude možné. Ukrajinští ekologové jsou proti, chtěli by totiž nechat ekosystém, aby se vrátil do stavu před postavením přehrady v roce 1956. Chodosovcev doufá, že výzkumy by mohly pomoci tuto záležitost objasnit.
ČTK
