Vybrané údaje o Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) na ochranu klimatu, kterou před pěti lety, 11. prosince 2019, představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová:
- Zelená dohoda pro Evropu (takzvaný Gren Deal) je souborem řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, ke kterým patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality. Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Von der Leyenová boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu. Při nedávném schvalování její druhé komise uvedla, že její druhá komise bude mít tři hlavní priority - inovace, dekarbonizaci a bezpečnost.
- V polovině ledna 2020 - tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru - podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství. Pro tehdy hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byly ODS, SPD a KSČM. Poslanci za KDU-ČSL se zdrželi.
- Konkrétnějších obrysů nabrala Zelená dohoda pro Evropu v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU v oblasti klimatu s názvem Fit for 55, který je „páteří“ Green Dealu. Název odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent.
- Státy EU vedené českým předsednictvím se tak například v říjnu 2022 dohodly s Evropským parlamentem na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Evropský parlament dohodu schválil 14. února 2023. Pro hlasovalo 340 europoslanců, proti bylo 279 europoslanců a 21 se jich zdrželo hlasování. Z českých europoslanců hlasovali pro normu Luděk Niedermayer (TOP-09) a Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa (všichni tři Piráti). Proti hlasovali Evžen Tošenovský, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Jan Zahradil (všichni z ODS), Kateřina Konečná (KSČM), Hynek Blaško a Ivan David z SPD a Martina Dlabajová, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Ondřej Kovařík a Radka Maxová (ANO) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Hlasování se zdrželi Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Jiří Pospíšil (TOP-09). Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL a Dita Charanzová (ANO) se podle zápisu hlasování nezúčastnili.
- Členské státy EU koncem března 2023 normu definitivně schválily. Proti závazku hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
- EK ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec loni 25. září schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné, jako v původním návrhu, a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.
- Plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory je jednou z nejvíce kritizovaných částí norem. Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v říjnu v debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Evropský automobilový průmysl prochází podle analytiků i samotných automobilek krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.
- "To, čeho jsme nyní svědky, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, ale jeho řízená likvidace. Likvidace pod hlavičkou Green Dealu a pod taktovkou Evropské komise," uvedl například europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Výrobci automobilů podle něj před drahými energiemi a „šílenými regulacemi“ odcházejí do Ameriky, Číny a Indie. "Miliony zaměstnanců jsou a budou na dlažbě. Cla tady nepomohou, jen všechno dál zdraží," dodal. Evropa má v plánu revizi zákazu nových aut se spalovacím motorem v roce 2026. Von der Leyenová při schvalování její druhé komise řekla: „Budu vést strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě.“ Nový eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra řekl již před nástupem do funkce navzdory tlaku automobilek i některých vlád, že s plánem nadále počítá.
- Podle italského ministra průmyslu Adolfa Ursa by mohl Green Deal v nezměněné podobě ohrozit ve výrobě aut v Evropě statisíce pracovních míst. Zaváhání komise by podle ministra mohlo vyvolat protesty podobné těm, které před časem zorganizovali proti Green Dealu evropští farmáři.
- EK pod tlakem kritiky a farmářů v některých oblastech částečně ustupuje, například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Terčem protestů farmářů, které letos ochromily řadu zemí, byla přeshraniční konkurence, stěžují si ale i na unijní předpisy týkající se ekologie. Šéfka EK také letos doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů. Evropští zemědělci také od EK získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.
- Státy EU také loni v dubnu definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. EU v této souvislosti vytvořila Sociální fond pro klimatická opatření na pomoc zranitelným občanům a mikropodnikům, kterým má pomoci investovat do oblasti energetické účinnosti, jako je izolace obytných budov, tepelná čerpadla a solární panely. Bude v něm k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).
- Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
- Zelená dohoda má i další kritiky. Průmyslové lobby má k plánu komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. K známým kritikům patří bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který řekl, že stále trvající energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Klaus v minulosti řekl, že doufá, že se ČR nenechá poškodit „experimentem Zeleného údělu“. Ke kritikům dohody patří i zástupci velkých českých zemědělských podniků. Podle kritiků je také dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých 30 procent světových emisí), USA (asi 14 procent) a Indie (necelých sedm procent). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenty.
- Kritika zaznívá i z europarlamentu. „V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově,“ stojí například v dřívějším textu Evropské lidové strany (EPP), do které patří Ursula von der Leyenová a pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců. Prozatím evropští lidovci kritizovali jednotlivé části návrhů a snažili se je upravit, jako v případě boje o auta se spalovacími motory po roce 2035. Dosud neodmítli celý návrh na jeho počátku. Zásadně proti je například nová frakce Patrioti pro Evropu, do které patří europoslanci ANO a z Přísahy a Motoristů.
ČTK
