Krušné hory se ještě nevzpamatovaly z dob, kdy je ničily exhalace chemických a průmyslových podniků, půda je stále kyselá. Nyní se objevuje další problém, tisíce hektarů zdejších lesů umírají kvůli houbám.
KRUŠNÉ HORY Lesy v Krušných horách opět umírají. Tentokrát ale ne kvůli exhalacím a kyselé půdě. Populaci smrku pichlavého decimuje houba kloubnatka smrková.
Přitom právě porost smrku pichlavého měl být „zelenými plícemi” kraje. Právě tento strom měl lesy na severu Čech zachránit, když kvůli průmyslovým exhalacím a v důsledku kyselosti půdy v horách začaly ve velkém umírat. Jenže po čtyřiceti letech nenávratně zmizí i on, je zničen houbou. A spolu se smrkem pichlavým tato houba zabíjí i břízu bradavičnatou.
„Napadeno je asi 7 tisíc hektarů, což jsou pro porovnání 4 procenta všech lesů na území kraje. A obnova napadených stromů bude stát 3 až 6 miliard korun. Nejhorší situace je na náhorních plošinách v okolí Cínovce, Mikulova až po Teplice a Most. Tam, kde jsme byli, je napaden každý jedinec, a protože spory kloubnatky se šíří vzduchem, všechny smrky pichlavé za pár let uhynou a nebude jim pomoci,” řekl včera Arno Fišera, náměstek hejtmanky a člen pracovní skupiny pro řešení kalamitního stavu lesů Krušných hor. Tu hejtmanka Jana Vaňhová ustavila v loňském roce.
Kalamitu potvrzuje i generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. „Při současné dynamice poškození nelze vyloučit katastrofický vývoj, při kterém může během několika let odumřít přibližně 7 tisíc hektarů lesa, kde je smrk pichlavý,” potvrdil. Není to ale jediná pohroma lesů. Na Chomutovsku jehličnaté stromy likviduje houbovitá nákaza sypavka. Ta neničí jen smrk pichlavý, ale i smrk ztepilý. Je však rozšířena vmenší míře.
Odborníci již vymysleli plán, co s kalamitou dělat. Je jediný: všechny stromy semusí vykácet. „To už začalo. Speciální stroj odřízne napadený strom u země, pak se dávají na hromady a štěpkují. Budou hnojivem pro nový les,” popsal Fišera.
Jenže na to lesy potřebují až 7 miliard korun, protože obnova jednoho hektaru stojí i 200 tisíc korun. Kraj proto napsal dopis bývalému ministrovi zemědělství Janu Šebestovi, aby vláda připravila program na záchranu lesů, se žádostí o 5 miliard korun. „Stejný nyní pošleme i novému ministrovi Ivanu Fuksovi. Kdyby to nepomohlo, mám připravenou petici, kterou jsou se mnou lesníci ochotni rozpoutat,” říká Fišera.
„Zelené plíce” kraje mohou zkolabovat. Lesy ničí houba
Krušné hory se ještě nevzpamatovaly z dob, kdy je ničily exhalace chemických a průmyslových podniků, půda je tu stále kyselá. Nyní se objevuje další problém, tisíce hektarů zdejších lesů umírají kvůli houbám.
Samotný kraj měl loni na záchranu lesů 25 milionů korun, letos 12 a příští rok to bude jen 10milionů. „Není to naše povinnost, ale dobrovolný příspěvek. Severočeské lesy potřebují razantní státní dotaci,” říká náměstek Fišera.
Bývalé plány... Kde jsou?
Vedení kraje, vlastníci lesů i část odborníků kritizují stát za to, že se neangažuje při nápravě rozsáhlých škod způsobených vminulosti imisemi z českých a polských elektráren.
Jenže plánů na záchranu lesa tady bylo již mnoho. Všechny ztroskotaly na nedostatku peněz a ochotě s kalamitou něco dělat. Přitom před 6 lety již tehdejší hejtman Jiří Šulc záchranu lesů označil za prioritu kraje. Tehdy nechal krajský úřad vyhotovit studii za záchranu. V ní byly tři varianty řešení: pro obnovu nejpostiženějších míst Krušných hor byly nutné 4 miliardy, pro záchranu celých hor 10 miliard korun, třetí možností bylo nechat les lesem, ať si pomůže sám.
Nutno podotknout, že občanští demokraté ve vedení kraje tlačili na vládu, aby s umírajícími lesy něco dělala. Před třemi lety se na místo přijel podívat i tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič. Uznal, že je potřeba věc neodkladně řešit, ale peníze a vetší dotace z evropských fondů jeho ministerstvo nakonec nezajistilo. Otázka je, zda v současné době šetření nějaké „přitečou”.
Les nyní neničí jen plísně a houby. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století umřely porosty téměř na celých horách kvůli exhalacím z chemického průmyslu. Proto byly na hřebeny hor vysázeny náhradní odolnější dřeviny, které mohly přežít - břízy, smrk pichlavý, modřín, jeřáb, olše a kleče. Ty nyní opět umírají a situace se tak opakuje, asi 30 tisíc hektarů lesa se musí vykácet.
Lesy ČR se již roky snaží nahradit nepůvodní stromy, jako je právě smrk pichlavý. Ročně za 80 až 100 milionů korun obnoví 600 až 700 hektarů lesa, kam vysadí 2,5 milionu kusů převážně smrku a buku. Firma nyní hodlá využít i finanční podpory Evropské unie. „Odborníci proto zpracovali speciální program - Projekt obnovy lesa v imisní oblasti Krušných hor. Ta se týká území od Klášterce a Litvínova až po Děčín a bude stát 116 milionů korun,” přiblížil technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov. Projekt odstartuje letos na podzim a skončí v roce 2013. Díky dotacím by se obnovovaná plocha lesa měla zvětšit na 800 hektarů.
Velkým problémem je i přemnožení jelenů a vysoké zvěře, po jejichž nájezdech zůstávají jen pláně okousaných stromů, poškozená je více než třetina všech mladých stromků. „Tam, kde jsou stromy oplocené, tam se jim daří. Mimo ale vypadají jako pokosené sekačkou,” líčí Fišera.
Podle něj správci honiteb porušují zákon, když neloví tolik zvěře, kolik by měli. Jediným řešením je odebírání licencí. „Jenže mezi lesníky a myslivci vládne tuhý boj. Jeden správce lesa už jednu licenci odebral a doplatil na to vlastní funkcí,” popsal další problém Fišera.
Přes veškerou snahu jsou stále Krušné hory nejvíce poškozeným horským masivem v Evropě. I když se až o 90 procent snížily emise, kyselost půdy dále překračuje kritickou zátěž, na některých lokalitách až dvojnásobně. „Mělo by se více vápnit, třeba u sousedů v Německu to dělají několikrát ročně. U nás na to chybí peníze,” zlobil se Fišera.
Podle odborníků je nejvyšší čas začít něco dělat.
FAKTA Co teď znovu ničí Krušné hory? Agresivní houba kloubnatka smrková napadla populaci asi 7 tisíc hektarů smrku pichlavého. Na Chomutovsku jehličnaté stromy likviduje i další houbovitá nákaza sypavka. Ta navíc neničí jen smrk pichlavý, ale i smrk ztepilý. Problém je také v tom, že lesy se ještě docela nevzpamatovaly z poničení exhalacemi v uplynulých 60 letech, v Krušných horách je pořád mimořádně kyselá půda. Právě proto tu přitom byl smrk pichlavý vysazen, spolu s břízou v těchto podmínkách mohl přežít. Kraj měl loni na záchranu lesů 25 milionů korun, letos 12 a příští rok to bude jen 10 milionů.
