Lidstvo dnešním dnem spotřebovalo veškeré přírodní zdroje, které Země stačí obnovit za jeden rok, a žije na ekologický dluh. Uvádí to americký think-tank Global Footprint Network (GFN), který na základě údajů OSN každoročně vydává zprávu o dni, kdy lidé překročí kapacitu Země. Podle iniciativy je lidstvo v ekologickém deficitu už od počátku 70. let.
Dnes lidstvo spotřebuje veškeré maso, ryby, obiloviny a lesy, které může planeta za rok vyprodukovat a obnovit, uvádí GFN s tím, že tato situace má vážné důsledky pro životní prostředí, klima a naši budoucnost. Výpočty, které se odvíjejí od uhlíkové stopy, ale čelí kritice některých vědců. Podle zastánců pomáhají jednotlivým zemím bojovat proti nadměrné spotřebě.
„Současná neudržitelná výroba, balení a spotřeba potravin podněcují klimatickou krizi, vytvářejí třetinu všech emisí skleníkových plynů, spotřebovávají 70 procent sladké vody a způsobují ztrátu biodiverzity v neuvěřitelném rozsahu,“ cituje dřívější vyjádření generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese Regionální informační centrum OSN pro západní Evropu.
Takzvaný Earth Overshoot Day, tedy den, kdy lidstvo překročilo kapacitu Země, připadl v roce 1971 na 25. prosince, v roce 1999 na 26. září. V novém tisíciletí, konkrétně v roce 2005, se posunul už na 27. srpen a každý rok se dál posouvá na dřívější datum. Výjimkou bylo období pandemie covidu-19.
Letošní překročení kapacity podle GFN připadá na dnešek pouze z globálního hlediska, údaje pro jednotlivé země se totiž výrazně liší. Zatímco země jako Afghánistán, Súdán, ale i Indie nebo Nigérie letos kapacitu nepřekročí, některé státy mají dluh už od první poloviny roku, a to včetně Česka.
Své přírodní zdroje podle GFN vyplýtvaly nejrychleji Katar a Lucembursko, a to už 10., respektive 14. února. Následují Kanada, Spojené arabské emiráty a Spojené státy (13. března) a Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko v závěru března. Česká republika žije na ekologický dluh od 12. dubna, stejně jako Norsko a Nizozemsko.
ČTK
