Brno/ Píše se 24. červenec 1919 a na popud prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka právě vzniká první zemědělská vysoká škola v Československé republice. Včera to bylo přesně devadesát let, co existuje Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Za dobu její existence se na škole mnohé změnilo - její název, metody, studijní obory i cíle vědeckého výzkumu.
„Jižní Morava měla vždy jedno z nejlepších zemědělství ve střední Evropě. Proto škola vznikla tady,” přiblížila důvod založení mluvčí univerzity Kateřina Brettschneiderová.
Podle historika vědy z Moravského zemského muzea Jiřího Sekeráka svou roli v založení školy sehrálo i působení šlechtitele a otce genetiky Johanna Gregora Mendela v Brně. „Svůj výzkum tehdy spojil s Hospodářskou společností. Ta byla významným akademickým centrem,” uvedl Sekerák.
Změna názvuJméno zakladatele genetiky však škola nosí až od roku 1994. Do té doby se nazývala Vysoká škola zemědělská. Další změna jména ji podle všeho čeká na podzim. „Název zkrátíme jen na Mendelovu univerzitu,” řekl rektor Jaroslav Hlušek. Škola má totiž se svým názvem problémy v zahraničí. Lidé škole už desítky let však neřeknou jinak než hnojárna. „Neslyšíme to rádi. Protože většina oborů u nás již dlouho nemá s hnojem nic společného,” zdůraznil prorektor Robert Pokluda.
Za devadesát let se zaměření univerzity výrazně rozšířilo. Původně měla škola pouze dvě fakulty, hospodářskou a lesnickou. Dnes jich má pět a k tomu Institut celoživotního vzdělávání. „Před devadesáti lety ve škole vyučovali pouze praktickým dovednostem. S rozvojem vědy se škála našich oborů zmnohonásobila,” řekl Pokluda.
Proto je dnes součástí univerzity mnoho specializovaných výzkumných pracovišť. „Jsme pyšní na naši malou bioplynovou stanici. Tam navážíme biologický odpad a plyny, které se z něj uvolní, přeženeme přes turbínu. Tím vznikne elektrický proud,” popsala chloubu univerzity Brettschneiderová. Vedle toho má škola i stanici na kontrolu několikatunových traktorů či laboratoř virtuální reality. Tu používá k vytváření trojrozměrných modelů krajiny.
Podle rektora Hluška se škola také stará o deset tisíc hektarů lesa v okolí Brna. Každý rok vybírá z bílovického polesí vánoční strom na brněnské náměstí Svobody.
Vlastní pivo i víno
„Zajímavý je náš malý pivovar, kde vaříme nealkoholické pivo,” řekl Hlušek. Na univerzitě zřídili Akademickou vinotéku, ve které nabízejí víno z vlastních vinic.
Dnes navštěvuje školu okolo desíti tisíc studentů a zájem se stále zvětšuje. Poslední rok se na ni hlásilo deset tisíc uchazečů, uspěly tři tisícovky. „Naše přijímací zkoušky jsou proto poměrně dost náročné,” upozornila mluvčí. Studentům ale dávají zabrat i první čtyři semestry. „Měla jsem dojem, že některé věci v praxi nikdy nevyužiji. Mýlila jsem se,” řekla studentka zootechniky Michaela Prauzová. Absolventi se ale nemusí obávat o své uplatnění v praxi. Poptávka po speciálních zemědělských oborech je totiž mnohonásobně vyšší než například před deseti lety.