JOSEF SUK
Děčínsko/Ještě před několika týdny, když se stromy v mrazivých dnech prohýbaly pod příkrovy sněhu, měli lesníci obavy z toho, že budou muset rekapitulovat větší škody. Pár dnů před kalendářním příchodem jara se ale správci lesů shodují v tom, že právě letošní zima porostům prospěla více, než zimní měsíce v předchozích dvou letech.
„Nezaznamenali jsme prakticky žádné polomy pod tíhou sněhu a nebo praskání stromů při extrémních mrazech. Naopak větší sněhová pokrývka se stala vítaným zdrojem vody v místech, kde porosty v předchozím čase trpěly vláhovým deficitem. Skýtá to i vhodné předpoklady pro to, aby se dobře ujaly sazenice stromků při nové výsadbě,” pochvaloval si přínosy letošní zimy šéf děčínských městských lesů Antonín Novák. Podobně reagovali i někteří další lesní hospodáři na Děčínsku.
„Už ta stávající situace je rozhodně lepší, než třeba v uplynulých dvou letech,” bilancoval zástupce vedoucího správy Lesů České republiky v Rumburku Tomáš Frinta.
„V některých místech jsme sice zaznamenali v důsledku vyšší sněhové pokrývky častější okusy mladých stromků zvěří, ale ta pozitiva letošní zimy jednoznačně převažují nad nepříznivými dopady,” dodal rumburský lesník.
Dílčí škody zvěř napáchala i v dalších porostech. Třeba v těch, o které se stará děčínská správa republikových lesů.
„Přesný rozsah vzniklých škod ještě stanovený nemáme. K tomu vyčíslení a stanovení náhrad dochází každoročně na přelomu června a července, kdy už jsou zřejmé dopady okusů na obhospodařované porosty,” tvrdil šéf děčínské správy republikových lesů Jiří Toms.
Jelení a srnčí zvěř v čase větších sněhových přídělů okusuje zejména mladé buky, javory a další listnáče v nově zalesňovaných plochách. Nepohrdne ani smrkem ztepilým. Lesníci pak náhradu způsobených škod požadují po mysliveckých sdruženích, která hospodaří v honitbách, kde k poničení porostů dochází. „Nemáme k dispozici nějakou detailní statistiku, která by dokumentovala, kolik musí myslivci za škody zvěří lesníkům každoročně platit. Je to věcí jednotlivých sdružení, která jsou samostatnými subjekty. Někde hradí řádově několik tisícovek, jinde lesníci požadují částky i desetitisícové,” poznamenal předseda okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Lubomír Tůma.
„Například členové mysliveckého sdružení Boletice každoročně na určených plochách sázejí stromky. Krásnostudenečtí myslivci nám zase pomáhají budovat nové oplocenky, které chrání mladé porosty,” připomněl šéf děčínských městských lesů Antonín Novák.
Větším strašákem, než poškozování některých porostů přirozenými biologickými potřebami zvěře, se stává hrozba ničení lesů kůrovcem. Tohle riziko částečně pomohly eliminovat právě mrazy a větší sněhové příděly, ale lesníci vyhráno nemají.
„Samozřejmě děláme veškerá ochranná opatření, ale rychlému množení škůdců by mohlo napomoci dlouhodobější teplo a sucho v jarním období. To si samozřejmě nepřejeme, protože by nám kůrovcová kalamita hospodaření v lesích zkomplikovala,” poznamenal děčínský lesní hospodář Jiří Toms.
