TĚŽBA KŮROVCOVÉHO DŘEVA V ŠUMAVSKÉM PARKU Kvůli kůrovci zmizelo za letošní rok z území Národního parku Šumava přes 283 tisíc kubíků dřeva. Kácení zdaleka není u konce, intenzivní těžba bude pokračovat možná celou zimu.
České Budějovice - Smrky napadené kůrovcem začaly ze šumavského národního parku od září mizet mnohem rychleji než dřív. Z lesů odjíždělo podle evidence Jihočeského kraje v září každý den 85 nákladních souprav naložených vykáceným kůrovcovým dřevem.
„Připadá mi optimistické, že se konečně začalo něco dít a že postupujeme proti kůrovci. I když na druhé straně nejsem příznivcem velké těžby, ale i to je výsledek dlouhodobého zanedbání celého problému ze strany parku a ministerstva,” uvedl včera hejtman Jiří Zimola.
Na území šumavského parku bylo letos vytěženo 283 430 kubíků kůrovcového dříví, což je proti loňskému roku více než dvojnásobek a zároveň nejvíc v jeho historii. Jenže těžba se podle hejtmana zintenzivnila až poté, co kraj přesně před 100 dny upozornil na kůrovcovou pandemii. Zatímco za prvních osm měsíců se v národním parku porazilo 139 tisíc kubíků, za poslední dva a půl měsíce bylo vytěženo dalších 142 tisíc kubíků.
„Intenzivní kůrovcová těžba by měla pokračovat podle klimatických možností po celou zimní sezonu a my na to opravdu dohlédneme,” podotkl Zimola.
Jenže podle ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Františka Krejčího nesouvisí těžba se zvýšeným zájmem krajů, ale řídí se podle vývojového cyklu kůrovce. „Letní rojení bylo daleko silnější než jarní, proto musely následovat vyšší těžby než po jarním rojení,” objasnil Krejčí.
Kůrovcová kalamita, kterou v roce 2007 vystupňoval orkán Kyrill, bude v šumavském parku podle odborníků pokračovat i v příštím roce. Proto chtějí zástupci Jihočeského i Plzeňského kraje dohlédnout i na zalesňování vytěžených míst.
„V příštím roce se odhaduje, že kůrovec napadne milion kubíků dřeva. Záleží na počasí, kolikrát se brouk vyrojí. Jenže park nemá dostatek sazenic na zalesnění. Teď rozšiřuje školky a shání semena, ale to měl dělat před čtyřmi lety,” řekl radní Plzeňského kraje Petr Smutný.
Šéf parku to však vyvrací. „Každý rok zvyšujeme produkci sazenic, abychom byli soběstační. I když to trvá tři až pět let, než můžeme vypěstované stromky vysázet. Zrovna letos byla rekordní úroda různých semen lesních dřevin, takže jsme je i rekordně nasbírali,” popsal Krejčí.
V nových výsadbách převažují buky a javory, na dalším místě je jedle a smrk je při umělé obnově lesa spíš okrajovým stromem. Na řadě je až za jeřabinami a břízami.
Starostové obcí v parku se obávají, že kraje se začaly starat o situaci na Šumavě pozdě a řadu lesů už se nemusí podařit obnovit.
„Každý den se díváme na neustále se rozšiřující suchý kopec Stožec. Usychá v podstatě celý hřeben od Stožecké skály až po Černý Kříž,” posteskla si starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková. A protože jsou to lesy v bezzásahové zóně parku, jen stěží se v lokalitě se skalnatým podložím samy obnoví.
Navíc navzdory tomu, že ze šumavských lesů odjíždějí kamiony plné dřeva, nemají místní lidé čím topit. „Park nestačí vyrábět palivo. Ne, že by neměl z čeho, ale nemá kapacitu na jeho výrobu. Dřevo odváží a prodává, ale nemá dělníky v lese, kteří by ho řezali na metry a štípali,” shrnula Lelková.
