Marek Kerles
Většina šumavských starostů vítá průlomové rozhodnutí, které v souvislosti s ochranou přírody na Šumavě přijala vláda. Kabinet totiž poprvé od pádu komunismu uznal, že lidé žijící v chráněných přírodních oblastech mají těžší životní podmínky, a stát by jim proto měl finančně kompenzovat určité nevýhody. Ty jsou spojené s bydlením uvnitř nebo na okraji rezervací. V rámci pilotního projektu tak budou od Nového roku všichni žadatelé o dotace z operačních programů v oblasti Šumavy mimo jiné zvýhodněni oproti jiným žadatelům desetiprocentní bonifikací. V praxi to tedy znamená, že když například požádá šumavská obec o dotaci na čističku odpadních vod a projekt bude stejně kvalitní jako třeba u středočeské vesnice, přednost dostanou Šumavané.
„Je to samozřejmě první kamínek do očekávané mozaiky. Pro nás je ale důležité, že vláda po dvaceti letech konečně uznala, že ochrana přírody něco stojí a lidé, kteří v této přírodě žijí, jsou v mnoha ohledech znevýhodněni oproti dalším obyvatelům republiky,” řekl LN předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka. Pokud se podle něj stát rozhodl v určitých oblastech chránit přírodu formou zřízení národních parků či rezervací, musí zároveň místním lidem vynahradit určité nevýhody, jako jsou například horší podmínky pro podnikání, méně pracovních příležitostí nebo horší dopravní dostupnost.
Vláda už v roce 2008 vymezila v republice několik takzvaných specifických oblastí, které si zaslouží zvláštní pozornost třeba právě při rozdělování dotací. Kromě Šumavy se jedná o Beskydy, Jeseníky – Králický Sněžník, Karvinsko, Mostecko, Krušné hory a Krkonoše – Jizerské hory. Všechny tyto regiony by měly postupně získat určité výhody oproti jiným regionům. Jako první ale přichází na řadu Šumava, kde se celý projekt takzvaných Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR) začíná zkoušet. Pokud bude úspěšný, bude stát podobně postupovat i v dalších specifických oblastech. „Na Šumavě je dlouhodobě evidentní potřeba hledat a realizovat kompromisy mezi ochranou přírody a zvyšováním úrovně místních obyvatel,” řekla LN mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Proto se podle ní vláda rozhodla, že „zvýhodnění” specifických oblastí se začne zkoušet právě v šumavském národním parku a jeho bezprostředním okolí.
Šumavské obce a podnikatelé dostanou nejen desetiprocentní bonifikaci při žádostech o dotace, ale i jiné výhody. „Když do dnešní doby nějaká malá šumavská obec žádala o nějakou dotaci, musela si i nad rámec svých finančních možností najímat drahého poradce, který by přesně podle složitých pravidel zdůvodnil, proč by ji měla dostat. Nyní toto zdůvodnění automaticky vyplývá z toho, že obec je součástí specifické oblasti,” řekl LN ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí. Řada obcí na Šumavě by tedy mohla dosáhnout na více peněz z nejrůznějších dotačních titulů, včetně těch, které jsou určeny na rozvoj podnikání. „Šumava by se prostě měla stát regionem pověstným nejen krásnou přírodou, ale také tím, že se tady lidem dobře žije,” uvedl Krejčí. Pro Šumavu se podle něj připravují i další bonusy, ve Státním fondu životního prostředí je připraveno pro příští rok 50 milionů korun na malé a střední šumavské projekty.
Zvýhodnění obyvatel uvnitř či na okraji přírodních rezervací přitom není v Evropě žádnou novinkou. Při založení sousedního národního parku Bavorský les dostali například podnikatelé, kteří dokázali podnikat v souladu s ochranou přírody, až patnáctileté daňové prázdniny, stát také zvýhodnil místní obyvatele při prodeji pozemků. „Ve Francii mají lidé žijící v rezervacích státem zaručené výhody už třicet let,” uvedl Krejčí.
***
Pomoc státu
Vláda vymezila oblasti, které si zaslouží zvláštní pozornost. Kromě Šumavy jsou to Beskydy, Jeseníky – Králický Sněžník, Karvinsko, Mostecko, Krušné hory a Krkonoše – Jizerské hory.
