Změna klimatu se neděje daleko, její projevy mohou lidé pozorovat kolem sebe. Jsou to vlny veder, sucho, bleskové bouřky, ale i další extrémní a klimatické jevy. Opatření je potřeba dělat teď hned, změna zároveň musí být postupná, řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Meteorologické jevy se podle klimatologů objevují častěji a na místech, kde by se to neočekávalo. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Marka Riedra to ztěžuje i práci meteorologů.
„Změna musí být postupná, musí být sociální, musí být citlivá, jinak nebude vůbec. Lidé jí musí rozumět, musí ji chápat, musí vědět, co se děje, proč se děje. Taky jednoznačně, a to říkám jako politik, jako ministr, že jako veřejná správa, jako vláda České republiky víme, co děláme, kam směřujeme a jakým způsobem budeme Českou republiku adaptovat,“ řekl Hladík.
Plánem je podle ministra převést Česko k nízkoemisní bezuhlíkové energetice i bezuhlíkové dopravě tak, aby bylo v roce 2050 klimaticky uhlíkově neutrální. Počítá s tím, že je potřeba prostřednictvím adaptační strategie uzpůsobit přírodu, obce a města. Součástí strategie jsou například opatření na zateplení budov, přistínění, zadržování dešťové vody, zvýšení zeleně v ulicích nebo navrácení vody do obcí. Strategie obsahuje podle Hladíka 322 konkrétních opatření a úkolů.
Klimatologové se s ministrem shodují v tom, že klimatická změna ovlivňuje život společnosti, organizací i institucí. Mezi projevy klimatické změny patří i lesní požáry, které podle Hladíka nebyly v Česku tak běžné. Podle něj řeší hasiči až 100 lesních požárů týdně, od menších až po ty velké.
„Neustále přibývá extrémních projevů počasí, ať už to jsou silné bouře, přívalové povodně nebo dlouhé epizody sucha, a to poměrně významně ztěžuje práci předpovědním pracovištím,“ řekl Rieder. Předpovídání extrémních meteorologických projevů bylo podle něj dříve snazší, jelikož četnost situací nebyla tak vysoká, jako je nyní.
Klimatický systém má podle českého zástupce v IPCC Radima Tolasze dlouhou setrvačnost. „Emise skleníkových plynů neustále stoupají a o krajinu se, eufemisticky řečeno, staráme pořád špatně, to znamená propady skleníkových plynů se snižují. Klimatický systém má podle našich modelů setrvačnost zhruba 20 až 30 let, to znamená, že na následujících 30 už máme zaděláno tím, jaké emise jsme vypustili a jak jsme se o krajinu nestarali v předcházejících letech,“ řekl Tolasz.
Na zvýšený výskyt extrémního počasí musí reagovat i výstražný systém ČHMÚ. Podle Riedra jsou výstrahy ČHMÚ určeny primárně pro integrovaný záchranný systém a další složky, k veřejnosti se dostávají skrze média a sociální sítě. Úspěšnost výstrah ČHMÚ dosahuje podle něj 85 až 90 procent, záleží na konkrétním jevu.
V době bouřkové sezony zavedl ČHMÚ příslužby expertů na bouřkové jevy tak, aby před nimi mohli varovat veřejnost. Podle Hladíka je vidět jasný trend, který ukazuje, že výstrahy budou muset být velmi rychlé.
ČTK
