Jedním z dlouhodobých plánů ochranářů je vyloučení zvířat z hor. Proti se staví v petici tisíce lidí
Karlova Studánka - V Jeseníkách bojují o kamzíky. Elegantní savci, kteří byli do hor uměle vysazeni před téměř sto lety, jsou totiž trnem v oku ochranářům. Ti upozorňují na to, že kamzíci například spolu s jeleny škodí při obnově lesa a největší problémy dělají v nejcennějších, vysoko položených lokalitách Velké a Malé Kotliny, kde okusují vzácné druhy rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě než právě tady. Aktuální Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky říká: „Dlouhodobým cílem je úplné vyloučení kamzičí zvěře z oblasti.”
Proti se v petici postavilo už přes deset tisíc lidí Tento záměr má však své odpůrce. Za poslední tři měsíce už více než deset tisíc lidí podepsalo petici za záchranu a zachování populace kamzíka horského v Hrubém Jeseníku.
„Jsou to krásní savci. Navíc v době, kdy mnohdy chráníme zvířata víc než děti, považuji likvidaci kamzíků v Jeseníkách za barbarství,” říká jeden z iniciátorů petice Zdeněk Pavlíček, který nyní na nutnost zachovat kamzíky v Jeseníkách ministerstvo životního prostředí upozornil ve „vánoční výzvě”. V ní poukázal mimo jiné na to, že po nedávné změně zákona o ochraně přírody získala Správa CHKO Jeseníky novou pravomoc rozhodovat v souladu se zvláštními právními předpisy o odlovu geograficky nepůvodních živočichů.
Do roku 2013 neplánujeme nic, co by zvířata ohrozilo To však ministerstvo životního prostředí i Správa CHKO Jeseníky popírají. Instituce upozorňují na to, že nová pravomoc se na kamzíky nevztahuje, i na to, že otázka setrvání kamzíků v horách není zdaleka vyřešena. „Možné vyloučení kamzíků z oblasti je v plánu péče zmíněno jako dlouhodobý cíl, kterému se do roku 2013 nebudeme věnovat,” uvedl šéf Správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.
Podle Jarmily Krebsové z ministerstva autoři petice zbytečně vyvolávají paniku. „Nová možnost orgánu ochrany přírody, tedy možnost v souladu se zákonem o myslivosti rozhodnout o odlovu geograficky nepůvodních živočichů, se týká jen živočichů, kteří nejsou zvěří, tedy ne kamzíka horského, ale třeba norka amerického, psíka mývalovitého a dalších.”
I kdyby se nová kompetence orgánů ochrany přírody kamzíků týkala, muselo by rozhodnutí o odlovu předcházet správní řízení. A do něj se může s připomínkami zapojit uživatel honitby, obce i veřejnost. Zdeněk Pavlíček však tvrzení ministerstva odmítá. Říká, že má v ruce právnický rozbor, z něhož vyplývá, že Správa CHKO Jeseníky může nově rozhodovat i o odlovu kamzíků.
Ti zdaleka nejsou jediní, kteří vegetaci v Jeseníkách podle ochranářů škodí. „Nejde jen o kamzíka, ale třeba ve vztahu k lesním ekosystémům a ke škodám na listnatých dřevinách i o další druhy zvěře, zejména o jeleny, kteří kamzíka vytlačují do vyšších poloh, kde dělá škody,” říká Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky a dodává, že ochránci přírody mají přímé poznatky z terénu nasvědčující tomu, že kamzíci likvidují mimo jiné vzácné druhy rostlin zejména ve Velké a Malé Kotlině. Tam by jejich kroky vůbec neměly mířit, protože kamzíci v těchto honitbách nejsou vůbec normováni. Ale ve skutečnosti se tam pohybují často.
Vědec: Kamzíci přírodě v dnešním počtu neškodí
„Nechávají tam po sobě okousané jestřábníky i vzácné horské jitrocele,” popisuje škody způsobené kamzíky Chlapek.
Budou ochranáři usilovat o odstranění kamzičí populace z Jeseníků?
„Budeme velmi šťastni, když se kamzíci nebudou pohybovat ve Velké Kotlině a nebudou tam působit škody na jedinečných rostlinách,” odpovídá Chlapek. Jak však zajistit, aby kamzíci do Velké Kotliny nemířili? To bude asi otázka budoucích diskuzí mezi ochranáři, myslivci a dalšími zainteresovanými lidmi.
„Těžko zabráníme vstupu kamzíků do určité lokality. Můžeme maximálně regulovat jejich stavy,” reaguje jeden z jesenických myslivců, který si nepřál zveřejnit své jméno, redakce je však zná.
Někteří odborníci ale upozorňují na to, že populace jesenických kamzíků, která dnes podle nich čítá 120, maximálně 150 kusů zvěře, horské přírodě nemůže škodit. „Aktuálně kamzík dle mého soudu nemá žádný vliv na jakékoli chráněné druhy rostlin v Jeseníkách. Není důvod ho likvidovat. Samozřejmě pokud by se během pár let rozmnožil třeba na počet 2000 kusů, byl by to problém. Ale to u kamzíka nehrozí,” říká Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a připomíná výzkum, který vědci v Jeseníkách prováděli před třiceti lety a z nějž tehdy vyplynulo, že 95 procent škod na vzácné horské vegetaci způsobují jeleni. Odpověď na to, jak kamzík škodí vzácné přírodě, by mohla dát studie, kterou MŽP plánuje zadat příští rok. Zda ji zadá, záleží na tom, jestli na ni najde peníze.
