HODONÍNSKO Boj o radějovskou oboru nekončí. Odpůrci její privatizace se snaží využít stanoviska ombudsmana, podle něhož obora právně neexistuje. Součástí opravy Bartolomějského náměstí ve Veselí nad Moravou je výměna kopule na věži kostela.
Radějov - Lesy České republiky dosud čekají na doručení rozhodnutí ministerstva zemědělství o směně pozemků, díky níž získal podnikatel Leoš Novotný více než tisíc hektarů radějovské obory.
A starosta Radějova Stanislav Knitl hledá cesty, kterými by ještě šlo privatizaci obory zabránit. „Připravujeme kroky k tomu, abychom zpochybnili samotnou existenci obory na základě vyhlášení kanceláře ochránce veřejných práv,” upozorňuje Knitl.
Odpůrci transakce včetně jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) a některých poslanců parlamentu, mezi nimiž je například Bohuslav Sobotka (ČSSD) či Walter Bartoš (ODS), argumentují především tím, že majetek Lesů České republiky by neměl být prodáván do rukou soukromých vlastníků. Zvlášť v případě tak cenné přírodní lokality a chráněné rezervace, jako je obora v Radějově.
Lesy České republiky se stanoviskem dosud vyčkávají.
„Jde o stěžejní rozhodnutí ministerstva ve věci radějovské obory. Ovšem musíme počkat na oficiální dokumentaci z ministerstva, kde bude rozhodnutí zdůvodněno,” řekl mluvčí státního podniku Lesy ČR Zbyněk Boublík.
„Do té doby nemůžeme a nebudeme celou věc komentovat. Po prostudování dokumentace se bude postupovat podle ministerského rozhodnutí, ale je jasné, že to nebude záležitostí jen několika dnů,” dodal Boublík.
Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová zveřejnila závěr úřadu ombudsmana, podle kterého daňčí obora v Radějově již od roku 2003 právně neexistuje. „Obora by neměla být provozována, protože po právní stránce již před lety zanikla,” vysvětlila Seitlová.
Kancelář ombudsmana se začala děním v oboře zabývat kvůli odstřelu přemnožených daňků, který nařídil po sporech s ochranáři Novotný. Právníci zjistili, že obora byla v roce 1993 založena protiprávně. Zákony již tehdy nedovolovaly intenzivní chov zvěře v přírodně vzácných lokalitách. Rozhodnutí je sice právně nezrušitelné, ale v souvislosti s novelou zákona o myslivosti z roku 2001 bylo třeba uvést všechny honitby a obory v republice do souladu s touto normou. Protože se tak v případě radějovské obory nestalo, obora podle právníků kanceláře ombudsmana po právní stránce v roce 2003 zanikla. Nelze ji údajně ani dodatečně legalizovat.
Právě na těchto závěrech staví svoji strategii radějovský starosta Knitl. „Máme právníka a máme připravený i určitý koncept, který lze označit jako trestní oznámení,” říká starosta. „Na základě vyhlášení ministerstva životního prostředí z roku 2008 bychom rovněž chtěli zamezit intenzivnímu chovu zvěře v oboře,” dodává Knitl.
