Národní park Šumava byl podle MF Dnes zlatý důl zejména pro Advokátní kancelář Bernášek. Například v prosinci roku 2009 uzavřela se správou parku smlouvu o poskytování právních, konzultačních a analytických služeb za 19,25 milionu korun. Za to měla hlídat veřejné nadlimitní zakázky, tedy zakázky nad dva miliony korun, a postarat se o jejich hladký průběh.
Správa parku zřejmě takovou kontrolu potřebovala. Už proto, že podle auditu sama právě zde zákon obcházela. Například v srpnu roku 2010 se společností Gordion uzavřela mandátní smlouvu, aby ji firma zastupovala v obchodních záležitostech. Cena: 1 999 999 korun. Tedy přesně o korunu méně, než kolik je limit, aby se stále jednalo o zakázku malého rozsahu a nemuselo se na ni vypisovat velké výběrové řízení.
„Ve smlouvě jsme identifikovali ujednání, u něhož se lze důvodně domnívat, že obchází obecně závazné právní předpisy. Výše plnění se nápadně přibližuje hranici dva miliony korun,” stojí v auditu.
Advokát Michal Bernášek dnes přesto tvrdí, že práce jeho kanceláře pro správu parku byla výhodná a levná, i když audit některé odměny jeho kanceláři hodnotí jako nadstandardně vysoké. „Například smlouva za více jak 19 milionů korun zněla na 11 tisíc hodin, ale vyčerpána byla jen třetina. My jsme pracovali pro správu za 1 750 korun na hodinu bez nároku na cestovné a další náhrady, a to mi nepřijde jako nadstandardně vysoká cena,” říká pro MF Dnes plzeňský advokát Bernášek.
Už v roce 2010 však park dostal pokutu od antimonopolního úřadu za třímilionové výběrové řízení na právní služby nastavené tak, že podmínky mohl splnit jen Bernášek.
Podobné to bylo i s nákupem terénních automobilů Nissan pro ředitele a náměstky. Nissany Qashqai měly stát necelých 1,5 milionu, Nissan Pathfinder necelých 800 tisíc korun. Dohromady by to bylo nad dva miliony korun a muselo by se vypisovat opět velké výběrové řízení. A tak správa parku rozdělila nákup na dva menší, a tím mohla oslovit pouze firmy, které chtěla.
„Tímto rozdělením zadavatel obešel zákonem stanovený limit dva miliony korun pro podlimitní zakázky. S ohledem na frekvenci výjezdů ředitele a jeho náměstků do terénu se domníváme, že nákup vozidel tohoto typu není zcela hospodárný,” píší PricewaterhouseCoopers v auditu, který získala MF DNES.
Zvláštní kapitolou je ale prodej dříví za stovky milionů korun. Tam je neprůhledností ještě více, už proto, že prodej vytěženého dřeva ze Šumavy měl na starosti jediný člověk, který auditorům odmítl předložit seznam odběratelů s tím, že se jedná o obchodní tajemství. Mužem, který rozhodoval o prodejích, je Karel Hanzík, už od roku 1993 vedoucí obchodního oddělení.
Právě za Františka Krejčího se na Šumavě vytěžilo vůbec nejvíce dříví v historii národního parku - každý rok zhruba 300 tisíc kubíků. Obchodní oddělení nikdy přitom nevypsalo žádné výběrové řízení nebo aukci na prodej dřeva a ceník tvořil sám Hanzík podle „osobních znalostí trhu”. Sám také určoval, komu bude dříví prodáno, a uzavřené smlouvy po něm už nikdo nekontroloval. „Hanzík byl požádán o předložení seznamu odběratelů, což odmítl s odkazem na obchodní tajemství a s tím, že takové podklady od něj nedostává ani ředitel správy parku,” píší ve zprávě auditoři.
Hanzík se dnes k auditu nechce vyjadřovat. „Audit se tu řešil celý minulý rok a už je to pryč. Systém se změnil, ale já se k tomu nechci vyjadřovat,” řekl podle MF Dnes ve čtvrtek Hanzík.
Co na to nové vedení parku?
Nové vedení správy parku v čele s ředitelem Janem Stráským závěry auditu zná. Stráský jej prý dostal od ministra v únoru loňského roku pár dní po svém nástupu a prý začal podle něj se změnami na správě parku. „Znamenalo to celou řadu opatření, třeba prodej dřeva jsme převedli pod ekonomický úsek, aby se nedělaly obchody mezi čtyřma očima. Udělala se veřejná nabídka všem firmám v regionu a přihlásilo se čtyřikrát více společností, než kolik odebíralo dříví do té doby. Zároveň deset až patnáct procent dříví se prodává přes aukce, abychom měli kontrolu cen,” říká v MF DNES Jan Stráský. Proč ani on nepřistoupil k podání trestního oznámení, zdůvodňuje tím, že zadavatelem auditu bylo ministerstvo životního prostředí, a ne správa parku.
To teď tvrdí: díky auditu děláme změny ve fungování správy parku. Proč ale nepodalo trestní oznámení, vysvětlovat také nechce. „Novému řediteli Stráskému byla navržena opatření, která zlepší fungování. Metodika třeba právě prodeje dříví byla špatná, ale nemyslím si, že by tam byla podezření ukazující na spáchání trestného činu, protože ceny většinou korespondovaly s cenami na trhu,” řekl náměstek ministerstva životního prostředí Tomáš Tesař, který byl na ministerstvu i za Františka Krejčího.
Krejčí pochybení odmítá
„Audit odhalil systémová, nikoli jednorázová pochybení v hospodaření správy šumavského parku. Audit tak potvrdil oprávněnost změny na postu ředitele. Nový ředitel Stráský dostal za úkol problémy, které vznikly za minulého vedení parku, vyřešit, a to zejména nakládání se dřevem a způsob vypisování veřejných zakázek,” prohlásil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Sám František Krejčí podle MF Dnes tvrdí, že audit neodhalil žádné fatální chyby, a rozhodně necítí, že by se dopouštěl čehokoliv protiprávního. „Například smlouvy s advokátní kanceláří byly v pořádku už proto, že jsme právníka potřebovali třeba kvůli minitendrům na zpracování dřeva, protože od jedné společnosti přišlo například 70 stížností. Odmítám, že by se na správě parku děly nějaké kamarádšofty. Správu parku prověřovala i protikorupční policie či kontrola z ministerstva financí a vše bylo v pořádku. Audit je běžná praxe, která vždy ukáže nějaké nedostatky a navrhne, jak je odstranit,” komentoval Krejčí.
Jihočeská policie včera ale nevyvrátila, že se případem auditu začne zabývat. „Můžeme zareagovat i na základě článku v médiích, když vyvstane podezření ze spáchání trestného činu,” řekl jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa pro letošní rok nařídil další kontrolu na správě parku. Tentokrát interní audit.
red.
|
Starosta Modravy Antonín Shubert k výsledků auditu v NP Šumava Starosta Modravy Antonín Schubert patří mezi nejhlasitější a nejodvážnější kritiky jakýchkoliv chybných kroků na Šumavě. Audit hospodaření šumavského parku v letech 2009 až 2011, který MF DNES získala a ukázala mu jej, ho ale rozpálil víc než aktivisté, kteří nedaleko Modravy loni v létě bránili stromy před dřevorubci a které ze srdce nemá rád. * Říkáte, že celé roky slyšíte, že na nic nejsou peníze, musí se šetřit, propouštět a lidé se bojí o práci. Tady leží audit, který ukazuje, jak správa parku plýtvala miliony korun. Jaké ve vás vyvolává pocity? Zpráva jasně hovoří o tom, že na správu parku vtrhlo hejno havranů, které trhalo rozpočet parku na kusy. Teď je nutno to vidět v kontextu, že správa parku hospodaří s veřejnými prostředky a má omezený rozpočet. A ten byl buď omezován, nebo musela správa parku ubírat z jiných kapitol, aby uspokojila havrany. To znamená, že se pak nedostávalo na prospěšné regionální programy jen proto, aby měli kamarádi a přátelé dostatek prostředků ze správy. A umělé rozdělování zakázek na menší do dvou milionů korun je něco úplně strašného, protože to je skutečná arogance. Rozdělit zakázku tak, aby se vešla do dvoumilionového limitu o jednu jedinou korunu, si nedovolí v této republice nikdo. * Je pro vás tento audit šokující? Víc než šokující. A to hlavně proto, že se s tímto dokumentem dále vůbec nepracovalo. Připadá mi to, že všichni jsou z něj natolik vystrašení, že se stal samizdatem namísto toho, aby se zveřejnil. Byl schován do nejtajemnějšího šuplíku. Proto je pro mě nejvíc šokující, že fundovaná auditorská společnost zjistí pochybení, navrhne řešení a nic se nestane. * Jak byste se zachoval vy, kdybyste byl na postu ministra? Jsou tam tak závažná pochybení, která by mohla naplnit skutkové podstaty trestných činů... To, co je tam popsáno, by si zasloužilo minimálně řešení na ministerstvu i správě parku. Legislativní odbor ministerstva měl audit posoudit, a pokud je podezření na páchání trestné činnosti, pak odpovědní měli odpovědnost nést. Přitom se na úrovni ministerstva nestalo nic. Jediné, co se zřejmě stalo, že si tehdejší ministr povolal ředitele Františka Krejčího a řekl mu, že musí odejít. To datumově vychází. Ministerstvo mělo ihned poslat na správu parku kontrolní skupinu, protože vnitřní odbor kontroly parku očividně nefunguje, a zbytečně se za to tedy utrácí peníze ze státního rozpočtu. Okamžitě by toto oddělení mělo vylétnout a lidé, kteří jsou za popsané skutky odpovědní, by měli být vyšetřováni. * Vzpomeňte na dobu, kdy jste slýchali, že na nic nejsou peníze. Jak se teď cítíte po přečtení auditu? To ve mně vyvolává pocit, že obce nejsou potřebné, ale potřební jsou jiní, kteří mají uzavřené smlouvy. Miliony by měly plynout do nejcennějších území, a ne do kapes kamarádů, přátel a spřízněných a bývalých zaměstnanců. Tento audit jasně prokázal, že místo aby se zkvalitnila péče o Šumavu, šlo o to, aby se zkvalitnily příjmy přátel. * Co takový audit vyvolá mezi lidmi, až se dočtou, jak celý systém fungoval? Lidé jsou tři roky masírovaní, že správa parku musí být nejčistějším subjektem v rámci veřejných zakázek. Tento materiál jasně říká: Milý šumavský člověče, my jsme s tebou vyběhli. My jsme potřebovali na tobě ušetřit, abychom mohli mít pro kamarády miliony. A navíc, ty miliony jsou vynakládány na to, abychom tebe, milý šumavský člověče, mohli buzerovat. Abys ty musel koupit počítač, připojení k internetu a hlídal, jestli se někde objeví hloupý minitendr, do kterého se přihlásíš za absolutně podměrečnou cenu, zatímco advokátní kancelář měla nadprůměrné příjmy. Já bych zvracel, protože to nejhnusnější je, že správa parku buzerovala lidi, že musí dodržovat zákon o veřejných zakázkách, snížila hodnotu lidské práce na absolutní minimum a lidé dělali pod minimální mzdu jen proto, aby přátelé, kamarádi a známí měli nadstandardní příjmy. * Určitě jste se zamýšlel nad tím, proč o tomto auditu nikdo až dosud nevěděl a nemluvil. Proč si myslíte, že jej dosud nikdo nepoužil a ani vy jste o něm nevěděli? Je to otázka politiky. Někdo rozhodl, že tento audit je neúnosný, nebude zveřejněn a nikdy nikde se nebude říkat, že něco takového existuje. A druhá je pak rovina, že se tím potřela osobní odpovědnost jednotlivých lidí. Lidé, kteří s ním museli přijít do styku, vůbec nic nekonali. Jediné, co ministerstvo udělalo, tak nařídilo zlepšit morálku prodeje dřeva. Ale to je jen minimální část, o které tento audit hovoří. Lidé, jejichž výsledky jsou zde auditovány, nemají dávno ve státní správě co dělat. A nejstrašnější je to, že spousta lidí zůstala na svých postech. Tím se jen potvrzuje heslo, že uděláš-li průser, budeš povýšen. Zdroj: MF Dnes |
