Ilustrační foto: Smíšený smrko bukový les v okolí Velkého Blaníku. Autor: Jan Řezáč
V rámci akce EuMIXFOR mezinárodního programu COST řešili na národní úrovni projekt Koloběh živin ve smíšených lesích. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jak se liší vývoj tloušťkových přírůstů smrku a buku v monokultuře a ve směsi, a které faktory či jejich kombinace ovlivňují velikost přírůstů. Výsledky studie na plochách s různými podmínkami růstu ukázaly: Tloušťkový přírůst obou dřevin je v monokultuře a ve směsi podobný bez ohledu na kvalitu stanoviště.
Vyšší odolnost vůči nepříznivým vlivům a s tím spojený stabilizační efekt na produkci a porostní strukturu patří mezi hlavní výhody smíšených porostů. Z pohledu lesního hospodářství je však důležitá i otázka výše produkce směsí v porovnání se stejnorodými porosty. Efekt smíšení na produkci dřeva se může lišit v závislosti např. na vývojové fázi porostu, hustotě porostu, druhu smíšených dřevin, zastoupení dřevin ve směsi, či klimatických podmínkách.
Výzkum se uskutečnil na sedmi různých plochách sítě monitoringu zdravotního stavu lesů ICP Forests. V blízkém okolí monitorační plochy byly následně založeny dvě nové plochy tak, aby v každé oblasti byla k dispozici trojice ploch (čistý porost smrku, čistý porost buku a smíšený porost) v obdobných přírodních podmínkách.
Řešitelé na plochách odebrali vývrty pro retrospektivní analýzu vývoje radiálních tloušťkových přírůstů smrku a buku, zvlášť v čistém porostu a zvlášť ve směsi.
V laboratoři byly vývrty vysušeny a seříznuty. Následně byly změřeny šířky letokruhů. Speciální analýzou (ANCOVA) byl otestován vliv faktorů lokality, druhu dřeviny a smíšení (tj. výskyt v monokultuře nebo ve směsi) na velikost průměrných radiálních tloušťkových přírůstů. ANCOVA prokázala, že velikost přírůstu je ovlivňována především druhem dřeviny a lokalitou, faktor smíšení není pro jednotlivé dřeviny významný.
Výsledky analýzy dlouhodobého trendu tloušťkového přírůstu buku ukázaly, že zatímco v nesmíšeném porostu přírůst akceleruje v mladém věku a pak rychle klesá, ve směsi buk z počátku přirůstá pomaleji, ale přírůsty jsou více vyrovnané a pokles s věkem je méně intenzivní. Pozitivní efekt smíšení na přírůst buku se projeví až v dospělém věku, kdy oslabuje kompetiční výhoda smrku. Svou roli zde hrají i výchovné zásahy, které většinou protěžují buk na úkor smrku.
Smrk vykazuje shodný dlouhodobý trend vývoje tloušťkových přírůstů ve stejnorodém porostu i ve směsi po celou dobu života.
„Buk a smrk představují ideální typ směsi, neboť se jedná o kombinaci listnaté a jehličnaté dřeviny s odlišnými ekologickými nároky a odlišnou morfologií kořenového systému. Dřeviny se pak vzájemně doplňují ve využití růstového prostoru a zdrojů prostředí. To dává předpoklad nejen vyšší stability směsí, ale také jejich vyšší produkční úrovně v porovnání s čistými porosty. Naše studie však neprokázala významné rozdíly mezi tloušťkovým přírůstem buku ve směsi a v čistém porostu v porostech do 60 let věku. Stejné výsledky byly potvrzeny i pro smrk," shrnují závěry svého zkoumání autoři studie Monika Vejpustková, Tomáš Čihák a Vít Šrámek.
Vědecký článek o tomto výzkumu najdete zde.
Kontakt na řešitele: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM (12. 3. 2019), red.
Komentáře
jen zkusím popsat trochu praxe.
Kombinace dřevin dobrá, ale pouze v oplocení, což asi všude není možné a i když je oploceno, kdo zaručí, že se do oplocení nedostane "nedostatková" spárkatá!!!
Stačí jednou za deset let a je konec. Zůstane "možná " smrk.
Ale jak dnes křičí myslivci, že chtějí mít ve stavech běžně "kus velkého masa" daňčí a možná i siky a muflony, tak se rozlučme i se stromy nad deset let věku.
Bylo by dobré a dlouhodobě výhodné, kdyby se tenhle přístup k pěstování lesů víc rozšířil, nejspíš k tomu ve větší míře dojde, teď když se smrk dostává do nelibosti. I to by se ale mělo dít v rámci rozumných mantinelů, a ne ode zdi ke zdi podle hesla smrk je fuj. Pěstování porostních směsí buku se smrkem je výborné na hodně stanovištích u nás. Buk je velmi zajímavá, odolná a lesnicky výhodná dřevina, má však jednu vadu - neroste na něm smrkové dříví...
1) Umělá výsadba - včetně přesazování jedinců z místních populací. Větší množství menších oplocenek (do 1000 m2) je základ, individuální (bytelné!) oplůtky jsou doplněk
2) Okamžité ukončení těžby dospělých plodných jedlí (a výjimkou jedinců silně napadených jmelím)
3) Následuje (v měřítku 20-30 let) plošné zmlazování jedle všude tam, kde byly ponechány jedle dospělé
4) Toto zmlazení je třeba každý rok natírat, a to do výšky cca 1 metr - pouze terminál, v případě řidšího náletu i horní přeslen. Ne dříve než v listopadu (riziko smytí)
5) Plošná hustota jedlových jedinců v dané oblasti narůstá, zvěř je nestačí zdaleka všechny likvidovat, resp. přestává je přitahovat, protože už nejsou pro ni raritou, zajímavostí
6) Jedle se stane běžnou součástí podrostu, ve výškách semenáčků až několikametrových stromků.
Od této chvíle pracujeme klasickým podrostním způsobem, oplocujeme a natíráme už jen individuálně.
Objevujeme Ameriku - toto se o jedli i buku ví dávno. Jenže všechny předchozí generace, které to věděly, byly umlčovány saskolesnickými hovady, pro které les bez smrku nebyl lesem, ale pouhým chrouštím. Pro hlupáky, slabochy a zbabělce Německo náš vzor - nejen v lesnictví. Doufám, že dnes je už pro tyto hlupce vyhrazena v lesnickém pekle příslušná lavice hanby.
Jak to vypadalo v praxi? Stačí se podívat na leteckou mapu. Obec Kněžice nedaleko Brtnice u Jihlavy. Na mapě mrkněte na sever a mírně vlevo. Krásné dva pásy smrkoviště v polích. Porost do 30-ti let. Nm.výška 550 metrů, ideální podmínky...
Samostatnou kapitolou je pak přístup podniku LČR ke kůrovci v posledních 3 letech. Za to by snad měl někdo nést odpovědnost. Tedy ve fungujícím státě, ne v ČR, jak vidíme.
A zalesnit zetku (v 550 m n.m. u Kněžic) je asi skutečně nejvhodnější smrkem, ale jako přípravnou dřevinou s obmýtím cca 40 let (což je zrovna ekonomické obmýtí) a až potom tam teprve vysadit pořádný les. A bez dotací.
Promiňte, ale já ne. Na to jsem v životě viděl už příliš mnoho opuštěných jd nebo bk oplocenek, na které si někdo po 15 letech náhle vzpomněl, vyřezal měkké dřeviny, ponechal těch možná deset přeživších boučků nebo jedliček, které v půlhektarové oplocence zbyly, a přezalesnil smrkem.
Ne, tak to nebude. Pokud se ta "přípravná dřevina smrk" za těch 40 let vytěží, tak jenom proto, že ji bude momentálně žrát kůrovec. Jinak Vám tam zůstane dalších 50 let, a místní plantážníci u toho budou mlaskat blahem.
A pokaď bude smrk na tom bývalém poli růst nejenom po 40 letech, ale i dalších 50 let, nebude to náhodou důkaz, že to byla dobrá volba?
A vo tom to je. Jak říkal božský Kája - zadarmo zpívají jen ptáci. Nebo hezky staročesky - zadarmo ani kuře nehrabe. Takže dokud stát nepřispěje na změnu dřevinné skladby a úhradu ztráty výnosu z lesa tím způsobené (jde především o celospolečenský zájem), mnoho se nedočkáme.
A strašit neustále kůrovcem - ty lesy okolo Kněžic a dále na Třebíčsko docela znám a za tou kůrovcovou apokalypsou vidím především vybodnutí se na zásady ochrany lesa proti kůrovci, výchovou v minulosti počínaje a rozvozem kůrovcovým taxi konče.
Moje druhá námitka se týká ceny, kterou zmiňujete. Cena za prodanou dřevní hmotu totiž není cenou skutečnou či konečnou, která by mi ukázala, jak efektivně nebo neefektivně jsem na ploše X vypěstoval, vytěžil a prodal dřevinu Y. Když pominu kůrovcem způsobený více než 50% pokles cen smrku v uplynulých 5 letech, tak tu máme ještě řadu položek, které lesničtí fundamentalisté "jaksi" do svých standardních kalkulací odmítají zahrnout:
- umělé zalesnění (často opakované) vs. obnova z bukových či jiných náletů
- generaci po generaci, obmýtí po obmýtí klesající bonita lesní půdy v případě porostů s převahou boreálních dřevin
- neschopnost bezlesí či silně podzolizovaných půd pod smrkovými plantážemi ohledně zadržení povodní, ať už bleskových či vícedenních, vs. hmotné škody na majetcích občanů, zemědělských plodinách i ŽP pod nimi.
Nezbývá než opakovat - smrk možná BYL výnosovou dřevinou v podmínkách fatálního hladu po dřevu v počátečních stádiích průmyslové revoluce, ale naprosto není a s největší pravděpodobností už ani nikdy nebude výnosovou dřevinou v podmínkách zcela jiné struktury krajiny, klimatu a zejména diametrálně odlišné společenské objednávky v situaci 21. století.
Ale já psal o listnáčích v I. generaci lesa na původně zemědělských půdách v podmínkách Vysočiny, primárně chudých na vápník. Hektary a hektary takto založených bukových porostů jsem viděl, z hlediska výnosu z lesa pochybná investice.
Konec éry smrku - doporučuji k četbě:
http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:50e182fd-c5e0-11e4-9f52-001b63bd97ba
a
http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:c08eb9f2-c5e1-11e4-9f52-001b63bd97ba
Dubu zemědělské půdy zdaleka tolik nevadí jako buku, a to ze dvou důvodů. Jednak funguje z nemalé části s pomocí mykorrhizy, a jednak se velice rychle dostane kořeny do vrstev, kde je rozdíl mezi lesní a zemědělskou půdou už pouze minimální.
Jinak - na podmáčená místa máme olši. Na kamenité svahy lípu či jilm. Na mineralizovaná stanoviště klen. Na suchá stanoviště babyku. Na svěží habr. Smrk se dá kromě vysokých hor nahradit úplně všude, chce to jen chtít.
Jinak - na podmáčených stanovištích místo olše může růst smrk, na kamenitých svazích místo lípy či jilmu taky, na mineralizovaných stanovištích obdobně, na suchých spíše borovice (výjimka), na svěžích jakbysmet (ty bonity!), no a z hor ho buk nevytlačí.
Ale musí se to umět pěstovat, např. necpat smrk ze svěžích stanovišť vyšších poloh na vysýchavá nižších poloh (v tom má dnešní lesnická genetika trochu hokej).
To, čemu se říká přirozený areál výskytu smrku, nebylo způsobeno tím, že jinde by ten smrk nedokázal růst a prosperovat, ale tím, že před cca 6000 lety se mezi dub a smrk od západu i východu vklínil buk, z dnešního pohledu téměř jako invazivní dřevina (zdůrazňuji téměř!), který smrk převálcoval způsobem obnovy porostů. Jedle přišla ještě později a v šíření byla pomalejší.
Když bych to otočil - a záleží pouze na úhlu pohledu a osobních či společenských preferencích, přírodu z toho vynechme - lesníci na základě celospolečenské poptávky po rovném stavebním dříví od cca 18. století nebývale rychle napravili, co přivandrovalec buk způsobil.
Ona celospolečenská poptávka byla vyfutrována základním předpokladem - penězi, pro ně naštěstí pouze na bázi dodavatelsko - odběratelských vztahů (překrásný to termín doby nedávné, jinak volný trh).
Takže dokud někdo nevymyslí nové, převratné zákony ekonomiky zcela nepodobné těm dnešním nebo neobjeví nové trhy na prodej křivé bukoviny za vyšší ceny než rovné smrkové kulatiny, bez přispění společnosti na úhradu "celospolečenských funkcí lesa" se dál budou sázet smrky (borovice, modříny, douglasky) v míře, dané nutností vydělat si na údržbu lesa prodejem dříví v něm vytěženém. A nejlépe se těží na plantážích.
Jenže! Ona se ta jedle nějak nedá pěstovat na těch plantážích, a to je její největší problém. A vy jste se rozhodli, že les BUDE mít podobu plantáží, i kdyby na chleba nebylo.
Ekonomika? Opravdu? Co si pod tím má veřejnost představit? Těch mizivých 0,8% HDP za dřevo, navíc před současným pádem cen? Jak dlouho ještě bude společnost tolerovat zničenou, zhutněnou, odplavenou lesní půdu, paseky s nefungující půdoochrannou funkcí, sídla zničená níže po proudu bleskovými povodněmi, totálně rozházenou distribuci srážek v krajině ... a to vše a ještě mnoho dalšího kvůli těm SMĚŠNÝM a ZCELA MALICHERNÝM 0,8% HDP?
Co se týče ekonomiky – podíl sektoru lesního hospodářství na celkovém HDP je nižší, dnes již cca poloviční, než uvádíte. Tím spíš by pro společnost neměl být problém ročně pár miliard do lesů nalít na alespoň částečnou úhradu těch neustále proklamovaných celospolečenských funkcí lesa. Třeba právě formou úhrad za zvyšování podílu jedle v porostech - ty dnešní dotace na výsadbu MZD jsou výsměchem nutnému úsilí majitelů lesů s tím spojených, o rentabilitě takového počínání ani nemluvě.
A pokud hovořím o ekonomice (lesního hospodářství) a nutnosti vydělat si na provoz prodejem dříví, mám vždy na mysli ekonomiku jednotlivého lesního podniku (o výměře několika arů či tisíců ha, kdy peníze do lesa vkládané poměřujete s penězi z něho získanými), ne lesa provozovaného jako zálibu, kde majitele netrápí, kde na to bere peníze.
A tou zničenou, zhutněnou, odplavenou půdou, sídla zničená níže po proudu bleskovými povodněmi, totálně rozházenou distribuci srážek v krajině – to jste měl na mysli dnešním způsobem zemědělsky využívanou krajinu, že?
Vy toho mnoho říkáte, ale asi si neuvědomujete, že hodně sdělujete i těmi informacemi, které ... přímo nesdělujete.
S druhým odstavcem souhlasím - a jsem přesvědčen, že to tak i bude, pouze je otázkou, kdy. Ekonomika LH bude za stávajících klimatických trendů asi tak důležitá, jak ekonomika učitelství na prvním stupni ZŠ, nebo ekonomika centra pro postižené děti, tedy ekonomika čehokoliv jiného, kde primárně ekonomická fce hraje zcela podružnou roli.
Ty miliardy do lesů tedy nality budou, ale to už ty lesy budou vypadat zcela jinak, než jak vypadají dnes.
A k poslednímu odstavci - ne, neměl. Měl jsem na mysli měsíční krajinu pasek zabuřeněných třtinou, bezem a ostružinou. Měl jsem na mysli mrtvolná smrková pole od obzoru k obzoru, po jejichž pomalu se rozkládajícím jehličí odteče voda jak po PE plachtě. Měl jsem na mysli surový podzol hned pod touto vrstvou, tam, kde ještě před stoletím kvetl právě teď lýkovec, voněly koberce plicníků, sasanek a petrklíčů.
Klidně Vám to vysvětlím podrobněji, bude-li třeba.
Ono stačí opravdu velice málo a lesnictví přejde z kompetence MZe pod MŽP. V té chvíli nebude to vymodlené české rovné plantážní dřevo zajímat v podstatě nikoho. Samozřejmě, bude ho zapotřebí, stejně jako dnes. Takže se doveze - z míst, kde se na rozdíl od nás vypěstuje levněji (se zahrnutím VŠECH nákladů, tedy nejen těch, které se plantážníkům hodí do krámu) a skutečně trvale udržitelně - Rusko, Pobaltí, Skandinávie.
Co s tím uděláte? Vůbec nic. Proč? Protože nedokážete změnit ekologické požadavky smrku. Nebudete schopní pokračovat v pěstování smrku na ŽÁDNÝCH stanovištích, pokud tam budete mít klima, jaké bylo až donedávna ve středním Maďarsku. Můžete sázet ty nebo ony směsi smrku v podstatě s čímkoliv - pokud vám kůrovec vylétne čtyřikrát ročně a bude žrát i většinu zimy, tak si ty "své" smrky najde, i kdyby byly třeba jen čtyři ve dvacetihektarovém listnatém porostu - doporučuji návštěvu jižní části Vysočiny, jižní Moravy apod.
ČHMÚ dnes vydalo další měsíční předpověď - s výjimkou začátku příštího týdne má být v ČR období až do konce dubna teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné. Takže první letošní rojení kůrovce bude zřejmě pouze pro ty nejsilnější povahy...
Neupírám Vám znalosti, pane Renso, ale nehrajte si na objektivitu, když z drtivé většiny Vašich názorů čouhá jako sláma z bot snaha nacpat smrk kamkoliv to jen trochu půjde a pak to nějak zpětně omlouvat. Počítáte v duchu zřejmě s tím, že i to, co je teď, se zase "nějak přežene" a vše se vrátí do starých kolejí. No tak si tedy počkejme.
A co se týká úhlu pohledu - jako homo sapiens jsme limitováni délkou života, tedy cca 70-80 let. Z toho pramení v naprosté většině zkreslený pohled a vnímání. Pamatujeme si les z dětství a jakákoliv odchylka je záminkou ke srovnávání.
Leč přírodní zákony jsou jednoduché, ale nekompromisní, přísné. Boj o přežití, to je jedno ze základních pravidel. Být, žít, přežít, předat geny. Adaptace, posun v genech, předávání informací pokolením. Konkurenční boj rostlinných druhů o stanoviště. Konkurence, kompetice, symbióza atd.
Dlouhá období pozvolného střídání dřevin v rámci konkurenčního boje. Tisíce let přirozeného "šlechtění". Období dominance dubu, jak píšete, postupně končící atakem dalších dřevin a vlivem homo sapiens.
Záleží na úhlu pohledu. Při pohledu vesmírnou optikou lze považovat současnou kůrovcovou kalamitu za nepatrnou historickou anomálii, vztaženo k rozloze ČR a její lesnatosti.
Teplota, klima, srážky, délka vegetační doby atd. pro Vás opravdu nehrají žádnou (či hrají, ale pouze podružnou) roli?
Mimochodem, smrk se zmlazuje na těch loukách překvapivě dobře, ale...
Je to doslova apokalypsa.
Je to až mrazivé, ale bylo to právě saské lesnictví, které smrku jako dřevině nejvíce ublížilo. Kolik z dnešních plantážních smrků by dokázalo, jako jejich praotcové, desítky a někdy i sto let živořit v hlubokém stínu, aby pak po pádu stromu nad nimi vystřelili k nebi, tak, jak to díky ignoraci ze strany německého lesnictví umí jedle?
Dnešní plantážní smrk a smrk hercynských pralesů, to je jako sibiřský vlk versus čivava. Má to stejné geny, může se to dokonce mezi sebou křížit - ale totéž to už opravdu dávno není;-)
Chybí tu opravdu ta vlákna..tohle je odpověď Rensovi z 2019-03-20 v 11:18
Souhlasím s nerespektováním zásad ochrany lesa proti kůrovci.
Ale použití smrku jako přípravné dřeviny a jeho degradaci na pionýra považuji za lesnickou aroganci.
prirozenelesy.cz/node/45
A odkazy na tyto neudržované a staré stránky pana Košuliče zde byly již vícekrát, obsažené informace jsou dobře známé z učebnic Lesnické typologie a fytocenologie (Buček, Lacina, Plíva, Průša a spol.).
Jsem klidnější a opět jste mi vrátil respekt k většině lesnického stavu a jeho práci, o které jsem poslední desetiletí intenzívně pochyboval.
Teď ještě uklidnit laickou veřejnost ovlivněnou duháky a některými pomýlenými jedinci z akademické obce a bude vše OK.
Redukovat aktuální velmi špatný stav našich lesů na otázku přípravných dřevin je toho dalším důkazem.
Činí tak většinou malí lidé, kteří nemají ponětí o účincích dospělého lesa a kteří problematiku ochrany lesa omezili na ideologii přirozenosti (naturalness).
Já osobně preferuji širší koncept přirozenosti/odolnos ti/ekologické integrity, jak jej koncipoval pan Hoobs a další světové kapacity v oboru ekologie.
Vysmívání se škodám v důsledku mortalitních parazitů nebo psychopatické kádrování lesnických škol a přípravných dřevin, to ke skutečné ekologii nepatří !
"Širší koncept přirozenosti" je něco jako trochu těhotná, a trochu netěhotná žena. Neexistuje, je to pouze úniková ulička plantážníků, která zároveň funguje i jako jakýsi IQ test - nad jistou hodnotu se do ní už nikdo nedá nalákat.
Nerozumím, proč se vyjadřujete k lesnické ekologii, když o ní zjevně nic nevíte. Já zase například měřím skoro dva metry a vážím přes sto kilo, neměl jsem tedy nikdy postavu např. na balet, proto se k němu zásadně nevyjadřuji. Chybí Vám pokora k k uznání zásadních chyb, na kterých i Vy nesete spoluzodpovědnost.
přečtěte si toto a potom polemizujme:
"Guiding concepts for park and wilderness stewardship in an era of global environmental change", Richard J Hobbs, 2010
co se týče Vašich monstrózních tělesných rozměrů - onehdá jsem Vás vyzval k souboji protože jste mne bezdůvodně urážel a stejně jste neměl zbla cti jej podstoupit, protože pozice ke všemu se vyjadřujícího hňupa, který za svými postoji stojí pouze tehdy, když se mu to hodí, tato pozice Vám vyhovuje nejlépe. Zdraví Vás tintítko 181 cm, 95 kg
Za svými postoji si stojím a je lehké dokázat, že je neměním. Mimoto nevidím pražádný důvod, proč si lámat končetiny v soubojích s nějakými plantážníky, kteří jsou údajně odborníky (vždyť přece vystudovali technologii výroby smrku, no ne?), navíc když jim - v přeneseném významu - ty končetiny láme a zláme to, co se momentálně děje v našich lesích. Jen si to vyžerte sám, máte co - a opět metaforicky: i když už se pak nepochybně převlečete za nějakého civilistu jako Himmler po válce, stejně Vás to před norimberským tribunálem nezachrání.
Toto nám bohužel kazí extrém v počasí, ale i jeden velký podnik, který zde kůrovce již řadu let pěstuje.
A v mém názoru nepomůže ani to že mi poslal "Nekrm brouka". Zatím jej ten chytrý obesílatel a alibista výrazně krmí sám. Co je mi platné, že vedle mého 1,5 ha pozemku, který je zatím v pořádku, ho sám má cca 500 - 800 m3 aktivně opuštěného a částečně hibernovaného v kůře usychajících smrků bez zásahu. Ten očekávám jako loni cca v červenci. Ale k věci, byl jsem se podívat v cca 80 letém lese, ideální skladby-JV, JS,BK,DB,BŘ,TP,HB a třešeň a musím říci, že sucho úřaduje i tam a ze zakmenění 10 je dnes sotva 6 a schnou a všechny bez rozdílu, jen st. podnikem pěstovaný kůrovec tu chybí...Tak v čem to je....
Diverzifikace investičních rizik, v lesnickém pojetí by to měla být právě pestrá dřevinná skladba.
Jedle je samostatná kapitola. Nevím, zda ji někdo pěstuje s tím, že ji předá v 60 letech budoucímu pokolení, aby toto ji předalo pokolenímu dalšímu atd. aby 6. a další koleno mohlo obdivovat jedle ve věku 350, 400 a více let.
Primárně o produkci v tomto případě určitě nejde.
říkáte to správně, ale v lesích u st.podniku s projektem "Nekrm brouka", "největších odborníků" vidím, jak kácí a kácí a to nejen kůrovci sežrané SM, ale i další dřeviny, které nejsou napadené a to zejména douglasku DG, modřín MD, buk BK, borovici BO, a další a to přesto, že by mohli sloužit jako základ pro přirozené zmlazení a zároveň jako stínění pro nové stromky a to mi rozum nebere. O jakou že to jde lesařinu a staré tradice. Když se podívám do historických materiálů z 18 století vidím úplně jiné způsoby výsadby a pěstování. jiné druhové složení a využívání přirozeného zmlazení a popd. A to nechci rozebírat pěstování lesů za Lichtenštejnů, od kterého by se také dalo učit...
A pro p. ministra na jeho dnešní prohlášení-pomoc zemědělcům-sucho a co lesy!!!! Bez žádné plošné dotace, bez podpory chemie a hnojiv a pod.
Snížení chemie v zemědělství o 7 %-úspěch, ale na úkor lesnictví, které tato procenta mělo, ale přišlo o ně, jelikož jednou za sto let nebude drobný vlastník postupovat martýrium povolení, školení a poplatků, když to po dobu dalších cca 100 let na ha lesy dále nepotřebuje. Tak se vám to povedlo??? Zemědělec vedle lesa za dotace chemizuje cca 6x do roka a dvakrát mi les i pohnojí, vždyť na to má!!
U pozemkových úprav jsem neviděl vznik 1 meze a to za posledních 20 let a dnes to naráží na řadu legislativních překážek. Ale za naše peníze (z dotací a velkých) opět zemědělci založí nesmyslné biopásy a pod., které velká voda v pohodě přeleje.
Jak to sleduji, zemědělec dostane dotaci-plošnou ať prší, nebo je sucho, nebo se neurodí, nebo se zase hodně urodí a tak dál- a co lesy???? NIC!!!
Na rozdíl od Vás mám na mysli poznání malosti ve vztahu k přírodě. Snášení "argumentů" podložených tisíci studií a vědeckých prací, které jsou po letech zpochybněny v některých závěrech, k ničemu nevede.
Pamatuji si slova vynikajícího pedologa z lesárny, který nám sdělil, že půdní procesy ovlivňuje takové množství proměnných, že nejsme s to predikovat přesný vývoj v různém časovém horizontu. Tím je řečeno hodně.
A předchozí reakci jsem nemyslel ironicky, buďte klidný. Jako autoritě z ÚHULu Vám věřím.
Kádrování lesnických škol? Ty se historicky znemožňují samy, k tomu není zapotřebí kádrový či ideový pracovník.
U nás vše navíc zastřešují aparátčíci na MZe, kdy cílem většiny je hájení vlastních koryt a přihrávky kamarádům ve firmách v lesnickém byznysu.
Ideální stav odpovídající statusu tržní ekonomiky.
Zcela s Vámi souhlasím, co se týče malosti poznání ve vztahu k přírodě. To je ale v podstatě dost složité vyjádření, protože řada lidí u nás by řekla, když nevíš tak poslouchej vědce - ti tomu rozumí. Potíž je v tom, že tato glorifikace vědců nemusí mít žádné opodstatnění - jsou vědci a vědci (jako všude a ve všem). Znám celou řadu úplných pitomců, kterým nebudu sahat po kotníky protože mám nižší úroveň predikátu. Píšu pitomců proto, že tito lidé MAJÍ schopnosti chovat se šetrně a pravdivě a přitom to nedělají a raději tlučou prázdnou slámu a čerpají dotace na výzkum, který nic nepřináší. Je to celá řada tzv. biovědců - ekologů, kteří jediné co dokážou je navrhnout režim bezzásahovosti, přičemž se naposled přijde na to, že bagry mohou zahrnovat odvodňovací příkopy, ale redukovat brouka se nesmí.
K úrovni lesáren mám tento postřeh - jeden známý přešel před cca 8 lety ze studia 3. ročníku Přirodovědy na UK na lesní inženýrství. Nevím jaké pitomosti ho kde učili, ale řekl mi, že byl zaskočen vysokými požadavky lesárny v oblasti botaniky, pedologie apod., že toho chtěli víc na lesárně, než na přírodovědě. Technokratické dozvuky určitě lesnické školství s sebou nese, ale určitě to není podstata problému. Nějaké saské lesnictví je naprostá marginalita, ale je to chytlavé a dobře znějící (opět ti hrozní Němci), takže se to ujalo a bují to hojně ačkoliv je to v kontextu naprostá pitomost !!!
Naprosto technokratický přístup, podle kterého se mnohdy velice necitlivě roky postupovalo.
Problém je dále v tom, že výsledky v praxi vidíme po dlouhé době a pak je snadné "najít viníka".
Nepochybuji, že autoři tohoto modelu tak postupovali před mnoha lety v dobré víře.
Co více k tomu dodat.
Chybí tu vlákna, taky se v tom někdy ztrácím, co k čemu patří.