Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Poslední kalamita podkorního hmyzu, které Česká republika i okolní státy čelily v letech 2018–2023, zřejmě odeznívá. Před lesníky a vlastníky lesů stojí nové výzvy v podobě zalesňování vytěžených ploch, péče o kultury vzniklé umělou obnovou i o nárosty vzniklé přirozenou obnovou. Výzvou je také výchova nových mlazin, které na kalamitních plochách postupně vznikají. Necelé tři roky laboratorních a terénních prací vědců z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), ČZU v Praze a MENDELU v Brně nyní přináší odpovědi na otázku, do jaké míry dochází ke změnám na lesních půdách po kalamitních těžbách.

Vývoj klimatu, projevující se častějšími výkyvy v rozložení srážek i zvyšováním průměrných teplot vzduchu, vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní).

Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče.

V posledních desetiletích v Evropě, včetně České republiky, roste počet volně žijících kopytníků. Výrazný nárůst populace byl zaznamenán nejen u původních druhů kopytníků, jako je prase divoké či jelen evropský. Nárůst početnosti vykazují také introdukované druhy, mezi které u nás patří jelen sika, daněk skvrnitý, nebo muflon. Tento trend má velmi negativními dopady na lesní porosty.

Jedle bělokorá se v minulém století potýkala s velkými výkyvy vitality a zdravotního stavu, což v kombinaci s pro ni nevyhovujícími hospodářskými opatřeními vedlo k úbytku jejího zastoupení v lesích nejen na našem území, ale i např. ve Španělsku, Itálii a Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo na Slovensku. V posledních dekádách se však zdravotní stav jedle zlepšuje, a to především ve srovnání se smrkem ztepilým nebo borovicí lesní. Setrvávajícím faktorem limitujícím rychlejší návrat jedle na odpovídající stanoviště je silné poškozování zvěří.

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě je za nejvíce ohrožený region považován Mediterán a dále kontinentální mírná zóna, tedy i Česká republika, resp. její významná část. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se rozhodli demonstrovat vliv klimatické změny na aktivaci a aktivizaci biotických škůdců a zkoumali, jak tito škůdci mohou ovlivnit dosavadní pěstební postupy. Pro tento účel si vybrali dva rody – Dub (Quercus spp.) a Ořešák (Juglans spp.), jejichž druhy jsou oblíbené v ekonomicky zaměřených pěstebních systémech (modelech) poloh střední Evropy a České republiky.

Nepříznivý vývoj klimatu v posledních několika letech se negativně projevuje i na porostech borovice lesní. Kombinace sucha, podkorního hmyzu a houbových patogenů nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav a v mnoha oblastech ČR dochází k alarmujícímu nárůstu odumírání. Při následné obnově borových porostů nelze ale rezignovat na jejich produkční funkci.

Letošní rok si připomínáme 100. výročí od založení oddělení ochrany lesa v roce 1921, pozdějšího Ústavu pro ochranu lesa, jehož vznik byl iniciován tehdejší potřebou účinných nástrojů pro boj s mniškovou kalamitou. K příležitosti tohoto jubilea dnešního Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) si redakce Lesnické práce v korespondenčním rozhovoru povídala se současným ředitelem Vítem Šrámkem o jeho začátcích při nástupu do vedoucí funkce, poslání a roli ústavu při aktuálních výzvách a potřebách lesnictví i o významu stého výročí a budoucí úloze této instituce.

Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.