Počet žádostí podle něho roste. V lednu jich bylo 16, v únoru 24 a v březnu do půlky měsíce 26. Státní pozemkový úřad dostal 41 výzev, dalších 25 směřovalo ostatním takzvaným povinným subjektům, k nimž patří třeba Lesy ČR. Žádosti je možné podávat do konce roku. Bendl také označil za zbytečné nyní zveřejňovat podrobnosti o výzvách, po čemž volá část opozice. Ministr zdůraznil, že úřady nic netají, ale neměly by vydávat spekulativní informace typu "možná bude vydáno, nebo zcela jistě bude vydáno". "V okamžiku, kdy k rozhodnutí úřad dospěje, není důvod ho nezveřejnit. Ale je klidně možné, že spousta žádostí nebude mít všechny podklady, které jsou potřeba," dodal P. Bendl.
Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 000 hektarů lesních pozemků. To je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahuje také asi na 120 bytových domů, tři kláštery a stejný počet zámků a několik set rybníků.
Geodetické práce při restitucích bude provádět SPÚ
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí již vláda se zástupci církví uzavřela smlouvu, přestože na to podle původního ujednání měla čas až do konce září. Ze 17 společností se finanční náhrady vzdala Bratrská jednota baptistů.
Ústavní soud dostal v uplynulých týdnech postupně tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy VV skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části ČSSD. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat prvním. Všichni stěžovatelé však budou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty. Jako vedlejší účastník řízení vstoupí do projednávání senátorské ústavní stížnosti i vláda, soudu poslala ve středu své stanovisko, ve kterém uvádí, že podle jejího názoru je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi zcela v souladu s českým ústavním pořádkem. Rozhodnutí by mohlo padnout v řádu měsíců.
Část majetku v minulosti patřícího církvím již stát před loňským schválením církevních restitucí převedl na jiné osoby. Podle Nejvyššího soudu (NS) tak ale učinil zřejmě neprávem, uvedly v úterý Lidové noviny. NS v březnu rozhodl v jedné konkrétní kauze, kdy úřady ignorovaly takzvaný blokační paragraf z 90. let, zakazující obchodovat s majetkem, který historicky patřil církvi. Podobných případů jsou podle deníku desítky a hrozí, že lidé budou muset stavby a pozemky vracet.
red.