|
Ing. Marian Jurečka * 15. 3. 1981 v Přerově - 1999–2005 – MENDELU v Brně, obor rostlinolékařství (specializace ochrana rostlin) - 2002–dosud – rodinná farma Rokytnice - 2005–2010 – Lukrom spol. s r.o. (vedoucí distribučního střediska agrochemie) - 2007–2009 – poradce ministra a předsedy legislativní rady vlády pro oblast zemědělství a životního prostředí, poradce ministra pro místní rozvoj, člen výboru pro rozvoj cestovního ruchu při ZOK - 2008–2012 – Komise pro rozvoj venkova a zemědělství při radě Olomouckého kraje (člen komise) - 2010–2013 – Agro 2000 s.r.o. (vedoucí divize agrochemie) - 2012–dosud – Olomoucký kraj (zastupitel) - 2012–2013 – Regionální rada ROP Střední Morava (člen výboru) - 2014–dosud – ministr zemědělství |
- Kde jako ministr zemědělství vidíte hlavní priority a význam lesnictví?
Na počátku svého působení jsem prioritně řešil personální záležitosti, nyní nás čekají ekonomické parametry hospodaření a způsob vypisování tendrů Lesů ČR. Do konce roku se chceme v rámci expertních skupin zaměřit na řešení rizika sucha a s tím spojené zásobování vodou, protipovodňová opatření nebo kvalitu půdy. Do těchto témat bude třeba zapojit celý resort zemědělství.
- Kdy bude jmenován náměstek pro lesní hospodářství?
Náměstka pro lesní hospodářství máme. Pověřen je stále Martin Žižka.
- Ano, ale jako jediný z náměstků MZe není jmenován, ale pouze pověřen.
Mám ambici tuto záležitost řešit. S panem náměstkem jsem se domluvil, že v této situaci zůstane pověřen, protože aktuálními prioritami MZe je společná zemědělská politika EU, kterou snad za měsíc dokončíme. Poté se dostanu i k řešení této personální záležitosti.
- Na konci března jste představil tým svých poradců pro oblast zemědělství a potravinářství. Budete mít podobný tým i pro lesní hospodářství?
Vnímám podněty k vytvoření týmu poradců z oblasti voddního hospodářství, lesnictví atp. Buď vzniknou menší expertní týmy k jednotlivým oblastem, nebo obměním a doplním poradce v hlavním poradním týmu ministra. Jeho současné složení bylo přizpůsobeno prioritám nejbližších 3 měsíců..
- Vláda a její ministři dnes mluví o záměru zapojení státních firem do podpory zaměstnanosti ve venkovských regionech. Jak konkrétně si představujete zapojení Lesů ČR jako jednoho z největších státních podniků v zemi do tohoto záměru?
Představu mám a postupem času se stále víc konkretizuje. První opatření se týká nastavení tendrů Lesů ČR – velikost SÚJ, od toho se odvíjející výše bankovních záruk, které budou nižší, a bude větší šance, že i menší firmy budou mít možnost soutěžit více než jednu až dvě SÚJ. Debatujeme i nad tím, jestli v některých oblastech neoddělit pěstební a těžební činnost. Protože pěstební činnost by nemusela tolik zajímat velké firmy a vzniklo by místo pro malé, střední společnosti, a možná i přímo pro živnostníky.
S generálním ředitelem Lesů ČR jsme se dohodli, že zkusíme do tendrů zapojit i aspekty, které by zohledňovaly požadavek na zaměstnanost v určitých regionech, případně zaměstnání znevýhodněných lidí. Diskutujeme to s oddělením veřejných zakázek na ministerstvu. Současné znění zákona to umožňuje, ale nikdo to doposud nezkusil, neudělal. Zákon dává prostor požadovat zaměstnávání znevýhodněných skupin, např. absolventů, lidí předdůchodového věku apod. Asi můžeme dát do podmínek, že firma musí mít 80 % zaměstnanců ve věku 50+, nebo nějaké procento lidí přijatých z úřadu práce, samozřejmě tak, aby to nebylo bráno jako konkurenční nevýhoda.
- Na jednu stranu rozumím snaze zvýšit zaměstnanost na venkově, na druhou stranu mám jako člověk z vesnice pocit, že nejefektivnějším opatřením by byla snaha vrátit lesnickému sektoru prosperitu, aby ceny prací nebyly skoro pod úrovní předlistopadových cen… Vždyť hlavní příčinou nezanedbatelného odlivu lidí z lesa jsou finanční důvody. A to zcela opomíjím, že lidé ve fyzicky náročných povoláních (dřevorubec, kočí) by si měli být schopni vytvořit rezervy na období, kdy již nebudou moci tuto práci vykonávat (málokterý dřevorubec je schopen práce v lese do důchodového věku).Já vám rozumím, ale my pracujeme v mantinelech současného znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Připravuje se jeho novelizace, a když se zadaří, mohla by být připravena do konce tohoto roku. Zatím musíme bohužel pracovat s tím, co tady máme. Jediným kritériem je dnes cena. Firmy jdou v cenách dramaticky „na krev“. Dokud pro majitele firmy nebude rozhodující, že podnik bude vyhodnocovat kvalitu prací v mnoha parametrech, kvalitu a odbornost zaměstnanců, reference firmy, zdali platí zdravotní a sociální pojištění atd., do té doby se těžko hneme z místa.
- Co si myslíte o iniciativě vyhlásit na Křivoklátsku národní park?
Jsme diskusi o vzniku NP Křivoklátsko otevřeni. Mluvil jsem o této myšlence i s ministrem životního prostředí. MŽP si v prvé řadě musí stanovit, co přesně chce. Téma se už řeší hodně dlouho. Dnes se postoje kraje a obcí mění. Klíčové pro nás bude, jak dopadnou komunální volby v dotčených obcích a jaké budou názory místních politiků.
- Ve funkci ministra zemědělství jste se musel hned na úvod poprat s výběrem generálního ředitele Lesů ČR. Jak tento proces probíhal, a kterými vlastnostmi, dovednostmi předčil Daniel Szórád ostatní kandidáty?
Proces výběru generálního ředitele Lesů ČR byl hodně zkreslován novináři, proto jsem rád, že jej mohu lesnické veřejnosti vysvětlit. Byl jsem si vědom, že po roce a čtvrt provizoria potřebujeme situaci vyřešit co nejdříve. Po nástupu jsem si vyžádal kompletní dokumentaci výběrového řízení vyhlášeného za ministra M. Tomana. Prošel jsem si materiály všech, kteří se do něj přihlásili, podíval jsem se na některé části záznamu výběrového řízení. Následně jsem se setkal se všemi 6 lidmi ze závěrečného kola. Podmínky pro uchazeče na tento post bych nezadal s takto těsnými mantinely, kde byl kladen velký důraz na ekonomiku státního podniku, proto jsem s kandidáty mluvil o celkovém fungování státního podniku.
Na základě materiálů poslaných do výběrového řízení jsem se rozhodl ještě oslovit Daniela Szóráda. Podotýkám, že jsem ho neznal a v životě jsme se před tím nepotkali. Dále jsem oslovil Josefa Vojáčka.
Po diskusi s panem premiérem jsem jej požádal, zda bych mohl dostat informace, jestli v minulosti bezpečnostní informační služba (BIS) nezaznamenala nějaké napojení některého z osmi kandidátů na klientelistické sítě či organizovaný zločin. Při obsazování takto klíčové pozice je dobré vědět, zda nemá kandidát kontakty, které by se mohly stát v budoucnu hendikepem.
Na základě všech dostupných informací jsem se rozhodl pro Daniela Szóráda.
- Podle jakých parametrů a kdy budete hodnotit výsledky práce Daniela Szóráda?
Myslím, že za 4–5 měsíců je člověk schopen poznat, jak ředitel funguje. Hodně se ukáže po vyhlášení tendrů. To bude asi první větší úkol, kde se ukáže, jestli je Daniel Szórád schopný manažer a zda dokáže naplnit očekávání, o kterých jsme debatovali na začátku.
- Někteří z předchozích ředitelů Lesů ČR si stěžovali na absenci zadání ze strany státu, jiní naopak zadáním státu zdůvodňovali některé problematické kroky, jako např. maximalizaci zisku. Jaké jsou proto hlavní body vašeho zadání pro Daniela Szóráda?
Už jsem několikrát veřejně řekl, že LČR se nebudou soustřeďovat jen na prodej dřeva a vlastní hospodaření, ale měly by také fungovat jako sociální firma. Tím myslím to, že Daniel Szórád ode mě dostal jako jeden z hlavních úkolů přispět ke zmenšení nezaměstnanosti v zemi, což v sektoru lesnictví lze. Především díky zohlednění regionální zaměstnanosti v podmínkách zadávání veřejných zakázek na těžbu a zpracování dřeva. I na úkor nižšího zisku podniku. Samozřejmě jsem připraven na to, že budu napadán z populismu, ale snad většina lidí chápe argument, kdy chceme při hodnocení zakázek zohlednit, jací lidé budou na zakázce pracovat. A současný zákon o zadávání veřejných zakázek to umožňuje. My o to usilujeme a chceme to zohlednit už ve výběrových řízeních od 1. ledna 2015. A nový generální ředitel to musí zařídit.
- Připravujete nějaké další zásadnější změny hospodaření a obchodní strategie Lesů ČR? Pokud ano, jaké?
Hlavními kritérii a cíli budou maximálně transparentní hospodaření a prostředí, zapojení co největšího počtu firem do tendrů a ve finále pozvednutí prestiže LČR, potažmo lesnického a dřevozpracujícího byznysu v zemi. Tomu se podřídí obchodní strategie firmy a její změny v průběhu času.
Děkujeme za rozhovor (14. 5. 2014), Jan Příhoda, David Vaca
