Výběrové řízení na ředitele LČR provázely spekulace a dohady způsobené zejména neochotou ministerstva zemědělství informovat o složení výběrové komise, termínu výběru nebo tak zásadní věci, jakou jsou kritéria výběru.
Z odpovědí manažerů dlouhodobě se pohybujících v lesnicko-dřevařském sektoru je patrné zřetelné zklamání průběhem i způsobem ukončení výběru ředitele největšího správce lesů v ČR.
Tento krok pravděpodobně jenom prodlouží krizi sektoru. Lesnické i dřevařské firmy mají v drtivé většině existenční problémy a mnoho z nich již zkrachovalo. To má mimo jiné za následek nárůst nezaměstnanosti na venkově a odliv kvalifikovaných lidí mimo obor. Další destabilizace oboru výrazně přispívá k postupné ztrátě konkurenceschopnosti českého lesnicko-dřevařského sektoru, ztrátě důvěryhodnosti pro zahraniční subjekty podnikající v ČR nebo investory.
Veškeré tyto aspekty vyvolávají velmi negativní reakci mezi lesnickou veřejností, což potvrzuje i vznik petice za odvolání ministra Petra Bedla.
Názory kandidátů na ředitele Lesů ČR a komentáře prof. Vladimíra Simanova a poslance Jiřího Olivy ke zrušení výběrového řízení si můžete přečíst níže.
Ing. Jiří Novák
Je nutné si uvědomit, že zrušení výběrového řízení a nejmenování nového GŘ je plně v kompetenci pana ministra. Zrušení výběrové řízení na pozici GŘ Lesů ČR z důvodů, že nikdo z kandidátů nenaplňuje představu pana ministra Bendla, za situace kdy podnik LČR je již více jak čtvrt roku bez stabilního vedení, je špatným signálem pro firmu samotnou a negativním sdělením pro celý lesnicko-dřevařský sektor. Ukazuje to, že lesnictví a jeho hlavní představitel, kterým státní podnik LČR nepochybně je, nejsou považovány za důležitou složku celého národního hospodářství. Lesy plní nejenom hospodářskou funkci, ale i úlohu důležité složky přírodního prostředí a zároveň by podnik měl doplňovat sociální politiku státu, jelikož lesy trvale pokrývají více jak třetinu rozlohy našeho území, z toho více jak 50 % jejich výměry je v péči LČR.
Musíme si tedy položit otázku, zda zadání pro VŘ na pozici GŘ bylo připraveno tak, aby mohl být vybrán vhodný kandidát, což si myslím, že ano. To, že komise nedoporučila vhodný soubor kandidátů, je věcí jinou, o tom již nechci spekulovat. Rozhodně signál k lesnické veřejnosti, že mezi 25 kandidáty, lesnicky i nelesnicky vzdělanými, nebyl ani jeden kandidát vhodný z pohledu pana ministra na tuto pozici, je velice nepříjemným zjištěním pro celý lesnický stav a lesní hospodářství u nás.
Jiří Novák po vystudování lesnické fakulty působil jako THP, následně jako náměstek odboru péče o les KRNAP. V letech 2000–2007 byl ředitelem Správy KRNAP. V období 2007–2008 zastával pozici generálního ředitele LČR, následně působil do roku 2011 jako náměstek MZe, úseku lesního hospodářství. Nyní pracuje pro VLS ČR jako výrobně technický ředitel.
| Reakce ministra Bendla na zrušení výběrového řízení na generálního ředitele Lesů ČR Ministr zemědělství Petr Bendl se rozhodl reagovat na situaci, která vznikla po zrušení výběrového řízení na pozici generálního ředitele Lesů ČR (LČR), sérií kroků, které by měly zajistit podstatně vyšší kontrolu Ministerstva i veřejnosti nad děním v tomto podniku. Ministerstvo zemědělství požádá uchazeče, kteří se přihlásili do výběrového řízení, aby udělili souhlas se zveřejněním svých představ o koncepčním zaměření podniku. V případě udělení souhlasu budou tyto koncepce zveřejněny na webové stránce Ministerstva zemědělství. Zároveň ministr Bendl nařídil náměstkovi pro lesní hospodářství Radku Braumovi zpracovat přehled všech využitelných námětů obsažených v jednotlivých koncepcích. Zakladatel následně uloží jejich implementaci vedení státního podniku a dozorčí radě pravidelný monitoring dosaženého pokroku v této oblasti. Vzhledem k velkému objemu (400 milionů korun za 4 roky) a významu připravované zakázky na poskytování externích právních služeb se Ministerstvo rozhodlo pověřit českou pobočku nadnárodní organizace Transparency International dohledem nad řádným průběhem otevřeného zadávacího řízení. Transparency International již pro Ministerstvo monitoruje průběh tendrů na komplexní lesnické zakázky. Ministr rovněž ukládá vedení státního podniku nejen zveřejňovat informace o probíhajících výběrových řízeních nad rámec zákona o veřejných zakázkách, a to včetně smluvní dokumentace u zakázek nad 200 tisíc korun celkového plnění bez DPH. Informace budou poskytovány veřejnosti prostřednictvím webových stránek LČR. Dalším opatřením je předložení ukazatelů efektivnosti hospodaření v LČR v oblastech investic a celkových výdajů na informační technologie, právní služby a administrativní výdaje spojené s využíváním kancelářských prostor. Tyto ukazatele, tzv. KPI (Key Performance Indicators), budou zpracovány podle jednotné metodiky doporučené Vládě ČR pracovní skupinou pro KPI v rámci NERV. Kontrolou dodržování tohoto opatření pověřil ministr dozorčí radu Lesů ČR. V zájmu objektivního poměřování výkonnosti státního podniku a efektivnosti jeho činnosti bude zpracováno srovnání v hospodaření, ale také v ekologii, personalistice a v plnění mimoprodukčních společenských funkcí lesa s Bavorskými státními lesy (BSF), a to podle metodiky a porovnání s cílovými hodnotami stanovenými pro BSF. Podle rozhodnutí ministra zemědělství Petra Bendla budou získané údaje zveřejňovány každoročně v rámci Výroční zprávy státního podniku a webu LČR. Kontrolou dodržování a naplňování těchto opatření pověřil ministr dozorčí radu Lesů ČR a odbor zakladatelské činnosti Ministerstva. Zdroj: MZe |
Ing. Miloš Pochobradský
Zrušení výběrového řízení v této fázi považuji slušně řečeno za neprofesionální. S ohledem na délku výběrového řízení a počet přihlášených uchazečů je odůvodnění zrušení výběrového řízení poněkud zvláštní. Ve chvíli, kdy bylo výběrové řízení vyhlášeno, jsem se opravdu domníval, že se jedná o podstatnou změnu, která povede k uklidnění a stabilizaci lesnicko-dřevařské odvětví. Počtem přihlášených uchazečů jsem byl příjemně překvapen, a to zejména proto, kolik se našlo odvážných lesnických odborníků ochotných řešit krizovou situaci v našem odvětví. Opak se stal bohužel pravdou. Zrušení výběrového řízení považuji bohužel za politickou kličku, která vnese do odvětví ještě více nejistoty, stresu a bude dál prohlubovat jeho krizi. Vnímám to, že politika je o kompromisech a tento velmi významný podnik bude politikou negativně ovlivňován vždy, ale v tomto případě mělo přijít jasné rozhodnutí, a to klidně i pro nás lesníky negativní. Samotné výběrové řízení bylo však neskutečně démonizováno, a to především z důvodu nesmyslného informačního embarga. Na závěr bych velice rád poděkoval všem, kteří mi věnovali svou důvěru a podporovali nejen mě, ale všechny lesnické kandidáty. Stále ještě pevně doufám, že bude brzy na tento post jmenován skutečný lesnický odborník, který bude vnímat specifika tohoto státního podniku.
Miloš Pochobradský vystudoval lesnickou fakultu a působil jako vedoucí správy obecních lesů, soukromý podnikatel v lesnictví a myslivosti. V letech 2007–2010 zastával pozici vedoucího oddělení investic Lesů ČR, následně v tomto podniku působil jako specialista odboru investic a majetku. Dále působil jako předseda základní odborové organizace zaměstnanců ředitelství LČR a předseda sdružení odborových organizací působících u LČR. Zvolen byl také do dozorčí rady Lesů České republiky. V období 2010 –2013 pracoval jako starosta obce Bačetín. Nyní je poradcem ministra zemědělství.
Ing. Josef Vojáček
Byl jsem požádán o vyjádření ke zrušení několikrát prodlužovaného výběrového řízení na GŘ LČR. Z médií jsem se dozvěděl, že z 25 uchazečů nebylo možné vybrat z důvodu nesplnění blíže nespecifikovaných podmínek. Předpokládám tedy, že se jedná o podmínky hodnotitelné a validní pro proces výběru, tedy kvalifikační, morální a odborné předpoklady pro výkon této funkce. Logicky očekávám, že nyní budou nejen všichni neúspěšní uchazeči, ale celá veřejnost, sledovat další výběr a naplnění těchto podmínek. Optimisticky proto celý uplynulý dlouhý proces chápu tak, že bylo odděleno zrní od plev a že byla konečně nastavena laťka, kterou je nutné překonat. A neprůhlednost a absolutní nedostatek informací pramenil z dlouhých diskusí nad jejím nastavením.
A vážně - drtivou většinu kandidátů, o kterých se v médiích spekulovalo, osobně znám a vím, že plně akceptují pravidla férového výběru a rovného jednání a vždy si budou přát a respektovat na tuto pozici výběr kolegy se zájmem o obor, za kterým vidí práci a kterému budou jeho vize a záměry věřit. A to bude bezpochyby i mé přání takto vybranému řediteli. Je nezpochybnitelné právo každého vedoucího pracovníka si vybrat své spolupracovníky, a to s plnou odpovědností, buď přímo, nebo nějakým výběrovým postupem, který ale dovede kdykoliv jasně zdůvodnit. Jinak se vystavuje nebezpečí, že tyto případné výzvy k výběru budou, mírně řečeno, považovány za nedůvěryhodné.
Josef Vojáček po studiu na PEF MZLU Brno pracoval u Lesů ČR postupně na pozicích adjunkta, referenta pozemkové evidence, účetního, zástupce vedoucího informatiky, vedoucího informatiky. V období 2004-2009 byl ředitelem VLS ČR. Nyní je kvestorem České zemědělské univerzity v Praze.
Ing. Daniel Szórád, Ph.D.
Zpráva o zrušení VŘ pro nekompetentnost jednotlivých kandidátů mě zastihla v zahraničí, stejně jako i výzva k podání stanoviska stran vzniklé situace. Byl bych nerad, aby toto vyjádření působilo ve stylu „potrefená husa se ozvala“, ale rozhodl jsem se dané výzvě vyhovět vědom si tohoto rizika (spoléhám na zdravý úsudek odborné veřejnosti).
Musím přiznat, že jsem svou účast ve VŘ zvažoval a nakonec se pro ni rozhodl v naději, že ministerstvo přistoupí k celému procesu transparentně s cílem obsadit pozici kandidátem, který bude schopen kritickou situaci lesnického a dřevozpracujícího sektoru stabilizovat. Právě ona nestabilita oboru dávala tušit, že by v zájmu jejího vyřešení mohly ustoupit politické tlaky a zájmy vlivných podnikatelských skupin do pozadí. Zda se tak stalo nevím, mohu se jen domýšlet, že nikoliv.
Důvody pro nezveřejnění členů výběrové komise, hodnotících kritérií, jmen jednotlivých uchazečů, průběžných výsledků a rovněž i profilů a koncepcí kandidátů postoupivších do finále neznám. Lze jen konstatovat, že toto vše nahrávalo různým spekulacím. Pokud si pánové Bendl a Nečas nevybrali z uchazečů pro jejich nekompetentnost, nezbývá než jejich názor vzít na vědomí, ačkoliv se mu divím. Znám totiž řadu kandidátů osobně a respektuji jejich odbornou úroveň. Zajímalo by mě, kolika z uchazečů se dostalo prostoru prezentovat se těmto pánům osobně? Obávám se, že 20 min. pohovor s výběrovou komisí nebyl dostatečným (ačkoliv musím přiznat, že členové komise působili připraveným dojmem a ona krátká diskuse probíhala na do jisté míry odborné úrovni).
Co bude následovat? Vyhovuje někomu současný „dočasný“ stav věcí nebo se zázračně objeví ten zajisté kompetentní? Řada otázek a nejasností, což ovšem není v našich poměrech (a naneštěstí i v našem oboru) nic divného.
Daniel Szorád po absolvování Lesnické fakulty VŠZ v Brně působil u LČR na odboru obchodu a rozpočtu. V roce 2001 uspěl ve výběrovém řízení a stal se ředitelem Hanušovické lesní, a.s. V průběhu následujících 7 let zastával pozice ve vedení holdingu CE WOOD, kde byl zodpovědný především za řízení obchodních aktivit firmy. Od roku 2009 je zaměstnán ve společnosti Swedwood (součást průmyslové skupiny IKEA), kde řídí výstavbu dřevozpracujícího závodu v Polsku (o rozpočtu vyšším než 50 mil. EUR).
Ing. Miroslav Švec
Celá lesnická veřejnost vnímala vyhlášené veřejné výběrové řízení na post generálního ředitele Lesů ČR jako krok, který výrazným způsobem napomůže zvýšení odbornosti a otevřenosti ve vrcholovém vedení LČR. Stejně tak si drtivá většina lidí uvědomovala, kolik neřešených a odkládaných problémů v oboru existuje, v jakém stavu se nachází celý lesnicko-dřevařský komplex, jak Lesy ČR rezignovaly s cílem maximalizace zisku na svoji přirozenou a historickou úlohu v oblasti rozvoje venkova, včetně podpory regionální zaměstnanosti.
Byl jsem rád, že výzva v podobě otevřeného výběrového řízení nalezla značný ohlas. Přihlásilo se do něj 25 uchazečů. Jejichž jména sice nikdy nebyla oficiálně zveřejněna, ale jsou v drtivé většině známa. Ucházela se zde řada osobností z různých názorových proudů v oboru. Bylo tedy tentokrát skutečně z čeho vybírat.
Jak to celé probíhalo? Do druhého kola, jehož jsem byl přímým účastníkem, bylo vybráno devět uchazečů, jejichž odborné koncepce posuzovala výběrová komise, kde ani jeden z šesti členů nedisponoval lesnickým vzděláním, zkušenostmi a dlouhodobou praxí v oboru. Už tento výběr vzbuzoval zásadní pochybnosti a ve svých důsledcích vedl k dnešním dopadům. Toto je už však plná odborná i politická odpovědnost ministra Bendla.
Týdny, které uběhly od 22. ledna do včerejšího dne, odhalily v plné nahotě, že o žádnou snahu o odborný restart státního podniku nešlo, stejně tak ani o řešení negativního vnímání Lesů ČR očima laické veřejnosti, ke kterému v uplynulých letech došlo. Jednalo se jen o politické hrátky, kterým celá řada přihlášených lesnických odborníků dělala křoví.
Vždyť právě profesionalita a odbornost jsou prvky, které mohou společnost rozvíjet, a ne aby nás nekompetentnost vracela někam na začátek totalitních padesátých let.
Považuji proto včerejší krok ministra Bendla za naprosté profesionální selhání a je na premiérovi naší země, aby z toho dokázal urychleně vyvodit patřičné závěry, pokud není jeho cílem dostat vlastní stranu pod práh volitelnosti.
Současně veřejně vyzývám ke zveřejnění předložených koncepcí všech dvaceti pěti přihlášených, ať má možnost odborná veřejnost posoudit, s čím tito uchazeči do výběrového řízení vstupovali.
Miroslav Švec pracoval jako technik výroby, zástupce lesního správce Lesů ČR či ředitel společnosti LARIX s.r.o. Dále působil jako prezident České asociace podnikatelů v LH. Nyní se věnuje analytické a znalecké činnosti v lesnictví.
Ing. Robert Babuka, MBA
Nechci rozvíjet spekulace nad účelovostí výběrového řízení, jeho nestandardním průběhem či nekompetentnosti výběrové komise a náměstka pro lesnictví v posuzování koncepcí kandidátů. Ani kvalita koncepcí či odbornost kandidátu nejsou důvodem ke spekulacím a pocitům křivdy, či snad urážky celého lesnického stavu. Určitě však stojí za zmínku důležitější faktory, ve světle kterých je výsledek rozhodnuti pana premiéra a ministra zemědělství pana Bendla velmi racionální i když jejich postup ve výběrovém řízení je problematický.
Pokud nějaké selhání existuje, tak je v osobní rovině každého lesníka a zejména managementu státního podniku Lesy ČR jako celku. Především a ze všeho nejvíce je za neúspěchem kandidátů ve výběrovém řízení velmi slabá lesnická komunikace a kompetentnost lesníků jako profese. Zejména v rámci státního podniku se vytvořila určitá rezistence ve snaze kriticky řešit vnitřní a hlavně vnější problémy v celém oboru. U podnikatelů v lesnictví se nedá očekávat široká lesnická odbornost soustředěná na čistě lesnické souvislosti hospodaření státu. Bez profesionální a odborné akcentace lesnických problémů a jejich ekonomiky je role jakéhokoli kandidáta snadno znevěrohodněná jakoukoliv skupinou odlišných zájmů. Česká lesnická společnost, zaměstnanci státního podniku LČR či VLS, ÚHÚL a v neposlední řadě i lesnická sekce ministerstva zemědělství neposkytují dostatečně kritická témata a na ně navázané řešení.
Těch pár jedinců, kteří se kdy odvážili vyslovit kriticky do vlastních řad, se ztrácí v bludišti tvořeném čistě ekonomickým zájmem bez rozlišení kvality tohoto zájmu. Odborná a profesionální komunikace uvnitř LČR je velmi slabá a vyhýbá se skutečným problémům.
V rámci oboru a zejména mezi zaměstnanci státního podniku je dostatek velmi silných profesionálů. Problémem je absence a ignorace procesu výchovy talentů neboli kádrů. Nebyl-li pan ministr spokojen s doporučením komise, tak to jednoznačně souvisí jak s nekompetentností komise, tak samozřejmě chybějícího procesu uvnitř resortu, který by měl systematicky hledat talenty a budovat jejich zásobu. To je odpovědnost státu pod zákonem o lesích. Roli komise si musí zodpovědět její tvůrce. Scházející proces růstu kvalifikace je spíše chybou v celém systému.
Ministr zemědělství by měl také jinou roli, pokud by měl k dispozici jasnou koncepci rozvoje celého odvětví. Lesníci nemohou být ignorováni při výběru náměstka pro lesnictví, aby lesníky zastupoval skutečně kvalitní státní úředník se znalostí a odborností vidět souvislosti. Selhání výběrové komise, tak zcela padá na náměstka ministra zemědělství a pokud náměstek pro lesnictví nebyl schopen doporučit vhodné kandidáty, tak tam nemá co dělat. Je to jeho systémové selhání.
Doufejme, že pokračování výběrového řízení nebude mít titul „Konec lesníků v Čechách“.
Robert Babuka je absolventem lesnické fakulty v Brně, působil jako správce lesnických fondů a manažer v holdingu CE WOOD, je zakladatel oborového informačního serveru CZECHTIMBER, člen ČLS, Asociace českých nábytkářů, sdružení ABC WOOD, viceprezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmylsu a je člen týmu hospodářské politiky Rady hospodářské a sociální dohody ČR.
| Komentáře Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. Pan ministr se včera v televizi usmíval, když oznamoval zrušení výsledků výběrového řízení na post generálního ředitele LČR. Netuším, co v něm vyvolalo pocit, že sděluje veselou či příznivou zprávu. Mně naopak obešel děs a hrůza z toho, že dokáže déle než čtvrt roku oddalovat jmenování ředitele státní firmy. V normálně fungujícím státě by si po odstoupení ředitele firmy, jejímž zakladatelem je ministerstvo zemědělství, dokázal kompetentní ministr okamžitě vzpomenout na pět jmen lesnických osobností, které by takovou firmu dokázaly vést, a z nich by vybral. Nekompetentní ministr by si alespoň vzpomněl na někoho ze svého aparátu, který umí telefonovat, a který by se na ta jména zeptal někoho, kdo je zná. Kouřová clona prodlužovaného výběrového řízení a výmluvy na nutnost porady s premiérem mají v občanech budit dojem, že se jedná o strašně složitý a dlouhodobý proces. Přitom každému i nepříliš intelektuálně vybavenému člověku je jasné, že prodlužování „prozatímní vlády“ podnik destabilizuje, a nepříznivě ovlivňuje navazující dřevozpracující firmy. (Přednáší se to i v první přednášce Psychologie práce). Záměrné prodlužování období hledání „toho nejvíce všehoschopného uchazeče“ proto nepovažuji za projev pouhé odborné neschopnosti ministra, či jeho prostoduchosti, ale za záměrnou destabilizaci LČR. A pochopitelně spekuluji, komu a čemu má tato destabilizace posloužit. A protože mají Češi schopnost tvůrčím způsobem používat známé hlášky z filmů, upravuji si hlášku Saturninova dědečka: Pane ministře, netahejte už ani doprava, ani doleva, ale táhněte k čertu! Ing. Jiří Oliva Ph.D Velmi se omlouvám za tvrdá, politicky nediplomatická slova, ale v tomto případě je nutné nazvat věci pravými jmény. Krok pana ministra Bendla hodnotím jako naprostou ztrátu nejenom politické soudnosti, ale i zdravého selského rozumu. Pro celý lesnicko-dřevařský sektor je to devastující rozhodnutí, bez ohledu na to, kterého králíka z klobouku teď pan ministr vytáhne. V jeho portfoliu byli nejméně tři kvalitní kandidáti, ale žádný z nich zřejmě nebyl ochoten dokrást toto volební období a půlku dalšího až do konce (viz. tendry na právní služby za 400 mil., na PR a další „nezbytné“ služby). Doufám, že je to pro občana-voliče jasný signál k tomu, že si ODS v příštích volbách 5 % opravdu nezaslouží. Když přihlédnu k nedávným „odborným“ vyjádřením pana ministra ohledně NP Křivoklát, kdy se vyjádřil, že viděl plochy, kde by měly být silné stromy a jsou tam okousané stromky, tak mne napadá výrok Mistra Jana Husa – „Svatá prostoto“. Na druhou stranu, pokud jsme dopustili stav, že ministrem zemědělství je strojař, ministrem ŽP je právník a publicista atd., nemůžeme kvalifikovaná rozhodnutí i ani očekávat. |
