Vyjádření ČLS k výrokům ministra zemědělství
Ministr P. Bendl na závěr své cesty po Křivoklátsku 11. 3. 2013 prohlásil, že podle něj vznikají velké škody, které působí přemnožená zvěř, a špatně je postaráno také o stromy v lesích. Pokud kontrola prokáže pochybení, tak bude po vedení podniku požadovat personální změny. Konstatoval, že osobně viděl řadu míst, kde by měly být kvalitní vzrostlé stromy už po řadu let a nejsou. Jsou to zákrsky, malé okousané stromky, o které se zjevně nikdo nestará tak, jak by se starat měl. Za druhý problém považuje přemnoženou zvěř, která po celém Česku napáchá škody za stovky milionů korun. Situace začíná „volat po silném řešení“. Tím silným řešením by na Křivoklátsku mělo být vyhlášení národního parku.
Základní pobočka České lesnické společnosti Křivoklát k návštěvě ministra Bendla na Křivoklátsku vydává toto stanovisko:
Návštěva pana ministra Bendla byla účelová. Svědčí o tom způsob její přípravy pracovníky CHKO Křivoklátsko, výběr lokalit, nekomunikování s pracovníky LČR i zinscenovaná tisková konference, která byla připravená jen pro zvané novináře v restauraci Nad hradem, a ani na ní nebyl přizván nikdo z pracovníků LČR. Ta měla dva cíle.
Prvním cílem bylo pomstít se Karlovi Breníkovi, předsedovi petičního výboru, za podání petice proti vyhlášení národního parku Křivoklátsko a neumožnit mu získat opět honitbu Pařeziny, kterou měl v pronájmu posledních 20 let. Jasně o tom svědčí výběr honitby, kam byla návštěva pana ministra nasměrovaná, i více než rok trvající vyhledávání míst, kde by se dal demonstrovat vliv zvěře na les i špatná péče o něj. A také rok trvající bezprecedentní šikana tohoto nájemce ze strany Správy CHKO Křivoklátsko.
Vytýkáme panu Bendlovi, že jako ministr zemědělství, do jehož resortu patří i lesní hospodářství, soustavně poškozuje svými výroky v očích široké veřejnosti dobré jméno lesnického cechu, jehož zájmy by měl hájit.
Pan ministr P. Bendl by si měl uvědomit, že je ministrem zemědělství, že neřídí resort životního prostředí, a že tedy vyhlášení NP by pro něho nemělo být prvořadým cílem. Žádáme ho proto, aby respektoval stanoviska ministrů, kteří řídili resort zemědělství před ním, a kteří označili NP jako zbytečný. Ministerstvo zemědělství k tomu vydalo v roce 2010 odborné stanovisko a v roce 2010 podpořilo vznik Lesnického parku Křivoklátsko, jako do budoucna možnou alternativu ochrany tohoto území. Ministr Jakub Šebesta se jeho slavnostního založení 13.5.2010 osobně zúčastnil. Ve své řeči prohlásil:
Pana ministra Bendla žádáme, aby začal hájit zájmy lesnického cechu, navázal na generace lesníků, kteří se zasloužili o současný stav lesů na Křivoklátsku, a umožnil jim, aby se mohli s péčí řádného hospodáře starat o tyto lesy i nadále. Jenom tak bude i v tomto sociálně citlivém regionu lesní hospodářství plnit všechny tři pilíře – ekologický, ekonomický i sociální.
Reakce lesníků na vystoupení pana ministra P. Bendla k situaci v lesích Křivoklátska Neúměrně vysoké stavy spárkaté zvěře v některých regionech jsou známé, výjimkou není ani Křivoklátsko. Nejčastější poškození okusem (na jedincích od výšky 0,5 do 1,3 m) překračuje 35 % poškozených jedinců nejen na Křivoklátsku, ale například i v Krušných horách, Karlovarské vysočině atd. Obdobně u loupání máme oblasti s vyšším nebo shodným poškozením i jinde v republice (z výsledků Národní inventarizace lesů 2000-2004). Po přečtení tiskových zpráv a shlédnutí šotu ČT o situaci v oblasti Křivoklátska se nabízí několik dosti smutných, ale velmi podnětných myšlenek. |
Stanovisko ČLS k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko
Základní pobočka České lesnické společnosti (ČLS) Křivoklát, o.s., jako stavovská lesnická organizace, podala v zákonné lhůtě 14.6.2010 na MŽP „Námitky k návrhu na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a k návrhu na vymezení zón ochrany navrženého Národního parku Křivoklátsko“, které podpořil i Republikový výbor ČLS. Námitky obsahovaly zásadní nesouhlas s vyhlášením národního parku na Křivoklátsku spolu s podrobnými důvody, které dokazovaly, že ochrana přírody na Křivoklátsku je v současné době dostatečně zajištěna stávající legislativou. Námitky našeho občanského sdružení nebyly dosud vypořádány, stejně tak jako nebyly bezezbytku vypořádány námitky podniku Lesy České republiky, námitky Vojenských lesů a statků, a dalších dotčených fyzických a právnických osob.
Křivoklátská pobočka ČLS nesouhlasí s názorem ministra Bendla, že vyhlášení NP zlepší zaměstnanost v regionu. Vychází pouze z jeho laických představ a není podpořen výsledky seriozního a nestranného výzkumu. Možná zvětší prostor pro pár absolventů s přírodovědným vzděláním, ale celkovou zaměstnanost nezvýší. Postupným tlumením hospodaření v lesích a přecházením na bezzásahový režim bude zaměstnanost naopak klesat.
Nesouhlasíme s tvrzením ministra Bendla, že se zvýší návštěvnost regionu. Se zvyšováním bezzásahového území NP bude klesat možnost volného plošného využívání lesů, které je dnes hlavním lákadlem pro návštěvníky Křivoklátska.
K prohlášení pana ministra ŽP Tomáše Chalupy:
Je s podivem, že MŽP bylo schopno za poslední 2 roky uspořit 50 mil. Kč na realizaci tak pochybného projektu, jakým je vyhlášení dalšího národního parku. A to v době, kdy dochází k redukci činností stávajících národních parků, a kdy ve státní kase není dost prostředků na financování tak závažných oblastí společenského života, jakými jsou zdravotnictví, školství, důchodové zabezpečení, policie, obrana státu, a další.
S panem ministrem Chalupou nesouhlasíme ani v tom, že „Projekt se týká 102 nejcennějších hektarů půdy, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti“. Není to 102 hektarů, nýbrž 10 200 hektarů, ale v žádném případě nejedná o nejcennější hektary v nynější CHKO. Nejcennějších cca 1000 ha je tady už dávno chráněno statutem národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. Zbytek jsou kulturní hospodářské lesy, které byly do návrhu NP začleněny proto, aby bylo dosaženo výměry 10 tis. ha. Jsou to lesy nesmírně cenné z lesnického a celospolečenského hlediska, protože jsou schopny trvale plnit všechny tři pilíře lesního hospodářství – ekonomický, ekologický i sociální. Ponechání těchto porostů přirozenému vývoji je zločin nejen na těchto porostech, ale i na lidech, kteří je po staletí využívali.
MŽP pokračuje s prosazováním návrhu na vyhlášení NP Křivoklátsko přes to, že více než 14 tisíc občanů v petici vyjádřilo svůj nesouhlas s tímto záměrem, jeví se jako jediné možné řešení vypsání referenda v obcích, které jsou tímto projektem dotčeny. Ani starostové obcí, ani obecní zastupitelstva, nemají mandát na to, aby rozhodli o záměru, který trvale zasáhne do života jejich občanů.
Nejen na Křivoklátsku všichni už dávno vědí, že důvodem k vyhlášení NP není ochrana přírody. Ta je tu už dávno zajištěna stávající legislativou. Jde o to, aby se určitá skupina lidí, soustředěná okolo Petra Bendla, Viléma Žáka, Petra Hůly, některých dalších politiků, některých ochránců přírody a několika regionálních podnikatelů, dostala k moci nad rozlehlým územím středních Čech, se vším, co tato moc obnáší.
Celé stanovisko základní pobočky ČLS Křivoklát
Republikový výbor ČLS k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko Jako občané tohoto státu jsme dnes a denně vystavováni polemikám a vysvětlování od vládních představitelů o nutnosti rozpočtových škrtů, o rozpočtové odpovědnosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím. Zároveň člen vlády sděluje veřejnosti, že on odpovědně šetřil loni a předloni a nyní může peníze utratit za zřízení národního parku. Je s podivem, že oproti tvrzení pana ministra Chalupy o úsporách se dva naše největší národní parky potýkají s fatálním nedostatkem provozních prostředků na zajištění základních činností. Z našeho pohledu nejsou ani další provozní nároky nově zřízeného NP na státní rozpočet zanedbatelné a měly by být občanům a kolegům ministrům pro meziresortní připomínkování sděleny. Jenom souběh správ na chráněném území nebude efektivní, MŽP bude mít ve své gesci jak Správu národního parku, tak zcela jistě musí zachovat Správu CHKO nad dalším chráněným územím v oblasti, byť je sloučí pod jednu hlavičku. Členové Republikového výboru ČLS považují za poměrně zásadní otázku, zda je třeba vynakládat další finanční prostředky spojené s tím, že by se zde zasáhlo do osvědčeného tradičního hospodaření v souladu se zájmy ochrany přírody, místo toho abychom motivovali obyvatelstvo venkova k využívání kulturní krajiny tím, že je zde necháme hospodařit jako dosud. Změnu současného rázu krajiny, který zde vytvořil člověk spjatý s půdou a přírodou - zemědělec, lesník, myslivec, obyvatel venkova, který tuto krajinu vytvořil pro sebe, pro svoji obživu, pro využití celou společností. Tyto tradiční hodnoty a vazby v kulturní krajině budou narušeny a dosažené efekty v ochraně přírody budou velmi problematické. Kompletní tisková zpráva republikového výboru ČLS Zdroj: TZ ČLS |
red.