Titulní foto: archiv Lesů ČR
- Jaké byly hlavní důvody vaší kandidatury na post ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR?
Pracuji u Lesů ČR řadu let, a ačkoliv vím, že to nebude jednoduché, rád bych zúročil své zkušenosti ke zlepšení některých věcí. Současně je to pro mě příležitost, jak se dál profesně rozvíjet a získávat o lesnictví nové informace. Vážím si možnosti poznávat zkušené lesníky a lesnickou problematiku v různých oblastech republiky a v různých přírodních podmínkách.
- Čím byste chtěl navázat na svého předchůdce Václava Lidického a v jakých směrech byste naopak chtěl úsek řídit či směrovat jinak?
Můj předchůdce se společně s celým vedením podniku zasloužil o velmi pozitivní změnu atmosféry ve vztahu k zaměstnancům, zlepšil komunikaci v podniku i se smluvními partnery a s veřejností. Podle mého názoru je nyní podnik v komunikaci otevřenější a na to bych rád navázal.
Záležitosti, které je v tuto chvíli nezbytné rozpracovat, souvisí spíše než s prací mého předchůdce s aktuálními potřebami a prioritami, které nám přináší změny v přírodním prostředí. Rád bych upravil naše vnitropodnikové směrnice tak, aby lépe korespondovaly se současnou situací, zejména v ochraně a obnově lesa. Bylo by vhodné provést změny při projektování lesnických činností a v oblasti lesní výroby, aby byly pro naše smluvní partnery dostatečně přehledné a přitom nikoho nezatěžovaly nadbytečnými informacemi. Změny je nutné provést také v obecné legislativě, která v současné době nedokáže pružně reagovat na dynamicky se měnící klima a přírodní podmínky. V této oblasti bych rád spolupracoval s Ministerstvem zemědělství coby zakladatelem podniku na novelizaci legislativy. Na lesních správách je také potřeba dovybavit lesníky, kteří působí v terénu.
SMLUVNÍ VZTAHY
- V minulém roce došlo k několika zásadním změnám ve smluvních vztazích LČR a lesnických firem. Tou nejpodstatnější bylo ukončení smluv a nová výběrová řízení. Jaký je aktuální stav smluvních vztahů Lesů ČR s lesnickými firmami?
Ano, na podzim loňského roku se situace výrazně zhoršila v ochraně lesa, ale i v odbytu na trhu se dřívím. Tímto stavem byl postižen celý středoevropský region napříč všemi vlastníky lesa. Vlivem subvencí do zpracování kalamitního dříví v bezprostřední blízkosti našich hranic došlo k omezení možnosti exportu, a tím i ke zhoršení situace v odbytu.
Ceny dřeva klesly během velmi krátké doby o několik stokorun. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k opatření, které umožnilo smluvním partnerům po dohodě odstoupit od smluv. Tento krok byl jako mimořádný učiněn po konzultaci s naším zakladatelem, a to na základě usnesení vlády ČR z 25. září 2017. Možnost ukončení smluvního vztahu využili smluvní partneři na celkem 96 smluvních územních jednotkách, což byla zhruba polovina všech tehdy platných smluv. Smlouvy platily s plněním pěstebních činností do konce roku 2017.
Následně byly na základě otevřeného výběrového řízení všechny vypovězené územní jednotky přesoutěženy. Nyní je toto výběrové řízení ve finální fázi, kdy z 91 komplex- ních jednotek máme na 82 jednotkách uzavřenou smlouvu, tři jsou před uzavřením smlouvy a zhruba šest je v řešení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jedná se ale v podstatě o formální záležitosti, nikoliv o napadení otevřeného zadávacího řízení jako celku. Na přelomu března a dubna by měly být uzavřeny smlouvy na valné většině územních jednotek.
Pro stabilizaci sektoru je nyní pozitivní, že jsou nabídky v reálnějších cenách, které v nákladových i výnosových položkách více odpovídají situaci na trhu. Pro nás to samozřejmě bude znamenat zhoršení hospodářského výsledku, ale pokud se vynaložené prostředky dostanou k profesím lesní výroby, mohlo by to opět zvednout celkovou atraktivitu práce v lese. Pevně věřím, že vyšší ceny v těžební i pěstební činnosti povedou ke stabilizaci oboru.
KALAMITNÍ STŘEDISKO
- Jedním z témat loňského roku bylo také zřízení kalamitního střediska na SV Moravě, které by mělo mít výrobní kapacitu 300 000 kubíků. Jaký je stav tohoto záměru?
V letech 2016 a 2017 vypomáhal na kalamitních správách personál z lesních závodů. Tento stav nebyl dlouhodobě udržitelný, protože převážet zaměstnance a technicko-hospodářské pracovníky stovky kilometrů není efektivní. V letošním roce proto každý z našich čtyř lesních závodů zřídil na severní Moravě, tedy v oblasti nejvíce postižené kůrovcovou kalamitou, vlastní polesí neboli detašované pracoviště. Působí tam místní hajní i vedoucí polesí. Jsou to v rámci lesní správy většinou jeden až dva revíry, vyčleněné tak, abychom pokud možno nenarušovali soutěžené územní jednotky.
Lesní závod Konopiště má zřízené polesí v oblasti Města Albrechtice a měl by ročně zpracovat sto tisíc kubíků. Na LS Bruntál bude pracovat Lesní závod Boubín s odhadovanou kapacitou také sto tisíc kubíků. Lesní závod Kladská bude na Rožnově, kde by měl zvládnout šedesát tisíc kubíků. Čtyřicet tisíc kubíků mají Židlochovice v rámci Lesní správy Jeseník.
- Jak se vám podařilo získat zaměstnance pro nová polesí vašich lesních závodů?
Vypsali jsme výběrová řízení. Pozice jsou obsazeny z 90 procent.
- Odkud se zájemci rekrutují?
Je to široké spektrum. Od lidí, kteří pracovali jako OSVČ, přes lidi z lesnických firem, které v místě neobhájily zakázku, až po pracovníky, kteří působili například ve státní správě. Snažíme se o to, abychom cíleně nepřetahovali zaměstnance našich smluvních partnerů.
- S kolika lidmi pro jednotlivá polesí počítáte?
Podle výrobní kapacity a specifik daného polesí počítáme s tím, že na každém polesí bude od čtyř do šesti nových zaměstnanců, to znamená celkový nárůst 20 až 30 lidí v technicko-hospodářských pozicích za všechna polesí.
MOKRÉ SKLÁDKY
- Ministerstvo zemědělství deklarovalo záměr podpory mokrých skládek. Jak budete k tomuto záměru přistupovat?
Přípravu mokrých skládek s ministerstvem průběžně konzultujeme. Chystáme i vlastní mokré sklady. Pracujeme na přípravě několika míst v kalamitní oblasti, tedy na lesních správách Město Albrechtice, Bruntál a také v Karlovicích nedaleko Vrbna pod Pradědem. Je to náročný proces, od vyhledávání vhodných lokalit přes vodoprávní řízení až po zajištění odběru vody a nákup techniky. Ta by měla být mobilní, aby se dala použít i v jiných oblastech.
- Jaký objem a jaké sortimenty chcete na mokrých skládkách uskladnit?
Rádi bychom se druhotnému skládkování dřeva vyhnuli, nicméně musíme být připraveni na variantu, že trh nebude schopen hmotu v potřebném čase absorbovat. Předpokládáme, že pod vodní ochranu eventuálně umístíme až
40 tis. m3 dříví lepší kvality z vlastních zdrojů. Je možné, že skládkování pod vodní ochranou budeme schopni nabídnout v případě zájmu i některým smluvním partnerům jako službu za úplatu.
- Předpokládám, že mokré skládky budou v majetku Lesů ČR. Jak budete řešit uskladnění dříví se smluvními partnery a stihnete skládky zprovoznit ještě letos?
Chceme, aby byly skládky využitelné pro naše kapacity, ale i pro smluvní partnery. Smluvní skládkování dříví bude na základě dohodnutých podmínek a pře-účtování nákladů za metr krychlový a měsíc. Děláme maximum, abychom skládky letos zprovoznili.
HOSPODAŘENÍ
- Je zjevné, že minimálně v některých oblastech ČR bude i v letošním roce problém s odbytem dříví. Nebyla by podpora venkova formou výhodného prodeje palivového dříví místním lepší cestou než uvažované navýšení podpory spalování dříví v teplárnách a elektrárnách? Nebo Lesy ČR na samovýrobu a dodávky palivového dříví obyvatelům venkova již rezignovaly?
Na samovýrobu jsme nerezignovali, pro prodej dříví máme stanovena dlouhodobě stejná pravidla. Problém, na který narážíte, je pravděpodobně v tom, že prodáváme za ceny, které jsou v čase a místě obvyklé. Navíc s tím, jak se zvyšuje využitelnost dříví v jednotlivých sortimentech včetně vlákniny, se nabídka palivového dříví obecně snižuje.
V neposlední řadě je to i věc našich smluvních partnerů v regionu, jaké dříví a komu prodají.
- Lesy ČR začaly v posledních letech intenzivněji vymáhat náhrady imisních škod. Podle jakého klíče toto vymáhání probíhá a jaký reálný/očekáváný příjem z tohoto Lesy ČR mají?
Výše imisních škod se zjišťuje a vyčísluje podle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Lesy ČR uplatňují a vymáhají takto vyčíslené škody standardním způsobem po všech, kteří způsobují poškození lesa, již řadu let, a to na základě zpracovaných znaleckých posudků. V poslední době však došlo k několika soudním rozhodnutím, která byla komentována v médiích. Výše vyčíslených imisních škod se v předchozích letech pohybovala kolem
60 milionů korun za rok. V současné době se zpracovávají posudky za období 2016.
- Za posledních pět let jste do fondu zakladatele odvedli skoro 30 miliard. Lesy jsou také pod tlakem klimatických změn, projevujících se hynutím smrkových porostů, těžbou dříví s nižší hodnotou a vyššími náklady na pěstební péči. Nebudou vám prostředky odvedené státu chybět?
Lesy ČR za posledních pět let odvedly ze svého zisku do fondu zakladatele celkem 29,4 miliardy korun. V koncepci strategického rozvoje podniku na období 2015 až 2019 máme navrhnutou hranici, pod kterou bychom v našich rezervách neradi klesli. Tato hranice je stanovena na zhruba čtyři miliardy korun. Potřebujeme mít vytvořené rezervy právě na živelné události, kalamitní situace nebo propad hospodářského výsledku. Odvody do fondu zakladatele by se tak měly vztahovat pouze na finanční prostředky, které budou nad touto hranicí. Těžko předvídat další vývoj situace.
OCHRANA LESA
- Nedávno došlo k významné změně ve vedení odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR, z jehož čela odešel jeho dlouholetý vedoucí Ladislav Půlpán. Co vedlo k jeho odchodu a co pro vás jeho odchod znamená?
Po delší době bylo třeba vnést do celé problematiky vedení odboru lesního hospodářství a ochrany přírody nový pohled. Proto jsme přistoupili k personální změně.
- Po víkendových vichřicích 17.–18. března bylo u LČR poškozeno více než půlmilionu kubíků dříví. V této souvislosti jste vyhlásili zákaz úmyslných těžeb smrku a borovice. Jak konkrétně je toto opatření koncipováno a do kdy by mělo platit?
Víkendová noční vichřice ze 17. na 18 března nám způsobila rozsáhlé škody, zejména v oblasti lesních správ Šternberk a Janovice. Celkově se naše odhady v současné době opravdu pohybují okolo 550 tisíc m3 a opět v oblasti severní a střední Moravy. K zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice jsme přistoupili zejména kvůli uvolnění těžebních kapacit a také snížení objemů disponibilního čerstvého dříví, které by mělo jít na trh během druhého a třetího kvartálu. Opatření platí do odvolání s tím, že budeme postupně vyhodnocovat situaci na našem trhu. Výchovné těžby do čtyřiceti let dle regionální situace omezovat nechceme, a to i vzhledem k sociálním aspektům. Vše záleží na rychlosti zpracování nahodilých těžeb a také na počasí.
- Jak byste ve stručnosti shrnul aktuální situaci v ochraně lesa v celé ČR a jaké vidíte souvislosti?
Situace v ochraně lesa není dobrá. Nejedná se pouze o kůrovcovou kalamitu, porosty hynou kvůli komplexu stresových faktorů, jako je dlouhodobě negativní vodní bilance, výkyvy teplot, ale i druhová skladba jako dědictví po našich předcích. Mnoho těchto negativních faktorů se v posledních letech potkalo, a to je hlavní důvod komplikované situace.
Situace se výrazně zhoršuje od extrémně suchého a teplého roku 2015.
Usychání stromů a následné problémy s kůrovcem řeší vlastníci všech lesů v zemi i v celé střední Evropě. Problémy mají v Polsku, Německu a dlouhodobě i na Slovensku. Čekáme letos další z krizových roků a děláme maximum pro to, abychom situaci zvládli. Hodně bude záležet na vývoji počasí.
- Jaký je váš odhad nahodilé těžby pro rok 2018?
Pracujeme se třemi variantami. Optimistická varianta počítá s tím, že bude klimaticky příznivý rok, to znamená srážkově nadprůměrný a teplotně alespoň průměrný. V takovém případě by mohla výrazně stoupnout obranyschopnost porostů a také účinnost ochrany lesa. Celkové množství kůrovcového dříví by pak mohlo klesnout až o desítky procent.
V realistické variantě bude pokračovat negativní vodní bilance v přírodním prostředí, přesto by ale na základě některých přijatých opatření mohly nahodilé těžby v některých lokalitách poklesnout. Asi se nám to nepodaří v oblastech s nejvyšším kalamitním stavem, protože tam je kalamitní základ opravdu tak vysoký, že za úspěch by se dalo považovat udržení nahodilých těžeb v obdobné výši jako v roce 2017.
Pesimistická varianta je podmíněna výrazně nepříznivým průběhem počasí, srovnatelným s rokem 2015. V tom případě by mohlo dojít k prudkému zhoršení kůrovcové situace i v jiných regionech, ale pevně věřím, že tato situace nenastane.
- Jak se Lesům ČR podařilo vypořádat se s opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství, které uložilo vlastníkům lesů zpracovat veškeré dříví z větrných kalamit do konce března 2018?
U Lesů ČR se jednalo o zhruba 1,63 milionu kubíků z orkánu Herwart. Další větrné epizody se udály až poté, co začalo platit opatření ministerstva. Odhady škod v lesích od srpna loňského roku přesáhly dva a půl milionu kubíků dříví. Do konce února jsme měli zpracováno zhruba 1,1 milionu kubíků, takže nám na začátku března zbývalo ještě zhruba 900 tisíc. Započítávám ale i nahodilou těžbu stromů poškozených až po 28. říjnu, tedy po vichřici Herwart. Nařízení obecné povahy by se tohoto dříví nemělo týkat. Aktuální zastavení úmyslných těžeb a posílení zpracovatelských kapacit využitím aukcí by mělo vést k tomu, že by převážná část nahodilých těžeb měla být zpracovaná včas. Ve vyšších nadmořských výškách, kde většinu zimy ležel sníh a nebylo zde možné pracovat, počítáme s pozdějším zpracováním, avšak do termínů v souladu s vyhláškou. Část kalamitní hmoty také využijeme na obranná opatření.
- Pojďme se zaměřit na problematické oblasti. Nejhorší situace je na severní Moravě. Vy jste působil jako krajský ředitel v Šumperku, jehož správy jsou i v nejpostiženější oblasti. Jakou dáváte smrkovým porostům Jeseníků šanci, že nepodlehnou kůrovci?
Oslabení smrkových porostů a následná kůrovcová kalamita postupuje od východu poměrně rychlým tempem. Srážkový stín za Hrubým Jeseníkem způsobuje značný nedostatek vláhy na východ od tohoto pohoří.
V některých oblastech Nízkého Jeseníku, který navazuje na Hrubý Jeseník, se již dnes rozpadají porosty i v nadmořských výškách kolem 800 až 900 metrů nad mořem. Srážkový úhrn je v hlavním masivu Jeseníků stále větší, než v jiných oblastech, takže hynutí smrkových porostů by nemuselo být tak rozsáhlé. Bude ale hodně záležet na vývoji klimatu.
- Co vše se v letošním roce pokusíte udělat, aby se hynutí smrkových porostů a lokální kůrovcová kalamita zastavily?
Opatření, která chystáme, je celá řada. Jedním z těch výrazných je nasazení lesních závodů s vlastními zaměstnanci. Také jsme významně posílili personál lesních správ v dotčených oblastech. Na ochranu lesa jsme přijali více než sto lidí, kteří vyhledávají a vyznačují kůrovcovou hmotu. Technici v ochraně lesa mají lesnické vzdělání a jsou schopni revírníkovi pomáhat i s ostatními činnostmi v rámci jeho povinností.
Personál se rozšířil i o lesní dělníky v ochraně lesa, kteří nemusí mít lesnické vzdělání, stačí jim praxe. Ti jsou nasazeni v terénu a vyhledávají napadenou hmotu, vyznačují ji, připravují zadávací listy a kontrolují i následné zpracování.
Standardní lesní správa má obvykle 20 až 25 zaměstnanců. Některé nejpostiženější lesní správy na severní Moravě dnes zaměstnávají až dvojnásobně víc lidí.
U některých organizačních jednotek také měníme organizační strukturu.
Zmenšili jsme výměry revírů a navýšili jejich celkový počet, například na Lesní správě Bruntál. Z původních deseti revírů jich bude nově šestnáct.
Dalším opatřením je rozčlenění revírů podle kůrovcové situace, ve které se nacházejí. V tuto chvíli máme revíry rozčleněny do tří kategorií:
standardní revíry, kde probíhají kůrovcová opatření ve standardním režimu, běžnými konvenčními lesnickými způsoby, a kůrovec je v základním nebo lehce zvýšeném stavu, lokálně kalamitní revíry, které jsou v kalamitním nebo ohroženém stavu, obranná opatření se přizpůsobují provozním možnostem, kalamitní revíry, které jsou v nejvyšší kategorii a jdou s kůrovcovými těžbami výrazně nad svůj etát, tyto úseky jsou již výrazně za horizontem běžného lesnického hospodaření.
Rozdělení do jednotlivých kategorií je důležité z hlediska celkového přístupu k ochraně lesa i nastaveným opatřením. Na revírech, které jsou zařazeny do kategorie „lokálně kalamitní", je potřeba intenzivně pracovat a neopakovat chyby z předchozích let, kdy ke kalamitní situaci došlo, a dnes jsou proto tyto revíry s těžbou nad stanoveným etátem.
Proto kladu daleko větší důraz na tuto kategorii, kde ještě můžeme situaci ovlivnit a zvládnout. V každé z kategorií máme trochu jinak nastavena opatření. Prioritou je v první fázi nastavit reálně zvládnutelná obranná opatření a ve druhé fázi napadenou hmotu co nejdříve vyhledávat a zpracovávat.
- Kolik máte kalamitních a lokálně kalamitních revírů?
V kategorii kalamitní a lokálně kalamitní je zařazeno 112 revírů na 28 lesních správách. Celkově máme 850 revírů.
- Dochází v souvislost s kalamitními revíry i k nějakým změnám ve vztahu ke smluvním partnerům?
Firmy mohou být v kalamitní situaci zahrnuty množstvím dříví, které nebudou schopny reálně zpracovat. Proto se dopředu domlouváme, jaké požadavky na ně budeme v průběhu roku a na vrcholu kůrovcové sezóny mít.
Pro všechny kalamitní územní jednotky jsme nastavili harmonogram těžeb, který si se smluvními partnery podpisem odsouhlasíme. Pokud je předpoklad, že množství kalamitního dříví bude vyšší, než jsou reálné možnosti smluvního partnera, tak tyto činnosti řešíme v předstihu dalšími obchodními kanály – aukcemi nebo lesními závody.
PĚSTOVÁNÍ LESA
- Školkaři si dlouhodobě stěžují, že nedostávají informace o tom, jaké množství jakých sazenic by měli pěstovat. Podařilo se v tomto situaci někam posunout? V zahraničí není neobvyklé, že školkaři začínají pěstovat sazenice až proti objednávkám a někdy i proti zálohám.
S firmami, které se zabývají pěstováním lesních dřevin, jsme v kontaktu přes Sdružení lesních školkařů i přes profesní svazy. Zavedli jsme dynamický nákupní systém na pěstování sadebního materiálu, který mohou využívat naše organizační jednotky k pěstování různého sadebního materiálu podle svých potřeb. U speciálního sadebního materiálu, který nemusí být pro školkaře z tržního pohledu rentabilní, se také nabízí možnost využít dynamický nákupní systém a smluvní pěstování. Tedy že si opravdu dopředu objednáme sazenice, které chceme vypěstovat.
Bohužel naše výhledy podléhají částečně i vývoji klimatické změny, proto je téměř nereálné přesně odhadnout, jaké sazenice budeme v budoucnu potřebovat. Pravidelně ale zveřejňujeme na našich stránkách výhled potřeby sadebního materiálu na dalších pět let a snažíme se o jeho průběžné zpřesňování.
Aktuálně ale vidíme u reprodukčního materiálu ještě jeden zásadní problém, a tím je kritický nedostatek semenné suroviny u některých dřevin, zejména dubu a buku. Snažíme se pečovat o genové zdroje. I když máme ve správě méně než polovinu lesních porostů v ČR, máme více než 85 procent genových zdrojů. Snažíme se tuto oblast rozvíjet, problém ale začíná být poměrně dramatický a bude se týkat všech vlastníků lesů.
- Čím je nedostatek semen dubu a buku zapříčiněn?
Na vině je sucho a to, že semenné roky nejsou v takové frekvenci a intenzitě jako dřív. Příčinou je také vysoký stav černé zvěře a omezená dlouhodobá skladovatelnost semen těchto dřevin.
- Jaká byla úspěšnost zalesňování v roce 2017?
Ztráty, které nám vznikly v roce 2017, nejsou nad dlouhodobým průměrem.
Počasí v jarním období bylo v roce 2017 k zalesňování celkem příznivé, ještě na konci dubna napadla v některých oblastech sněhová pokrývka.
- Současný vývoj zdravotního stavu lesních porostů v některých lokalitách je zřetelným impulzem ke změnám v pěstebních postupech a dřevinné skladbě. Máte již představu, jaké by měly být hlavní změny?
Naším cílem by měly být porosty, které budou prostorově, věkově i druhově diferencované. Nechystáme se vysadit teď místo smrku buky v řadách, aby nám vznikl stejnověký, opět něčím nestabilní bukový porost. Nástrojem pro obnovu kalamitních ploch by měl být zalesňovací projekt s rozčleněním ploch s přirozenou obnovou ploch, které budeme zalesňovat, a ploch s žádostí na odklad zalesnění. Na těchto částech bychom měli přes přípravné dřeviny prodloužit obnovní dobu, abychom dosáhli časové diferenciace dřevin cílových.
V přirozené obnově bude samozřejmě zastoupen i smrk. Na tuto dřevinu nechceme rezignovat v obnovovaných porostech ani v nižších nadmořských výškách. Dřevinná skladba by měla být co nejpestřejší a smrk do ní patří, i když ve výrazně nižším zastoupení než dnes.
Tento přístup by se měl týkat poměrně významných ploch. Problém vidím v tom, že státní správa jej aktuálně neumí dostatečně uchopit, ale snažíme se s ní v této věci komunikovat a směřovat k výjimkám i případné změně legislativy.
- Znamená to tedy určitý posun ve vnímání přípravných dřevin u Lesů ČR?
Jsem přesvědčen, že využití přípravných dřevin je nezbytně nutné, protože naším cílem nemůže být opět stejnověký monokulturní porost.
- Myslivecké hospodaření bude mít na odrůstání porostů zásadní vliv. Máte připravenou nějakou úpravu mysliveckého hospodaření v kalamitních oblastech?
Ano, úprava mysliveckého hospodaření bude po odeznění kůrovcové kalamity velmi důležitá. V rámci zalesňovacího projektu bychom měli u větších ploch počítat s rozčleněním, které bude obsahovat například i širší střelecké linky pro redukci stavů zvěře.
Děkuji za rozhovor (19. 3. 2018)
Jan Příhoda
Ilustrační foto: redakce
Celý rozhovor najdete v Lesnické práci 4/2018.
