Zobrazení položek podle značky: Pěstování lesa

Činnost ředitele úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR může mít na budoucí vývoj lesnického hospodaření státního podniku zásadní vliv. Do této pozice byl na základě výběrového řízení 1. ledna 2018 jmenován Tomáš Pospíšil. Jaké kroky v přístupu k lesnímu hospodaření Lesů ČR připravuje, se Lesnická práce zeptala v následujícím rozhovoru.

Bříza bělokorá je dřevina, která v hospodářských lesích dosud byla vnímána jako plevelná, v lepším případě trpěná. Jaký je ale její skutečný potenciál v době, kdy narůstá trend stále vyššího využívání obnovitelných zdrojů a tím i tlak na intenzívní využívání biomasy lesních dřevin? Na to dává odpověď studie expertů na pěstování lesa z Výzkumné stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

V bývalých i současných vojenských újezdech přibylo bezmála 1500 hektarů nových lesů. Jde o plochy tzv. ostatních pozemků, které armáda ke své činnosti využívá, ale pro jejich další možné využití je v uplynulých dvou letech svěřila k zalesnění Vojenským lesům a statkům (VLS). Lesníci nyní nechávají pro tyto plochy zpracovávat hospodářské plány a následně na nich budou standardně lesnicky hospodařit včetně jejich zalesňování.

Ministerstvo zemědělství zahájilo každoroční vápnění lesů poškozených imisemi. V plánu je letos ošetřit 4,5 tisíce hektarů v Krušných horách. Akce hrazená z rozpočtu Ministerstva bude stát zhruba 40 milionů korun, stejná částka je naplánovaná i na příští rok.

Výchovné zásahy ve smrkových mlazinách v oblastech současného chronického chřadnutí smrku považují odborníci na pěstování lesa za více, než vhodné. Vyplývá to z jejich šetření v lesích severní Moravy, tedy v místech, kde chřadnou smrky všech věkových tříd bez ohledu na způsob jejich založení (přirozenou nebo umělou obnovou).

V České republice stoupá rozloha bukových lesů, a to na úkor lesů smrkových, jejichž rozloha setrvale klesá. Za období 15 let (mezi roky 2000–2015) se zvýšila plocha bukových lesů o přibližně 57 000 ha, to je asi 12x rozloha lipenské přehrady. Výrazně tedy narůstá rozloha mladých porostů, o které je nutno pečovat odpovídající výchovou.

V České republice postupně klesá výměra smrkových lesů, za posledních 15 let přibližně o 3,5 %, tedy asi o necelých 82 000 ha, což představuje území o rozloze 1,75násobku rozlohy Prahy. Naopak stoupá rozloha smíšených a bukových lesů. Přesto smrk zůstává naší hlavní dřevinou a je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a řádnou péči, a to i kvůli problémům, které provázejí jeho chřadnutí v některých regionech republiky v důsledku klimatických výkyvů.

Pro obnovu lesa poničeného přírodními živly je velice vhodný alternativní způsob pěstování, tzv. dvoufázová obnova. Spočívá v principu využití přípravných dřevin, které postupně upraví málo příznivé růstové podmínky a následně umožní snazší vnášení cílových dřevin. Rychlý růst přípravných dřevin v mládí i schopnost odrůstat v podmínkách kalamitních holin zajišťuje vytvoření porostního zápoje, a tím vytvoření příznivějších růstových podmínek, do kterých může být vnášena cílová dřevina v časovém odstupu.

Šumavský národní park připravuje části lesů k tomu, aby se v nich v budoucnosti nezasahovalo. Kácí stromy v uměle vysazených smrkových monokulturách, aby tím simuloval podmínky přirozeného lesa. Za několik let by se na takových místech mohl víc prosadit buk a změní se i podoba nepřirozeně hustě zalesněného porostu.

Výsledky zajímavého experimentu sledujícího vztah mezi jarním mrazem, slunečním zářením a poškozením mladých rašících smrků představili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno (Útvar pěstování lesa).