Z toho správa parku jich vysázela přes 300 000, zbytek například kašperskohorské městské lesy. Skladbu šumavských lesů letos obohatí zejména buky a jedle, tedy stromy, které tvoří stabilní základ šumavského lesa odolného kůrovci. Tyto stromy dříve na Šumavě rostly, než je nahradila převládající smrková monokultura, řekl dnes novinářům ředitel správy parku Jiří Mánek.
Náklady na výsadbu sazenic, které pocházejí výhradně ze šumavských školek, jsou podle ředitele parku přes šest milionů korun, většinu platí správa parku. "Šumava byla odjakživa zelenou střechou Evropy. Ta za posledních šest let kůrovcové kalamity přišla o víc než tři miliony smrků. Kalamitu se podařilo zastavit, a proto se můžeme soustředit na to, aby se Šumava opět zazelenala," uvedl Mánek.
Stromky se budou sázet na holinách a také dosazovat do smrkových monokultur, aby se obohatila skladba lesa. Listnáče vysází šumavští lesníci do lesů pod 1000 metry nad mořem. Nebudou se sázet v bezzásahových zónách a v osmém vegetačním stupni, tedy v pásmu horských smrčin.
Cílem výsadeb především listnáčů je postupně vrátit druhovou skladbu lesa co nejblíže původnímu stavu. Smrků se letos vysází minimum, jen do pěti procent všech sazenic. Například jedle bylo v minulosti na Šumavě 13 procent, dnes je to jedno procento, přirozené zastoupení buku bylo dříve v šumavských lesích přes 21 procent a nyní ho je méně než sedm procent. Naopak smrku bylo dřív 50 procent, teď je ho víc než 80 procent.
red.