Ilustrační foto: Příklad vnášení douglasky do lesních porostů umělou obnovou ve směsi s jedlí, archiv VÚLHM
Vlastníkům a správcům lesních majetků, kteří pěstují douglasku, může při snahách o její ochranu před napadením kůrovci pomoci nová metodická příručka, kterou vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
„Cílem metodiky je pro všechny uživatele v Česku vylišit druhy podkorního hmyzu ze skupiny kůrovců, kteří představují riziko napadení douglasky, a stručně popsat postupy a hlavní zásady prevence napadení douglasky kůrovci, kontroly výskytu a vývoje kůrovců a managementu obranných opatření minimalizující ohrožení douglasky kůrovci," uvádí autor Jan Lubojacký z Lesní ochranné služby.
Rozsáhlé nahodilé těžby kůrovcem napadených smrkových porostů jsou původcem četných holin. Následná obnova je obvykle spojena se změnou nebo alespoň s úpravou dřevinné skladby. Její součástí bude stále častěji i douglaska, jako vhodná a ekonomicky zajímavá alternativa za domácí aktuálně neprospívající smrk. V některých cílových hospodářských souborech je uvedena jako meliorační a zpevňující dřevina a její používání je doporučováno především na stanovištích středních až vyšších poloh s výjimkou extrémních a vodou ovlivněných lokalit.
S rostoucím zastoupením této dřeviny však stoupá také riziko ohrožení škodlivými činiteli. Na území Česka bylo na této dřevině zatím zaznamenáno 12 druhů kůrovců. Mezi nimi nejobávanější je lýkožrout lesklý.
Požerky l. lesklého na douglasce byly obecně lokalizovány v lýku tenkokorých slabších částí. Dospělé kmeny douglasky se silnou kůrou bývají kolonizovány jen řídce. Při průniku do dřevin je totiž podkorní hmyz obvykle limitován tloušťkou kůry.
Rozvíjející se požerky lýkožrouta lesklého na kůře odloupnuté z douglaskového lapáku, foto: J. Lubojacký
Hlavní zásady, které Lesní ochranná služba doporučuje, jsou použitelné na většinu druhů kůrovců a dřevin, jež přicházejí v úvahu. Ochranu lesních porostů před napadením kůrovci lze rozdělit do tří úrovní:
• odstraňování materiálu vhodného k vývoji kůrovců z lesních porostů (prevence),
• vyhledávání a asanace napadené hmoty,
• použití pomocných metod (dočišťování ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení).
Douglaska tisolistá v ČR
V roce 1979 rostla douglaska v našich lesích na ploše 2 819 ha. V roce 2017 se jednalo již o 6 162 ha, což představuje zastoupení 0,24 % z celkové rozlohy lesů v ČR. Zásoba dřeva v porostech douglasky trvale narůstá: rok 2003 – 938 000 m3, 2013 – 1,436 mil. m3, 2017 – 1,626 mil. m3.
„Budoucí vitalitu, odolnost a obranyschopnost douglasky lze pozitivně ovlivnit již při zakládání porostů. Důležité je zajistit vhodný původ sadebního materiálu v podobě vhodné provenience a respektování stanovištních požadavků. Výchovou porostů pocházejících z umělé i přirozené obnovy se musí, mimo jiné, zabránit vzniku přehoustlých porostů, ve kterých by se mohlo dařit rozvoji původců nejvýznamnějších houbových onemocnění (skotská sypavka douglasky, švýcarská sypavka douglasky). Přímá prevence napadení spočívá v dodržování zásad tzv. porostní hygieny. Jedná se zejména o odstraňování materiálu vhodného k vývoji kůrovců v porostech ve věku 10–40 let," vyjmenovává základní podmínky pro pěstování zdravých jedinců douglasky Jan Lubojacký.
Metodická příručka Ochrana douglasky tisolisté proti kůrovcům je ke stažení zde. Kontakt na autora metodiky: Jan Lubojacký, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM (8. 4. 2019), red.